V životě jsem nezažila mučivější trapné ticho.
Asi byste od těchto lidí čekali moc, kdyby se měli spolu smát a bavit se po tom, co si málem podřízli krky.
Přestože nás onen postarší prošedivělý muž, Neal, nechal posadit se k ohni a vzít si jeho umělé pečivo a sušené umělé maso, nepřestává nás ostražitě sledovat, zejména Iana, který však v disciplíně 'zabít pohledem co nejvíce bolestivě' taky nezaostává a zuřivě mu pohled opětuje. Mladá dívka s špinavě blond vlasy a šátkem na hlavě, Linsey, oproti tomu těká velkýma modrozelenýma očima po všech jako by odhadovala, kdo na ni vystartuje jako první, zatímco Hedr doposud nespustila oči, jenž mají stejnou barvu hořké čokolády jako ty mé, z Linsey.
Jen malý Curt se pořád přisunuje ke mně a nepřetržitě na mě zírá, jako kdyby se bál, že když jen mrkne, budu pryč. Jako jediný vypadá, že se mě ani trochu nebojí a nedělá si těžkou hlavu z toho, že pocházím z druhé strany oceánu a jsem jedna z těch krvelačných bestií vykusujících srdce. Nealova definice nás, originálů.
Roli zvuků tedy zajišťuje jen praskající oheň a tlumené žvýkání každého z nás. Je příjemné si zase po dlouhé době, tedy po tom, co jsme okradli tu malou holčičku, ukousnout něčeho, co není buď tvrdé, shnilé, okoralé nebo jinak nepoživatelné.
"Jaktože jste vlastně vy tři takhle pohromadě? Tohle tady není moc obvyklé, abychom se formovali do větších skupinek, kromě kanibalů tedy," ozve se nakonec Ian a trčí si do pusy tvrdý umělý sýr napíchnutý na špičce nože. Na špičce toho samého nože na něm ulpěly kapky Nealovy krve. Aspoň že si ho otřel od triko.
"Na to samé bych se mohl ptát já. Navíc jste nám stále neřekli svá jména, nevychovaní puberťáci," opáčí Neal a přimhouří své šedé oči.
Ian nakvašeně zatne čelisti a hrdě se napřímí v ramenou. Linsey na něho okamžitě upře zrak a nemůže mi uniknout, jak si ho toužebně prohlédne. Nejspíš jí nedělá těžkou hlavu, že ji a její přátele ani ne před hodinou chtěl s jinou dívkou zabít. Ostatně já stejně cestuju s nimi, ikdyž mě chtěl zabít. Ale počkat...proč se porovnávám s nějakou holkou, která očividně chce Iana?!
"Já jsem Ian," představí se ne zrovna moc vlídně Ian, nevšímaje si Linsey, která si ho stále prohlíží způsobem, za který by se ani nevěstka nemusela stydět. "A tohle je Hedr a dvojče z druhé strany oceánu, Amber," pokračuje Ian a spěšně si nás ještě prohlídne, jestli na nás ukázal správně. Podle oblečení nejspíš usoudí, že ano a my s Hedr mu to potvrdíme kývnutím.
"Dokonce i jména vám zní stejně,"zavrčí Neal a upře obzvlášť nehezký pohled na mě. Než mu na to ale stačíme něco říct, už pokračuje dál:"Jak je možné, že jste jako dvě kopie? Dvojčata nejsou úplně stejná. Vždycky jsou v něčem odlišná, tak jaktože mám při pohledu na vás pocit, že vidím dvojmo?"
A co mám asi tak říkat já? Nejsem zvyklá mít hned vedle sebe mou vlastní náhrašku. Pak nemám mít při pohledu na ni pocit, že se dívám do zrcadla. "To nevíme," odpoví Hedr a znuděně pokrčí rameny.
"Proč vás sem posílají nám vyřezávat srdce?" pokračuje Neal dál a nepřestává mě pohledem upalovat na hranici.
"Řekla jsem to Hedr a Ianovi a řeknu to i vám. Já vážně nevím!" rozhodím bezmocně rukama a odfouknu si neposlušný pramen vlasů, ze kterých se po koupeli v řece smyla špína a pot. Zase více připomínají opravdovou blond a ne zašedlé provazy.
"Co s těmi srdci potom děláte?"
"Z toho, co vím, se předávají vědcům."
"Za jakým účelem?"
ČTEŠ
Twins
Sci-fiAmber žije ve zhrouceném světě. Před 150 lety vědci přišli na způsob, jak vytvořit spřízněného přítele ke každému občanovi. Vytvořili takzvanou Buňku, což je obrovské jádro plné proměnlivých buněk, reagujících na živá lidská těla a ta začala produko...