Po malém pokocu s Stevem uběhlo několik hodin a zatím proběhlo padesát agentů. Když člověk nemá co na práci tak začne něco počítat. A hlavně odteď budu drzá sprostá holka. A budu asi osamělá.
"Hej ty!"
Otevřela jsem oči a viděla agenta s pár vlasy na hlavě a velkým panďerem. Trošku mi připomíná učitele co nás učil matiku na základce.
"Co chceš?"
"Fury tě volá. "
"A to proč? Chce se zas hádat?"
"Ne. "
"Tak mi dej pokoj. "
Zavřela jsem oči a nechala se unášet písničkou, která mi hrála v hlavě. Opravdu ta písnička je hrozná člověk jí nemůže dostat ven z hlavy. Cítila jsem na své ruce studenou ruku, která mě silně mačkala. Otevřela jsem oči a tlusťoch mě jen táhnul ven. No, náš učitel takový nebyl.
Než jsem se nadála seděla jsem ve vyslýchové místnosti. Jak jsem četla u dveří. Ale k věci. Pan tlusťoch mi řekl, že Fury chce informace, jak jsem se tam dostala a další blbosti o mě a ještě jestli nejsem z Hydry. Popravdě by měl Fury přijít. Asi byl na obědě. Dveře se otevřely a dovnitř přišla holá hlava nebo-li Fury. Furyk si sedl na židli naproti mě a jedno obočí mu vyletělo vzhůru. Nechápu proč to dělá.
"Taakže ?"
Řekla jsem a poklepavala prsty o stůl, ve snaze udělat nějakou atmosféru.
"Už jste se rozhodla?"
"Jestli je dobrá jahoda nebo melou? Ne ještě ne. "
"Někdy si říkám jestli jste blbá nebo chytrá. "
"Známe se jen pár hodin. "
"Podle mě je to den. "
"Vaše otázky mě nebaví a taky mě to přestává bavit. "
"Měla byste být ráda že jste tu."
"V Grónsku bylo hezký. "
"A co jste tam dělala ?"
"Hledala houby. A nebo víte co? Uděláme takovou malou hru. Vy mi odpovíte na mě otázky. "
"Nebo půjdete do vězení. "
"Zas?"
Odvod do vězení trval pár minut, jak jsem napočítala, takže nic moc jsem nezmohla. Zase. Sedla jsem si ke zdi opřela se. Kdybych mohla mít aspoň hoďku klid. Ale počkat! Jsem ve vězení, který je asi pro ty padouchy, kteří mají schopnosti. Tak to znamená, že já tu můžu vyzkoušet svoje schopnosti! Nějak mi to moc nepálí.
Dala jsem ruku před sebe a zavřela oči. Tyrkysová hůlka nebo kus dřeva. Myslela jsem na věc a po divném světle jsem otevřela oči a vedle sebe viděla kus dřeva jako ve snu. Vzala jsem hůlku do ruky namířila na zeď. Co mám vůbec říct? Když jsem na itala 'vykouzlila' ohnivou tyrkysovou kouli. Tak jak mám kouzlit s hůlkou? Je to jako Harry Potter. Jenže já na to myslím a ono se to stane.
"Lumos. "
Řekla jsem a hůlka nic neudělala. To mám snad křičet?
"Lumos!"
Vykřikla jsem a na špičce hůlky se udělalo světlo, které bylo silnější než normální žárovka v celé. Párkrát jsem hůlkou machal a světlo na špičce zmizelo. Já umím kouzlit! Tak počkat jestli mi jde kouzlit s hůlkou a bez tak jsem jako Voldemortova dcera. Ne to je blbost. Ale co to je? Kouzla nebo magie? A kdo by mohl znát odpovědět na tuhle otázku? Musím říct Furykovy odpověď. Jedině tak můžu dostat odpověď na svou otázku.
Vstala jsem a šla k mřížím. Tak jo nejsem, až tak velká fanynka Harryho Posery, ale něco si pamatuju. Když se to tak vezme je to jen Latina. Ale jsou i hodně filmu, kde jsou kouzelníci, třeba Čarodějův učeň! Dala jsem ruce na mříže zavřela oči. Tak jo na tři. Jedná. Dva. Tři!
"Confingo!"
Řekla jsem a uslyšela výbuch, který mě odhodil na zeď naproti mřížím. Takže to funguje. Teď jsem fakt ráda že jsem četla ti knížky na Wattpadu. Po celí věznici se roznesl alarm. Rychlé jsem vstala a běžela ven z věznic. Kam mám vůbec běžet? Do vyslýchové místnosti nemůžu. Nebo snad jo? Já blbá se nezeptala kam jde.
Zabočila jsem za roh a hned na mě vybafla velká mapa jako v Zoo, ale větší a bez obrázku zvířat, ale místnosti. Nejsou tak chytrý jak jsem myslela. Koukla jsem se na mapu a hned našla bod, kde by mohl být. Řídící jednotky tedy místnost. Ještě jednou jsem se koukla na mapu a běžela. Doprava rovně pak zas doprava a pak doleva a zas doleva. To je horší než zrcadlový bludiště.
Zastavila jsem se u velkých černých dveří. Koukla jsem se na ceduli vedle dveří. Řídící místnost. Dala jsem to! Hlavně až tak je, nebo mě vezme pepka. Možná. Rozrazila jsem dveře a hned šla k velkému černému kabátu. Zastavila jsem se a kabát se otočil.
"Pane Stark.."
"No mít příjmení jako hvězda bych nechtěla. "
Řekla jsem a založila si ruce na prsou. Tak asi jsem ho hodně dostala.
"Popravdě jsem myslel že utečete. "
"Tak máte opak. Chci vám říct vše co chcete. "
"Co vás k tomu dovedlo?"
"Mnoho otázek, na které mi můžete odpovědět. "
Za dvacet minut jsme byly ve VM nebo-li vyslýchová místnost. Popravdě jsme tam byly za deset minut, ale jak táž Furyk poslal na ně agenty, tak to musel odvolat. Sedla jsem si na židli.
"Tak chcete začít?"
Zeptal se Furyk a opřel se a udělal svůj FuroFace.
"Raději bych chtěla vás požádat, aby jste začal. "
"Jak si přejete...."
Řekl, vstal a pomalu obcházel VM. Tohle musí dělat pořád?
"...jak jste se dostala do lesa, kde se odehrávala bitva ?"
"Popravdě jsem utekla...."
"Odkud?"
"Sama nevím. Byla jsem na párty omdlím s velkými bolestmi a probudím se připoutaná ke zdi. Pak přišel chlap, který mluvil že mi 'vyndají' schopnosti. "
Odpověděla jsem rychle na první dech. Furyk na mě hleděl dost překvapivě. Bože.
"Jak?"
"Dávali mi séra, bičovály a dávaly do míst, kde bylo -90 stupňů. "
"Takže jste utekla z nějaké zakládány v Grónsku?"
"Ano, ale taky jsem viděla nějaký znak. "
"Jaký?"
"Lebka, která měla chapadla."
"Vypadá...."
Řekl Furyk přišel ke mě a dál mi fotku.
"....takto?"
Prohlídla jsem si fotku a koukla se na Furyka a kývla.
"Jo. "
"Takže jste byla pokusná krysa?"
"Asi podle vás ano. "
"A jak jste udělala výbuch ve věznici?"
"Spíš v cele. "
"Tak v cele. "
"No bude to znít divně ale já sama nevím. "
"Co nevíte?"
"Jestli to jsou kouzla nebo magie. "
ČTEŠ
Kouzla nebo Magie
FanfictionŽivot patnácti leté dívce Melisi Beecham se změní od doby, kdy ji unesla tajná organizace, která ji dala schopnosti. Její život bude jedna velká 'Italie' jak se říká. Schopnosti které budou pořád růst. Potká Melisa někoho, kdo ji pomůže? Bude chtí...