Tajemství minulosti [HP FF]✔

9. kapitola

Dny plynuly a nastal víkend, kdy se měla konat narozeninová oslava dvojčat. Lay se Scorpem nemohli dospat, protože se moc těšili a netrpělivost je nenechala propadnout tomu sladkému uvolnění.
Za to Draco s Lucy běhali z místa na místo, aby oslava proběhla dle veškerých plánů. Museli zajistit občerstvení a dort. Také ještě museli sehnat dárky, což nebyl zrovna snadný úkol, jelikož dvojčata byla vybíravá.

Jejich rodiče prošli snad všechny obchody v nákupním centru v mudlovském světě, než jim došlo, že jejich děti už vyrostli a chystají se do světa kouzel, kde budou potřebovat nějaké magické předměty a měli by si zvykat na život se špetkou té magie.

Přemístili se tedy na Příčnou ulici a okamžitě šli do Medového ráje, kde koupili spoustu sladkostí. Vzpomněli si, že jejich dcera ráda čte, a proto jí pořídili knihu a obraných kouzlech. Scorpius si liboval v různých taškárnách, proto tedy zašli k Taškářovi, kde mu sehnali nějaké vtipné rachejtle.

Vrátili se zpět domů a rozdělili si úkoly. Draco měl přichystat přízemí na večer a Lucy měla zabavit mladé oslavence. Vyběhla tedy nahoru po schodech a zaklepala na masivní dveře, které vedly do dětského pokoje. Po chvíli otevřel malý chlapeček, který si ji přeměřil zkoumavým pohledem, ale nakonec jí uhnul z cesty a pustil ji dovnitř. Ona mávla rukou a místnost zabezpečila kouzlem, aby nemohli slyšet, co se děje dole.

,,Copak potřebuješ, mami?" optala se dívka a zavřela nějaký spis, který měla rozečtený.

,,Nezahrajeme si něco? Dlouho jsme nic nedělali společně," žena se nevinně usmála a nadzvedla jedno obočí.

,,Bude s námi hrát i táta?" přiskočil k nim chlapeček a sedl si na postel vedle Lucy.

,,Ne, má nějakou práci," pohladila svého syna po hebké hřívě a pousmála se.

,,Ve třech to není ono! Neřekneš nám raději další část tvého napínavého příběhu?" zažadonila malá Layla, která rychle mrkala, protože doufala, že tenhle roztomilý kukuč na její matku zabere.

,,Můžeme, ale upozorňuji vás, že přeskočím pár měsíců, protože se tam nestalo nic moc záživného," mykla rameny a zastrčila si neposedný pramen za ucho. V duchu se radovala, že dokázala své dva andílky nějak zabavit.

,,To nevadí!" křikli zaráz a rozesmáli se, až se za břicho popadali.

,,Tak začneme..." spráskla ruce a zhluboka se nadechla.

,,Neprozradíš nám ještě, co se nakonec stalo té, jak jen to bylo, Pranči?" vyhrkla holčičkas podlým úsměvem.

,,Po mé kletbě jí narostli parohy. Nevšimla si toho a na druhý den šla normálně do školy. Pochopila, že se něco děje, až se všichni rozesmáli. Dostala jsem trest na dva týdny. Ředitel to sice nepřiznal, ale všimla jsem si, že ho to pobavilo," ušklíbla se žena nad starými vzpomínkami. Ráda na tyto časy vzpomínala. Tahle událost patřila k těm radostnějším situacím. Sice musela chodit pro různé bylinky do Zakázaného lesa, ale stálo to za to. Udělala by to i dnes.

,,Takže...měsíce plynuly a nic zajímavého se nedělo. Aspoň do doby před vánočními prázdninami, když se různě po zdech začaly objevovat různé nápisy, které poukazovaly na mne a Freda. Psalo se tam například "Bratr a sestra, mocí oplývají, jako děti zla se považují" 

Všichni si toho okamžitě začli všímat, včetně mě a vašeho otce. Nemohla jsem kvůli tomu spát. Věděla jsem, že to má na svědomí otec a chce bratrovi prozradit pravdu. Nechtěla jsem to dopustit. Můj strach podporovaly zvěsti o tom, že se Fred a jeho "dvojče" George začli o tyto jevy zajímat. Snažili se vypátrat viníka a to se mi moc nehodilo.

s Dracem jsme se pustili do práce a maskovali veškeré stopy, aby na nic nepřišli. Drželi jsme to v co největší tajnosti to šlo. Museli jsme být důslední a hledět i na ten nejmenší detail, který se mohl stát osudným.

Zrzci se však dostali za pomoci tria do oddělení s omezeným přístupem, kde našli knihu o Pánovi zla. Dočetli se, že má dva potomky a jednoho z nich se vzdal, aby měl zvěda na straně dobra. Tato informace je přivedla na novou stopu. Zkoumali každého svého známého a doufali, že narazí na toho ztraceného potomka. Největším paradoxem bylo to, že jím byl Fred samotný.

Toho večera mě navštívil otec ve snu. Nebyl to sen, ale noční můra. Snažil se mě přimět k tomu, abych prozradila bratrovi pravdu, ale já to odmítla. Nechtěla jsem mu zkazit život. Věděla jsem, jaké břemeno to obnáší a nechtěla jsem ho připravit o jeho svobodu.

Sama jsem vyrůstala v pomyslné kleci bez možnosti úniku. Musela jsem plnit veškeré rozkazy, abych se dožila dalšího dne. To samé by čekalo i ho. Neunesl by to, protože byl veden k dobru, narozdíl ode mě. Bylo mu určeno bojovat za světlo a já ho u toho chtěla nechat, a proto jsem se postavila za jeho volnost. Ke mně se přidala malá hrstka smrtijedů a Draco. Stáli za stejným názorem jako já," celou dobu svého vyprávění se mračila. Nerada na to vzpomínala. Jejímu bráškovi šlo opravdu o život.

Někdo zaklepal na dveře. Lay se znechuceně zvedla a cupkala otevřít. O futro se opíral Draco s rucemi v kapsách. S úsměvem kývl na svou ženu.

,,Teď vám zakryjeme oči," přistoupili k nim se šátky v rukách a Draco s Lucy svým dětem zavázali oči. Opatrně je uchopili za dlaně a vedli pomaličku dolů, kde čekali hosté, kteří přišli oslavit jedenácté narozeniny dvojčat.

Konečně sestoupili i z posledního schodu a ozvalo se burácivé tleskání a křik: ,,Všechno nejlepší!"

Maličtí se vytrhli rodičům a odkryli si oči. Nadchnutě hleděli kolem sebe a nedokázali přestat žasnout. Se všemi se přivítali a pozdravili.

Na řadu přišlo předáváním dárků. Jedna jejich rodinná přítelkyně jim dokonce dala košťata, aby se mohli pokusit dostat do famfrpálového týmu.
Jejich rodiče je pozorovali s úsměvem. Byli rádi, že jsou spokojení, zdraví a šťastní. Co víc by si mohl rodič přát? Jen se trošku obávali jejich nástupu. Přeci jen o éře lorda Voldemorta ví snad každý a můžou je brát jako potencionální hrozbu, které později způsobí další válku a budou opět umírat nevinní lidé, kteří nasadili své životy, aby prosadili svůj názor, kterému věří. Stiskli se v objetí. Přiběhly k nim jejich děti a skočily jim do náruče. Vypadali jako bezproblémová rodinka, která je stále veselá.

************************************

snad se vám dnešní kapitolka líbila :) přemýšlela jsem, kdy to skončí a možná vás zklamu, ale nejspíše to skončí na 22 kapitolách - včetně prologu a epilogu, ale děj je promyšlený, tak se máte opravdu na co těšit :)

každá odezva potěší :)

mějte se hezky :)

-Katuska26