Nový svět

33. Kapitola: Hledání pravdy II.

Bezvládné tělo, jež už nevykazuje žádné známky života, ležící v hluboké louži temně rudé krve a neposkvrněná vizitka bílé barvy s jednoznačným nápisem "Skiffy". Takovýto úkaz před sebou nyní doktor Krešenkov mlčky s vyděšeným výrazem na tváři pozoroval. V dáli temných chodeb prostorů pro údržbu byly slyšet pouze kapky jakési podivné kapaliny dopadající z uvolněné roury na zem. Vražedné ticho se stále rozšiřovalo. Již dříve se na tomto místě cítil velmi špatně. Nyní však jeho negativní pocity umocňovala přítomnost smrti, jež zde nedávno vykonala svou práci.

Věděl, že za tuto ztrátu nevinného, mladého života může pouze jediná osoba. Nemilosrdný agent, jenž se stále skrývá v prostorech institutu pro výrobu zbraní. Pokud však údržbář Skiffy skutečně vlastnil důkazy o agentově aktivitě a přišel kvůli nim o život, je možné, že doktor Krešenkov bude jeho další oběť. Přece jen je to právě on, kdo po těchto důkazech pátrá a onen záhadný agent o této skutečnosti velmi dobře ví. Z tohoto důvodu se vyděšený doktor Krešenkov okamžitě bez rozmýšlení otočil a rychlým krokem směřoval zpět do vyšších pater centrální budovy, kde před agentem bude ve větším bezpečí. Při této zpáteční cestě již jen stačil zahlédnout několik dalších údržbářů směřujících rychlým během k mrtvému tělu Skiffyho. "Odpočívej v pokoji, Skiffy," zašeptal a rychlou chůzí pokračoval v opouštění prostorů pro údržbu...

Ve chvíli, kdy se doktor Krešenkov ocitl zpět v přízemních patrech centrálního střediska, nehodlal ani na chvíli ztrácet čas a okamžitě se rozhodl začít jednat. Než si však stačil promyslet své budoucí kroky, zaslechl z konce dlouhé prosklené chodby jeho jméno. Ihned zbystřil a po pár sekundách spatřil jakousi ženu v bílém oblečení s dioptrickými brýlemi, jež se k němu spolu s členem ochranky začala přibližovat. Chvíli si nebyl schopen vybavit, o koho se jedná, ovšem jakmile se dostatečně přiblížila, vzpomenul si. Po krátké chvíli přímo před ním stála Felicia Diatron, zástupkyně ředitele institutu. Znovu ho poté oslovila a chystala se začít mluvit. Doktor Krešenkov ji však okamžitě přerušil a pokusil se jí zkráceně vysvětlit aktuální situaci.

"Paní Diatron, musíte mě teď velmi dobře poslouchat. Nevím kolik máme času, a proto musíme jednat rychle. Došlo ve vašem institutu k vraždě. Údržbář Skiffy, se kterým jste mě v noci viděla, je mrtev. Před několika minutami jsem ho našel ležícího v podzemních částech areálu. Nevykazoval žádné známky života a v těle měl stopu po kulce. Jsem si definitivně jistý, že vrahem je osobní agent Gabriely Algebuidové, který od dnešního rána není k nalezení. Musím okamžitě mluvit s ředitelem Wegou!"

Felicia byla doktorovým tvrzením velmi překvapena a mírně zděšena. Nejdříve se jí doktorova obvinění zdála nesmyslná. Nemohla uvěřit, že jeden z jejich pracovníků byl zabit. Ve chvíli, kdy jí však doktor Krešenkov objasnil momentální situaci, která nastala v městě Midgard, byla zmatena již úplně. Ačkoliv nejdříve doktorovi příliš nevěřila a celá situace se jí zdála absurdní, rozhodla se zachovat nezaujatý postoj.

"Pane Krešenkovove, pokud to tedy chápu správně, tvrdíte, že za nevysvětlitelnou situací v Midgardu stojí právě onen zmíněný agent. Dle vás musel manipulovat s neaktivní jadernou hlavicí uloženou ve skladech naší instituce a údržbář Skiffy proti němu vlastnil jisté důkazy, které by ho z tohoto činu mohly usvědčit. A ten je nyní mrtvý. Pane Krešenkovove, myslíte si, že jsem skutečně tak naivní a uvěřím vám tato tvrzení? Opravdu si ze mne snažíte udělat dobrý den? Myslela jsem si o vás, že jste inteligentní, zodpovědný a profesionální muž, který..." Následně ji na krátkou chvíli upoutali procházející zdravotníci s nosítky. Se zděšeným výrazem na obličeji během velmi krátkého okamžiku rozpoznala údržbáře Skiffyho, jehož tělo na nich leželo. Během mnohem kratšího okamžiku také přehodnotila svůj postoj k doktoru Krešenkovovi. Chvíli se nevěřícně s náznaky lítosti dívala do očí doktora Krešenkovova. Poněkud slabším tónem poté pokračovala v rozhovoru.

"Proboha. Mluvíte pravdu. Hluboce se vám omlouvám, pane Krešenkovove. Musíte pochopit, že jsem žena na úrovni a zákonitě jsem vám tedy nemohla okamžitě uvěřit takovou absurditu. Údržbáře Skiffyho jsem si velmi vážila. Vždy svou práci zvládl velmi efektivně a za velmi krátký čas. Nemohu tomu uvěřit." Intuitivně začala doktoru věřit. Následně pokračovala v konverzaci již hlasitějším tónem. "Dobrá tedy, doktore. Pokud budu předpokládat, že byl tento pracovník skutečně zavražděn agentem Gabriely Algebuidové, je nutné tuto informaci nechat utajenou, dokud skutečně nenalezneme reálné důkazy. O paradoxní situaci v Midgardu, kdy lidé přežili a budovy byly zničeny, jsem již z neověřených zdrojů slyšela. Nevěřil jsem jim však. Pokud mi to ovšem potvrzujete také i vy a tvrdíte dokonce, že došlo k jakési biologické změně Midgardského obyvatelstva, jsem ochotna vám věřit. Sama nemohu pochopit, proč. Vaše tvář, vaše mimika ovšem nahlas vykřikuje, že mluvíte pravdu. "

Doktor Krešenkov si následně oddychl. Nejobtížnější část jeho cesty za spravedlností byla úspěšně dokončena. Nyní bylo nutné o aktuální situaci v institutu informovat také hlavního ředitele, pana Erise Wegu. Zde se ovšem objevil problém, který celou záležitost ohledně hledání důkazů značně zkomplikuje. Felicia doktoru okamžitě tento problém vysvětlila.

"Pokud ovšem čekáte pomoc ze strany pana Wegy, budu vás muset zklamat. Před chvílí se uzavřel ve své kanceláři a vydal rozkaz, aby jej nikdo nevyrušoval. Nikdo k němu momentálně nemá přístup. Dokonce ani já. Jeho psychický stav je totiž velmi špatný. Klade si za vinu, že nedokázal zabránit odpalu jaderné rakety. Velmi se o něj bojím, nemohu pro něj ovšem nic udělat. Mám momentálně svázané ruce. Nejsem zplnomocněna bez jeho souhlasu vyhlásit stav pohotovosti. Nemohu nyní ani ochranným složkám tohoto institutu přikázat, aby spolu s námi začali okamžitě prohledávat celý komplex. Upřímně, doktore, jsme na to sami. A pokud tvrdíte, že Skiffy byl pouze první obětí, po niž následuje kdokoliv, kdo se ho pokusí ohrozit a pátrat po důkazech, jsme tedy další na řadě. Právě z tohoto důvodu nám pomůže vedoucí ochranky institutu, kapitán Frederik Silverteen. Velmi dobře se s ním znám a mohu se za něj zaručit. Někdo nás zkrátka před agentem bude muset ochraňovat. Ihned pro něj vyšlu několik mužů."

Doktor Krešenkov byl velmi rád, že je zástupkyně ředitele, Felicia Diatron, na jeho straně. Eris Wega je však uzamčen ve své kanceláři a kvůli jeho špatnému psychickému stavu není schopen pomoci. Vyšetřování tedy bude probíhat bez jeho vědomí, což je samozřejmě vážné porušení pracovních zákonů. Doktorovi je tedy jasné, že se o jejich budoucích aktivitách nesmí v žádném případě dozvědět. Felicia následně nařídí nejbližším přítomným členům ochranky, aby kapitána Silverteena informovali, že je očekáván. Poté se s mírným náznakem strachu podívala na doktora Krešenkovova a společně vyčkávali na kapitánův příchod. 

V Avalonu začíná jít skutečně o život. Nejdůležitější roli hraje čas. Záhadný agent, jenž je zodpovědný za situaci v Midgardu, se stále nepozorovaně pohybuje po institutu a určitě nehodlá pouze nečinně přihlížet pátrání po důkazech, které by jej zničily. Otázkou však zůstává, z jakého důvodu tenkrát jadernou hlavici upravil. Mnohem zákeřnější otázka však je, zda skutečně plnil příkazy uznávané a respektované akvizitorky Avalonu, doktorky Gabriely Algebuidové...