Nový svět

6. Kapitola: Vítejte v Midgardu

V časných dopoledních hodinách dorazil Karzix spolu s Gregorem Zixem úspěšně do Midgardu. Po vyčerpávající cestě byli oba dva velmi unaveni a okamžitě si potřebovali odpočinout. Najednou Gregor Karzixovi navrhl, aby si na hlavu dál čepici a přes krk šálu, kterou vytáhl ze své brašny. Tento návrh argumentoval tím, že ve městě se nachází mnoho premiérových špehů, a bylo by moudré se nějakým způsobem zamaskovat a skrýt tak svou pravou identitu. Karzix na nic nečekal a okamžitě se těmito věcmi alespoň minimálně zamaskoval. Gregor poté začal uvažovat i nad méně důležitými věcmi ohledně skrytí identity. "Nesmíme zapomenout na falešné jméno. Jak se chcete jmenovat?" Karzix nestačil říct ani písmeno a Gregor pokračoval. "Počkat! Už to mám. Budete Slavoj. Víte, můj strýček se jmenoval Slavoj. Byl to skutečně odvážný muž." Karzix stále nebyl schopen Gregora přerušit. "Jo jo. To byly časy. Můj strýček byl nekompromisní obchodník. Jo jo. Velmi odvážný, jak už jsem řekl. Ale... ehm... Poněkud zbabělý." Karzixovi pomalu začínala docházet trpělivost a stále nebyl schopen říci jediné písmeno. "Ale to nevadí. Vy zbabělý nejste. Samozřejmě, že ne. Vy jste náš hrdina. Achjo... Chudák Slavoj." Gregor poté neplánované vyprávění o svém strýci ukončil. Karzix sice nechápal, co takové Gregorovo jednání mělo znamenat, ale později mu bylo jasné, že chtěl Gregor zřejmě odlehčit situaci a znovu se mu pokusit zlepšit náladu. Stejně jako v Midgardském lese. Karzix a Gregor poté začali hledat přijatelný hotel, ve kterém by se mohli za velmi malé množství peněz, které u sebe měli, ubytovat.

Přijatelný hotel hledali již několik hodin. Prošli opravdu velké množství čtvrtí, ovšem veškeré hotely, nebo spíše staré, poničené budovy, které měli hotely představovat, byly neskutečně drahé. Pouhá jedna noc stála až trojnásobek množství peněz, které u sebe Karzix s Gregorem měl. Postupně u nich význam slova "přijatelný" ztrácel veškerou hodnotu, a tak se nakonec rozhodli hledat ty nejlevnější penziony, které se v Midgardu nachází. Cestou tímto městem viděl Karzix spolu s Gregorem ohromné množství poničených budov, zničené cesty, které zabraňovaly průjezdu i toho nejodolnějšího automobilu, opuštěné sklady, ve kterých si místní gangy u ohně ohřívaly svou večeři. Právě při obcházení těchto skladů Gregor poznal, že si v nich vytvořili útočiště místní gangy. Nebylo by tedy jednoduché získat sklad pro povstalecké jednotky. Celé město bylo zkrátka bez jakéhokoliv náznaku spokojenosti. 

Nakonec přece jen našli ubytování, které hledali. Jednalo se o krčmu, ve které se ovšem bylo možné také ubytovat. Karzix ani Gregor neváhali a okamžitě vešli dovnitř. Po zavření vstupních dveří se porozhlédli a kupodivu v krčmě nikoho neviděli. Jediná osoba, která se v ní právě nacházela, byla pouze hostinská Penny Nightweinová stojící za pultem. Gregor k ní přistoupil a mile s hostinskou Penny začal mluvit. "Dobrý den. Já a můj blízký přítel Slavoj hledáme ubytování a vaše krčma se nám zdá velmi přijatelná. Mohli bychom se zde tedy ubytovat?" Hostinská Penny se na něj pouze trapně koukala a v ústech si převalovala svou žvýkačku. Neřekla jediné slovo. Poté s ní Gregor začal dlouze diskutovat o situaci, ve které se právě nachází. Snažil se jí vysvětlit, že on je zákazník a ona by svému zákazníkovi měla vyhovět. Ve chvíli této diskuze do krčmy vešel Simon Green a požadoval po Penny, aby mu zavolala jeho přítelkyni, Lenku Sinclerovou, která byla v krčmě ubytována. Lenka po několika sekundách seběhla po schodech a přivítala jak hosty tak také i Simona. "Simone, tak ráda tě znovu vidím." Tato věta upoutala Karzixovu pozornost právě na Simona, o kterém se podle jména začal domnívat, že se jedná o syna samotného Sebastiana Greena. Moc dobře věděl, že v zapomenutých městech se tato jména již v dávných dobách přestala používat. Simon spolu s Lenkou poté vyšel z krčmy ven, kde jí chtěl i přes zákaz svého otce seznámit se situací, která v budoucnu nastane.

Zatímco Gregor vysvětloval hostinské Penny pojem "Náš zákazník, náš pán", se Karzix nenápadně přiblížil ke vstupním dveřím, aby se pokusil vyslechnout rozhovor mezi Simonem a Lenkou. Z rozhovoru usoudil, že Simon je skutečně syn Sebastiana Greena, jenž zaujímá vlivné postavení v hlavním městě Metropolis. Taktéž zjistil, že Lenka je rodinná členka velmi bohaté rodiny Sinclerů. Ovšem o události, kterou se Lence Simon snažil vysvětlit, se již nedozvěděl. Začal na něj totiž volat Gregor. "Slavoji, už jsme konečně pokročili v konverzaci. Připoj se k nám, můj starý příteli." Karzix tedy  přišel k pultu a hostinská Penny se svou žvýkačkou v ústech konečně promluvila. "Měla bych tady jeden pokoj. Bude stačit, když mi dáte 200 elberů a je na noc váš." Gregor ovšem začal namítat, že tato cena se neshodovala s cenou na venkovní tabuli před krčmou. Karzix ho poté ovšem zastavil,  z jeho brašny vytáhl veškeré peníze, které měli a po přepočtu zjistil, že vlastní přesné množství peněz, které po nich hostinská Penny požadovala. Peníze tedy položil na stůl a spolu s Gregorem se vydal do horního patra, kde na něj čekala zasloužená odměna v podobě postele, polštáře a přikrývky.

Karzix ovšem později začal přemýšlet nad věcmi, které všem povstalcům vždy zakazoval. Udělá správně, když se pokusí získat Simona nebo Lenku jako rukojmí? Je možné tuto možnost zvažovat vzhledem k reálné možnosti, že by byl premiér schopen zabít Karzixe spolu s rukojmími? Nakonec usoudil, že by se zbytečně prozradil. Ovšem tato myšlenka mu v hlavě zůstala i nadále.