Strach

26 9 1
                                        

Pohltil jsi moji duši, tělo...
Utopil mé plíce vzduchem.
Zničil vše co se ti chtělo
a mě zavanul prachem. 

Oči jsem odvracela,
mysl plnila momenty...
Kvůli tobě jsem se ztrácela
a mé pocity vzdálily se jak kontinenty. 

Chtělo se mi křičet a řvát,
ale vzal jsi mi hlas.
Pěstmi bušit a bojovat,
tys znehybnil každý můj vlas. 

Polykat mi nejde,
točí se mi hlava.
Prostupuješ mnou tvrdohlavě,
opět, zas a znova.

Ta prázdnota je těžká,
podlamují se mi kolena.
V hlavě ozývá se bouřka
a měsícem jsem spálená.

The saddest poemsKde žijí příběhy. Začni objevovat