Falešnost tváří,
jenž každým dnem tě sledují.
Falešnost hlasů,
jenž každým dnem tě volají.
V rukou nesouc růže,
však trny jsou to hlavní,
co zabodne se do kůže
a krev kape z nenadání.
Skryté úsměvy a šarády,
lidí ve stínech se skrývajíc.
Co šeptají si za zády,
lži tiše spřádajíc.
Však jednou se vyjasní
a svět spatří jejich pravou tvář.
Pocítí, jaké to je být bezbranní.
že nevyplatí se být falešný lhář.
