Stál jsem v chodbě svého domu a nervózně si mnul ruce. Čekal jsem na chvíli, kdy pro mě přijde můj dlouholetý přítel Harry.
Ozvalo se zaklepání a já šel s úsměvem otevřít. ,,Ahoj zlato.'' pozdravil jsem ho a on mě políbil na tvář. ,,Tak rád tě vidím.'' propletl si se mnou prsty a vedl mě ven z domu, směrem k jeho autu. Jako gentleman mi otevřel dveře, oběhl auto a sám si nastoupil. Nastartoval, zařadil a vyjel. Celou cestu vládlo příjemné ticho. Chvilkami jsem se na Harryho podíval a on, když zachytil můj pohled, sladce se usmál.
Zastavili jsme před nádhernou restaurací a vystoupili. Vstoupili jsme dovnitř a nechali se číšníkem usadit ke stolu. Rozdal nám jídelní lístek a odešel obsloužit někoho dalšího. ,,Moc se mi tu líbí.'' prohlédl jsem si interiér restaurace, vše bylo sladěné do černo-červené a výzdoba stolů byla v bílé barvě. ,,To jsem rád. Vybíral jsem to dlouho.'' Číšník nám přinesl červené víno a nalil ho do sklenic. Zapsal si naši objednávku a opět odešel. ,,Na tebe.'' zvedl Harry svou skleničku. ,,Na nás.'' přiťukl jsem si s ním a věnoval svému tělu doušek.
Po chvilce nám číšník donesl i jídlo. Popřáli jsme si dobrou chuť a pustili se do jídla.
Když jsme dojedli, myslel jsem, že zaplatíme a odejdeme, ovšem Harry měl jiné plány. Vstal, nijak nereagoval na můj nechápavý pohled, obešel stůl a poklekl přede mě. Absolutně jsem netušil, co dělá. Ovšem došlo mi to, když z náprsní kapsy svého saka vytáhl malou krabičku. ,,Louisi, ty víš, že tě moc miluju a jsem schopný dokazovat ti to 24 hodin denně. Vždycky jsem si přál mít skromný domeček, milujícího manžela, dvě děti a psa. Myslím, že ty jsi ten pravý, se kterým to můžu zrealizovat. Vezmeš si mě ?'' otevřel krabičku a mě pohled padl na krásný prsten. ,,Ano.'' zašeptal jsem a vrhl se mu kolem krku. ,,Zlato, mohl bys mě prosím pustit ? Rád bych ti nasadil ten prstýnek.'' zasmál se a já s ním. Neochotně jsem se odtáhl a nechal ho mi prsten nasadit na prsteníček.
,,Miluju tě.'' políbil jsem ho. Sedli jsme si zpět ke stolu a on pokynul na číšníka, že zaplatí. Číšník u nás byl do pár minut i s účtem. Harry použil svou kreditku a my mohli odejít. Před restaurací se Harry nečekaně rozkašlal se. Chtěl jsem se zeptat, co se děje, ale on se skácel k zemi a z pusy mu tekla pěna. Začal jsem panikařit, nevěděl jsem co dělat. Z kapsy jsem vytáhl telefon a vytočil číslo záchranné služby.
,,Notak, zůstaň se mnou.'' z očí mi tekly slzy, když jsem ho držel za ruku a čekal, až přijede pomoc. Ulevilo se mi, když jsem uslyšel sirénu ambulance. Dojeli na místo a naložili Harryho na lehátko, následně pak i do sanitky. ,,Můžu jet s vámi ? Jsem jeho snoubenec.'' požádal jsem a saniťák přikývl. Sedl jsem si na malé sedátko, opět vzal Harryho ruku do té své a tiše se modlil.
Sanitka zastavila a Harryho vyvezli na pohotovost. Já byl donucen zůstat sedět na chodbě, nepustili mě s ním do ordinace.
-
Připadalo mi, jako bych čekal celé dny, přitom to bylo pár hodin.
Dveře ordinace se otevřely a vyjelo lehátko, na kterém ležel Harry, připojen k mnoha přístrojům. Provezli ho kolem mě, skoro jsem ani nestihl zareagovat. Doběhl jsem je a odchytil si doktora. ,,Jsem snoubenec Harryho, řekněte mi prosím co mu je.'' zněl jsem strašně zoufale. ,,Pojďte si prosím sednout.'' polil mě studený pot, když tohle vyslovil.
,,Pane, mám pro vás bohužel špatné zprávy. Váš přítel má rakovinu plic, v posledním stádiu.'' položil mi ruku na rameno, ve znamení uklidňujícího gesta. ,,A-ale on mi nic neřekl.'' vzlykl jsem a nechal slzám volný průběh. ,,Nevěděl to....Pokud chcete, můžete jít za ním na pokoj, je vzhůru.'' postavil se a já s ním. ,,Jak dlouho ještě má ?'' obával jsem se nejhoršího.
,,Pár měsíců.''
-
,,Ahoj lásko.'' vstoupil jsem na pokoj, kde právě ležel můj snoubenec. Došel jsem k jeho lůžku a pevně ho objal. ,,Moc mě to mrzí.'' zašeptal mi do hrudi. ,,Harry, tebe nemá co mrzet, není to tvoje chyba.'' políbil jsem ho na čelo. ,,Miluju tě.'' zašeptal a nadzvedl se na loktech, žádajíc mě tak o polibek. Jemně jsem přitiskl rty na jeho a políbil ho. ,,Já tebe taky.''
-
O týden později jsem si vzal Harryho domů, abychom spolu strávili alespoň ještě nějaký společný čas. Cestovali jsme, milovali se a užívali si života.
Jednoho rána jsem se probudil, jelikož jsem slyšel Harryho kašlat. Položil jsem mu ruku na záda a posadil se. Viděl jsem, že před sebou má kýbl. Kašlal krev. ,,Musíme do nemocnice.'' oznámil jsem mu a zavedl ho k autu. Nedbal jsem na předpisy a jel velmi rychle, abychom tam byli co nejdřív. V nemocnici si ihned Harryho odvedli na pokoj a prováděli mu různá vyšetření. Opět skončil napojený na přístrojích, tentokrát jich však bylo mnohem víc.
Doktor si mě vzal stranou. ,,Myslím, že toto je jeho poslední den.'' oznámil mi a já málem zkolaboval. Vrátil jsem se k Harrymu a usadil se vedle něj.
,,Louisi, je mi to líto.'' řekl mi Harry, zničehonic. ,,Co je ti líto ?'' nechápal jsem. ,,Že tě nikdy neuvidím stát u oltáře, nikdy si nedáme novomanželský polibek, nikdy tě nepřenesu přes práh. Je mi to tak moc líto.'' rozbrečel se. Objal jsem ho a rozdával mu malé pusinky do vlasů. ,,Počkej, mám nápad.'' vystřelil jsem z pokoje jako raketa a na chodbě vytočil číslo rodinného přítele, kněze.
-
,,A tímto vás prohlašuji za manžele. Můžete se políbit.'' uzavřel kněz svou řeč a já políbil Harryho. Rozhodl jsem se, že s ním uzavřu manželství, než bude pozdě. ,,Děkuju.'' zašeptal vyčerpaně. ,,Ne, to já děkuju tobě.''
-
,,Louisi, já umřu ?'' zeptal se Harry, se slzami v očích. ,,Ne Hazz, ty neumřeš. Uvidíš, ty se odsud dostaneš. Pak si koupíme malý domek, založíme rodinu a koupíme psa. Přesně tak, jak jsi vždycky chtěl.'' vzlykal jsem. ,,A jak se budou jmenovat naše děti ?'' zaskřípal vyčerpaně. ,,Darcy a Luke.'' slabě jsem se usmál. Slíbal jsem mu z tváří slzy. ,,Miluju tě.'' zašeptal a já ho políbil. Hodiny odbily půlnoc a to byla přesně ta chvíle, kdy se Harrymu zastavilo srdce. ,,Já tebe taky.''
ČTEŠ
One Direction - Gay -One Shots- CZ xSlow Updatesx
Fanfiction,,Hey boy, take my body. Spank me, I've been naughty. Yes boy, I can go all night.'' Cover by: @StockholmGames