Své ruce,
k nebi vzpínám.
Prsty mé,
stíní slunečním paprskám.
Oči přivřené,
uši naslouchají.
Vítr vane
a ústa zpívají.
Skrz prsty,
sleduju ranní oblohu.
Mé myšlenky se rozprchly,
na nic se nezmohu.
Jen tu tak ležím,
je příliš brzy.
Oči své zavírám,
v tom slyším brzdy.
Kousek ode mne,
auto zastaví.
Kluk z něj vyběhne,
zmateně se tváří.
Ptá se, zda mi nic není.
Já neodpovídám,
jen tam tak ležím
a na oblohu se usmívám.
Slyším jeho kroky,
jak se ke mne blíží,
poté cítím jak vedle mne leží.
Ležíme tam vedle sebe,
nikdo z nás nemluví.
Z jeho auta rádio hraje
hudbu, co ticho zaplaví.
Oči přivřené,
uši naslouchají.
Vítr vane
a ústa zpívají.
Ležíme na polní cestě,
po které auta nejezdí.
Na cestě necestě,
hledáme souhvězdí.
