Kouzla nebo Magie

24.

Čirá elektrická síla šla do mě. Všechny krásné vzpomínky nahradilo prázdno. Je to jako když smažete slova z tabule houbou nebo na telefonu. Vše jde pryč jak teď u mě. Ale hodně hodně bolestně. Muž který to způsobil šel ke mě.

"Víš ty jsi nikdy nebyla z naší rodiny. "

Řekl pohladil mě ale pak se napřáhl a dál velkou pěsti. Můj pohled uvítala zem a pak tma.

"Ty nejsi člověk...!"

To bylo poslední co jsem slyšela než jsem upadla do prázdnoty. Z čeho asi budu mít sny když nemám vzpomínky? Moje fantazie je prázdná. Je to i divný když nevíte o co jde a zachvíli se vše vytratí.

Otevřela jsem oči a probudila se na posteli v divně černohnědé místnosti. Vstala jsem a pomalu šla ke dveřím. Chtěla jsem je otevřít ale nešly. Otočila jsem se a hledala jiný způsob úniku této místnosti.

"Byt tebou si udělám pohodlí a čekám. "

Řekl muž který seděl vedle postele. Ani jsem si ho nevšimla.

"Vy...?"

"Ne nesledoval jsem jak spíš."

"Chtěla jsem se zeptat jestli víte jak odtud vypadnout. "

"Víš jak se jmenuješ ?"

"To vy přece každý."

"Tak jak ?"

"Bri..An....Mar..."

"Ráčí přestaň jmenuješ se Brooke. "

"Brooke ?"

"Ano. "

"A dál ?"

"Beecham. "

"Divný. "

"Příjmení a jména jsou divné."

"Jde to jsem ?"

"V Hydře. "

"Vydra ?"

"Hydra. "

"Divný jméno. "

"Máš jistě schopnosti které bys měla o nich vědět."

"Schopnosti?"

"Ano. Vidíš tu skříň ?"

"Jo jen pár centimetrů ode mě."

Vzal moji ruku v která mířila na skříň. Ten chlap by měl něco dělat se svou hlavou má ji příšerně špinavou. Aspoň kdyby si tu plešku naleštil.

"Řekni Reducto. "

"Proč ?"

"Jen to řekni a věř si. "

"Reducto. "

"Zkus to nahlas. "

"Reducto !"

Vykřikla jsem a skříň vybouchla. Takže kouzla. No nějaký si vzpomenu.

"Už mi to zpravit?"

"Možná. Reparo !"

Za pár minut se skříň postavila. Hustý.

"Skvělé. Umíš bojovat ?"

Kývla jsem hlavou a on se usmál. Nemám z toho dobrý pocit.

"Jak se jmenujete ?"

"Sebastian Fourts a budu rád za Fourts nebo velitel. "

"Aha. Takže se jmenují Brooke Beecham. "