Nový svět

31. Kapitola: Mimo společnost

Od návratu pilotky Seiny z obhlídky blízkého okolí Midgardského lesa uplynulo již několik hodin. Vyčerpaně seděla v rohu svého zničeného letounu a snažila se vnímat uklidňující zvuky přírody. Především tedy zpěv pátků, jež posedávali na jehličnatých stromech, a mírný vítr vanoucí do její tváře. Měla možnost si znovu v tichosti shrnout všechny události, které se za poslední den odehrály a znatelně ovlivnily její život.

Stále si nehodlala připustit skutečnost, že blízké město Midgard je zničeno. Viděla to však na vlastní oči. Několik minut tenkrát na vrcholku vysokého jehličnanu pozorovala, jak se Midgard před jejím zrakem rozpadá. Při představě smrti desetitisíců nevinných lidí jen doufala, že je vše pouhá noční můra. Snažila se uvěřit, že je vše jen iluze, klam. "Ke zničení Midgardu nikdy nedošlo. Obyvatelé tohoto města jsou stále naživu. Můj letoun nebyl sestřelen. Jake je živ a zdráv." Stále si tyto věty znovu a znovu opakovala. Negativní pocity, které se v ní po těchto událostech nahromadily, ji však přemohly. Konečně vše přestala popírat a přijala krutou skutečnost.

"Žádný sen. Žádná noční můra. Pouze krutost nás, lidí." Seina sloužila v armádě hlavního města již několik let a vždy věřila úsudku nadřízených. Vždy věřila v dobro, které řídí Nový svět. Od této chvíle se však něco v ní zlomilo. Uplynula dostatečně dlouhá doba, aby se z havárie jejího letounu zcela vzpamatovala. Nyní viděla jen zkaženost politiky hlavního města. Koneckonců, díky tajnému vyslechnutí rozhovoru mezi oním záhadným letounem a reportérkou jménem Irisej Wintersoul věděla, že za tímto odporným, nelidským činem stojí právě velká rada spolu s premiérem. Měla mnoho důvodů teorii této reportérky nevěřit. Ovšem jakýsi vnitřní instinkt ji nabádal k opaku. 

Největší pozornost ve své mysli však věnovala právě Jakeovi. Přemýšlela o jeho budoucnosti. Zda budou léčivé byliny, které mu při svém návratu vložila do úst, účinné. Zda má skutečně vnitřní krvácení. Zda přežije. Zda budou schopni najít pomoc a společně se dopravit zpět do hlavního města. Přemýšlela především o jejich vztahu. Miluje ho a Jake miluje ji. Představovala si nádherný skromný domek s pastvinami, ve kterém budou společně žít. Představovala si jejich děti, které budou vychovávat. V mysli se jí formovalo ještě mnoho dalších takovýchto myšlenek, ovšem následně se okamžitě všechny rozplynuly. Někdo totiž slabým hlasem požádal o pomoc. Seina se prudce hlasitě nadechla a okamžitě vstala. "Jake se probudil."

Během několika sekund již Seina stála přímo u Jakea. Neváhala ani projevit své emoce. Oči se jí leskly a po její tváři stékaly slzy štěstí. Byla nesmírně ráda, že již nadále není v bezvědomí. Klekla si k němu a s úsměvem na tváři se ho chystala obejmout. Jake ji však bez váhání zarazil. Dokonce se ani neusmíval. Jeho tvář byla jako z kamene. Seina byla zmatena a nechápavě, ztrácejíc svůj úsměv, se na něj dívala. Za několik vteřin vyšla z jeho úst tichá věta, která Seinu hluboce zasáhla. "Kdo jste?"

Seina v tu chvíli nebyla schopna jakéhokoliv slova. Pouze vyděšeně sledovala kamenný výraz člověka, kterého miluje. Nepoznává ji. Tváří se, jako by ji nikdy v životě neviděl. Seininy myšlenky jejich společné budoucnosti byly neuskutečnitelné...

Najednou se však Jakeův kamenný výraz začíná ztrácet. Jeho ústa se začínají protahovat a oči mírně uzavírat. Seině je okamžitě jasné, že jsou tyto pohyby signalizací pro blížící se úsměv. Jake se vzápětí skutečně směje. "Ty jsi mi na to opravdu skočila? Vážně sis myslela, že bych tě nepoznal?" Seina jen stále nehybně klečela a cítila, jak ji spadl kámen ze srdce. Okamžitě se znovu začala usmívat a symbolicky mu věnovala slabý úder do ramena s větou "Tohle už nikdy nedělej!" Poté ho konečně objala. Jake po chvíli toto objímání přerušil a poněkud vážnějším tónem Seině hodlal vyjádřit, co k ní skutečně cítí. Neměl však příležitost...

Jeden z přístrojů, jenž zůstal stále funkční, náhle začal vydávat varovné zvuky. Seina si okamžitě uvědomila, že se jedná o přístroj detekce pohybu nezaregistrovaných ozbrojených jednotek. Mezi takovéto jednotky patřily především povstalci. Seina věděla, že Midgardský les se těmito povstalci jen hemží a myšlenka, že by se mohlo jednat o skupinku, která sestřelila její letoun, jí taktéž nebyla cizí. Neváhala ani na okamžik, sbalila veškeré potřebné vybavení včetně nábojů do zbraní a lékařského materiálu a pomohla Jakeovi vstát. Jelikož měl však Jake zraněnou nohu, mohl sám chodit jen stěží. Opřel se tedy o Seinu a společným úsilím bez jakýchkoliv slov opustili letoun s cílem vyhnout se této skupině povstalců...