Alone on Christmas -Niam-hybrid

3.6K 110 10
                                    

Krajinou vánočního Londýna se vznášely sněhové vločky. Děti se z nich radovaly, zatímco jejich rodiče se snažili klidnit jejich zběsilé poskakování a válení ve sněhu. Všichni se radovali, no jakpak by ne, vždyť dnes byly Vánoce. Svátky plné lásky, radosti a štěstí. Vždy se ale najde někdo, kdo je na Vánoce smutný.

Přemístíme se na Fleet Street, kde se právě nachází osamělý brunet, pracující do noci. Vždy když se cítil osamělý pracoval. Vždy, když si ba jen pomyslel, že mu chybí někdo kdo by tu byl pro něj pořád a on by ho mohl chránit pracoval. Vlastně poslední dobou nědělal nic jiného, než že pracoval. To také dokazovaly kruhy pod jeho očima. Jeho pracovní náplní bylo vyřezávání ze dřeva. Je to sice starodávné řemeslo, přesto stále oblíbené. V jeho rodině se dědí z generace na generaci. Liam, tak se zmiňovaný brunet jmenoval chtěl už odmalička tvořit.

V jeho malé dílničce byla cítit vanilka, jedna z věcí, aby nezapomněl, že jsou Vánoce. Pomalu odřízl poslední kousek dřeva, sfoukl všechny piliny a prohlížel si své hotové dílo. Na malém hladkém postavci byli vyobrazeni běžící vlci. Liam se unaveně usmál, vstal a hotové dílo opatrně položil na dřevenou poličku, kterou taktéž sám vytvořil, s plánem vlky zítra potřít lakem, aby se leskli.

Prohnul se, aby si protáhl ztuhlé svaly a prokřupal si kosti. Poté se odebral do ložnice, do své postele, ve které okamžitě usnul.

-

Ve stejné ulici, jen o kousek dál se na zmrzlé zemi choulil v klubíčku mladý chlapec, sotva devatenáct mu mohlo být. Blonďaté vlásky a roztomilý obličej. Něco však na tomto blonďáčkovi bylo zvláštního, možná to byl důvod, proč nad ním stáli dva muži a vší silou ho kopali do břicha. Chlapec neměl šanci se bránit a proto čekal, až vše skončí a rukama si alespoň bránil obličej. Všechno ho bolelo, ani pohnout se nemohl. Cítil se, jako kdyby umíral. Proto zavřel oči a nechal zimu pohltit jeho už stejně na kost promrzlé tělo.

-

Přibližně ve dvě hodiny ráno se Liam probudil, s povzdechem vstal z postele, která pod ním zavrzala a natáhl se po teplácích, tričku, teplé mikině a oblékl se. Při cestě ke vchodovým dveřím si ještě nasadil čepici s bambulkou. Na nohy si nasadil vyšší boty s kožíškem a vyrazil do ulic. Jen tak se procházel, ruce zabořené v kapsách. Chtěl zahnat strašlivou noční můru, která se mu stále vracela. Pod nohama mu křupal sníh a do nosu ho štípal mrazivý vzduch. Téměř minul temnou uličku, kde se povaloval zraněný blonďáček jménem Niall, jehož rty byly modré a byl pokrytý rozpouštějícími se vločkami sněhu.

Liam však zaslechl zaskučení, které vydal Niall z hlubokého spánku. Zastavil se v půlce kroku a natočil svoje tělo k temné uličce. Vytáhl mobilní telefon značky Apple ukrytý v kapse jeho kalhot a aktivoval na něm baterku. Posvítil si na popelnice v uličce a zalapal po dechu při pohledu na nehybné tělo. Rychle se k chlapci přiblížil a zkoumal, jestli je naživu. Přiložil mu dva prsty na krční tepnu a k jeho úlevě nahmatal tep. Na svém Iphonu vytočil číslo záchranné služby, kde celou situaci dopodrobna popsal. Operátorka na druhém konci ho ujistila, že záchranka je na cestě. Po ukončení hovoru si telefon vložil zpět do kapsy kalhot a svlékl si mikinu. Přetáhl ji blonďáčkovi přes hlavu, kapuce mikiny se zahákla o jeho hlavu. Liam by to neřešil, kdyby však nespatřil dvě hnědá ouška, čouhajíc z vlásků mladíka. Shrnul kapuci a fascinovaně zíral na malého hybrida. Ano, věděl, že existují, ale ještě nikdy žádného neviděl. Jemně ouška pohladil, pro zjištění, že jsou sametově hladká. V dálce už zaslechl sirénu sanitky a proto se od chlapce vzdálil a stoupl si na prázdnou silnici, mávajíc na sanitku.

Muži ze santiky naložili Nialla na nosítka a zabalili ho, aby už více nepromrzal. ,,Jste rodina ?'' optal se saniťák Liama. ,,Jsem jeho kamarád.'' zalhal Liam, moc dobře totiž věděl, co by se stalo s hybridem, kdyby nikdo nevěděl, odkud je. A Liam mu chtěl pomoct. Muži mu dovolili jet s nimi. Pomohl jim naložit chlapce do sanitky a ta se rychle rozjela do nemocnice, kde hybrida okamžitě odvezli na ošetřovnu. Liam čekal.

-

Byly téměř čtyři hodiny, když se dveře ošetřovny otevřely a vyjel z nich hybrid na lehátku, které tlačil zdravotní bratr, s několika přístroji snímajícími funkci těla mladšího a kapačkou, která mu doplňovala živiny. ,,Kam ho vezete prosím ?'' zachytil Liam zdravotního bratra se zrzavými vlasy za rukáv uniformy. ,,Vezu ho na pokoj, můžete jít s námi, jestli chcete.'' usmál se na něj mile a zpomalil krok, aby mohl jít Liam vedle něj. ,,Oli.'' uvolnil jednu ruku a Liam si s ním potřásl. ,,Liam.''

-

Už to byly dva dny co byl Niall v nemocnici. Liam tu celou dobu byl, neodešel od jeho postele i přesto, že ho neznal.

Bylo přibližně 13:00, když se Niallovi začala třepat víčka, načež pomalu otevřel oči. Zmateně se rozhlížel po pokoji, až pohledem zakotvil na taktéž neznámém brunetovi. ,,Pane ?'' jemně strčil do Liama a ten sebou škubl a podíval se na narušitele jeho spánku. Okamžitě, když viděl, že je blonďáček vzhůru zalarmoval doktora, který Nialla následně vyšetřil a ptal se ho na otázky typu ,,Víte kde jste ? Jak se jmenujete ?...''

Chudák hybrid celý zmatený, nevěděl co se děje a celou dobu se jen zmateně ohlížel na neznámého bruneta stojícího ve dveřích. Když už všichni doktoři a sestřičky odešli, Liam se opět usadil u postele. ,,Ahoj, já jsem Liam. Já jsem tě našel.'' usmál se jemně na kotě. ,,Niall.'' špitl mladší. ,,Jak ses ocitl takhle na ulici ?'' zajímal se Liam. ,,Uhm...no můj páníček mě vyhodil na ulici s tím, že jsem na něj už moc starý a poté mě zkopali nějací muži.'' hybridovi se zkutálela po líci první slza, za kterou se spustily další. ,,Shhh, neplakej, už je dobře.'' objal ho opatrně brunet a dlaní mu konejšivě přejížděl po zádech. ,,N-nebude, vůbec nevím, kam-kam půjdu, až mě odtud pustí.'' vzlykal Niall a jeho slané slzy smáčely Liamovo tričko. Liam se na chvíli zamyslel, ale pak se přece jen rozhodl, že někoho jako je Niall nemůže nechat toulat se. ,,Můžeš zůstat u mě...tedy jestli budeš chtít.'' Niall se odtáhl a nerozhodně koukal na bruneta. ,,A nebudu ti tam vadit ? Jsem k ničemu, nic nedokážu, alespoň tak to říkal pán.'' kroutil hlavou. ,,Neboj, já ti se vším pomůžu, můžu tě naučit moje řemeslo, to ti určitě půjde. U mě se ti nic nestane.''

-

A jak Liam řekl, tak také udělal. Nialla si vzal k sobě domů, kde ho po nějaké době začal učit vyřezávat ze dřeva. Niall vždy obdivoval Liamovi výrobky, protože sám dokázal vyřezat sotva krychli. Po nějaké době ale už přišel jak na to a proto ho Liam zaměstnal.

Niall už dlouhou dobu věděl, že k staršímu něco cítil, ale neuměl to popsat, jelikož nikdy nic jako lásku nezažil, vždy se s ním zacházelo jen jako s domácím mazlíčkem, tedy kromě toho, že ho jeho bývalý majitel zneužíval. Naopak Liam už lásku zažil, zažil i bolestivý rozchod, s jistotou ale věděl, že se do tohoto nádherného stvoření po pár týdnech zamiloval.

Vše se ale mělo rozplynout, když jim zaklepal na dveře neočekávaný host. Liam šel lehkým krokem otevřít, za ním se vlekl blonďáček, protože byl zvědavý, kdo je přišel navštívit. Když ale Liam otevřel dveře, ve kterých stál vysoký svalnatý muž, blonďáček se zarazil a začal couvat. Tohoto dne se bál, bál se, že ho jeho bývalý majitel najde a odvede zpátky. ,,Kdo jste ?'' zeptal se tvrdým hlasem Liam, když spatřil blonďáčkův strach. ,,Jsem majitel tady toho zmetka.'' odvětil muž a chtěl se protlačit do dveří, aby mohl hybrida chytit. ,,Vždyť jste ho vyhodil.'' zastavil ho Liam. ,,To ano, ale našel jsem na něj kupce, proto si ho teď vezmu zpátky.'' protlačil se kolem Liama a sápal se po Niallovi, ale zastavila ho Liamova ruka na jeho krku, když ho začal škrtit. ,,Vy si ho nikam nevezmete, teď je se mnou.'' otočil si ho Liam k sobě a vrazil mu pěstí. Začali se rvát, samozřejmě zvítězil Liam, který už od svých osmi chodil na box. ,,Tak si ho nech.'' odkulhal muž ze dveří.

Liam zabouchl dveře a hned co se otočil se mu do náruče přihnal Niall, který ho pevně objal. ,,Proč jsi to udělal, mohl jsi ho nechat, aby si mě vzal. Zase ti působím samé problémy.'' fňukl Niall a od bruneta se odtáhl. ,,Víš proč jsem to udělal ?'' vzal si brunet Niallovu hlavu něžně do dlaní. ,,Proč ?'' zadíval se mu Niall uslzeným pohledem do očí. ,,Protože mi na tobě záleží a nikdy si tě od nikoho nenechám vzít.'' na důkaz svých slov Liam Nialla políbil. 

Jááááj :D, psaní téhle one-shot mi zabralo 3 dny. 

Tak doufám, že se líbí.

Btw. taky vám dneska totálně blbne Wattpad ?

One Direction - Gay -One Shots- CZ xSlow UpdatesxKde žijí příběhy. Začni objevovat