Kouzla nebo Magie

7.

Sedla jsem si na velkou červenou sedačku. Koukla jsem na Steva který, stál se založeníma rukama na hrudi.
Stark si vzal skleničku na limonádu a nalil tak asi stoprocentní alkohol.

"Takže ......"

"Melisa Beecham. "

Řekla jsem svoje jméno a čekala, kdy Ital něco řekne.

"Takže Beecham, dáme si pravidla. "

"Pravidla?"

"Ano, Fury mi dal tebe na starost a jsi v něm domě takže první pravidlo zní. Žádný tvoje věci, jako je například spodní prádlo a v nejhorším....."

"Jo chápu. "

"Druhý. Nedokneš ne baru a nepůjdeš do mé ložnice. Třetí, když přijde Pepper budeš v pokoji. A čtvrti, žádný hluk."

"Beru a kde budu mít pokoj?"

"Nech se jen překvapit snad se ti bude líbit. "

"A když ne tak...tak tě počuram. "

Udělala jsem si s něho srandu a šla za ním do výtahu.

"Cože?"

"Nic. "

Dveře se zavřeli a já se Koukla do zrcadla. Čím víc jsem vypadala jako mrtvola než normální člověk. Rukou jsem si zajela do masných a nezdravých vlasů a pak si sáhla na pleť.

Ital otevřel dveře a pustil mě jako první dovnitř. Pokoj se skládal moderním stylem, který určitě stal víc než noví Maserati. Šla jsem mě skříni a otevřela jí. Krásné pověsene oblečení podle barvy. Zavřela jsem skříň která ještě pokračovala. Koukla jsem se na itala a on je nadzvedl jedno obočí. Co vůbec všichni s tím obočím mají? Machrujou že ho umí nadzvednout? Taky to umím.

"Než si vemeš to oblečení tak se umí."

"Nejsem špína. "

"No jen aby jinak se jmenuju Tony Stark. "

Neříkal to už? Kývla jsem a Stark vypadnul. Šla jsem ke skříni, vzala čisté oblečení a šla do dveří, které by měly vést do koupelny.

Po dlouhé době zase čistá a voňavá. Otevřela jsem jednu skříň a z ní vyndala fén. Zapla jsem ho u zásuvky vedle zrcadla. Zapla jsem fén a rukou utřela zamlžené zrcadlo. Zavřela jsem oči a nechala se teplem unášet. Nebo spíš hlavu. Otevřela jsem oči, fén uklidila, vzala hřeben, který byl ve skříni a česala vlasy.

Dveře výtahu se otevřely a já šla do kuchyně. Moderní, prázdná, ale krásná kuchyně s všemi věci na vaření. Zajímalo by mě kolik Ital utratil za tak velkou kuchyň. Otevřela jsem skříň a na mě se smutně koukala Nuttela. Vzala jsem ji a hned ji otevřela. Porozhledla jsem se po lince, až jsem našla rohlíky. Vzala jsem je a z šuplíku vzala nůž a začala mazat.

"Ty si ale drzá. "

Otočila jsem se a viděla Itala. Měl pravdu tohle je hodně drzý.

"Jestli chceš tak to tu nechám a umřu hlady. "

"Spíš bylo od tebe drzý vzít snad tu nejlepší čokoládovou pomazánku, kterou já mám. "

Vzala jsem Nuttelu do ruky a Koukla se jakou to má chuť. Kakao a oříšky.

"Já vím, ale smutně na mě koukala. "

"Měla bys pak jít do pokoje."

"A to proč? Jsi snad můj vychovatel?"