Teen Wolf Preferences

Uhodil tě (Part 2)

Scott- Už to jsou dva dny co ti dal Scott facku a od tý doby jsi s ním nepromluvila.

Vzhledem k tomu, že bylo pondělí, tak to znamenalo školu a to znamenalo, že budeš Scotta uvidíš celý den. 

Přišla jsi do školy o deset minut pozdě, ale to tě nezajímalo, protože jediný na čem záleželo bylo, aby jsi se vyhla Scottovi.

Když jsi otevřela skřínku, byl v ní velký plyšový medvěd, který držel nějaké kytky a omluvný dopis. 

"Omlouvám se." Uslyšela jsi za sebou. Otočila jsi se a uviděla jsi za sebou Scotta se skleslým obličejem.

Šel k tobě blíž a objal tě. "Omlouvám se babe. Nechtěl jsem to udělat. Nějak to na mě prostě přišlo." Řekl a díval se ti do očí.

"To je dobrý." Řekla jsi. "Ne neni. Prošvihl jsem naše výročí, takže tě dneska po škole beru na večeři." Řekl.

"Dobře." Řekla jsi. "Miluju tě." Řekl s úsměvem. "Já tebe taky Scotty." Řekla jsi mu a políbila jsi ho.

Stiles- *(Y/D/N) znamená: your daughters name (jméno vaší dcery)*

Probudila jsi, protože se tvoje dcera pořád nějak vrtěla a měla jsi velkou bolest hlavy.

Potom co se včera večer stalo se Stiles nevrátil, takže jste tam s (Y/D/N) byli sami. 

"Mami?" Uslyšela jsi svojí dceru. "Ano zlatíčko?" Zeptala jsi se. "Kde je tatínek?" Zeptala se a podívala se na tebe.

Mile jsi se na ní usmála. "To nev-" Ale nějaký hlas tě přerušil. "Jsem přímo tady." Otočila jsi se a uviděla jsi Stilese s červenýma očima z brečení.

Ty a (Y/D/N) jste si sedli a podívali jste se na něj. "Tatínku." Řekla, vyskočila s postele a běžela za nim. Klekl si a podíval se na ní.

"Ahoj miláčku. Můžeš si jít na chvilinku hrát do svého pokoje? Potřebuju si promluvit s tvojí maminkou." Poprosil jí. "Dobře." Řekla a odběhla do pokoje.

Usmál se na ní a potom si sedl vedle tebe. "Omlouvám se." Řekl a dal ti kousek vlasů za ucho.

"Nechtěl jsem se s tebou hádat, nechtěl jsem tě strčit na tu zeď a už vůbec jsem odsud nechtěl takhle utéct. Vážně se moc omlouvám, můžeš mi prosím odpustit?" Řekl a otevřel pro tebe svou náruč.

Kývla jsi a objala jsi ho. "Omlouvám se, že jsem na tebe křičela." Řekla jsi s hlavou položenou na jeho hrudi. "Taky se omlouvám." Dal ti pusu do vlasů a ty jsi se usmála.

Derek- Byly dvě hodiny ráno, když jsi se probudila kvůli klepání na tvůj balkón. Povzdychla jsi, zvedla jsi se, koukla jsi se na sebe rychle do zrcadla a šla jsi ke dveřím od balkónu.

Tvoje oči byly ještě celý červený od brečení a měla jsi na obličeji malou modřinu od Dereka. Znovu jsi si povzdychla a otevřela jsi dveře.

Uviděla jsi Dereka. "Dereku, co tady děláš?" Zeptala jsi se a dívala jsi se na něj.

"Můžeme si promluvit?" Zeptal se. Kývla jsi a ukázala jsi rukou, aby vešel dovnitř. "Jsou tvý rodiče doma?" Zeptal se. "Ne, jsou na tři měsíce pryč kvůli práci." Řekla jsi a dívala jsi se do země.

"Dereku proč jsi sem přišel?" Podívala jsi se mu do očí. "Přišel jsem, abych se omluvil. Omlouvám se." Řekl.

"Vážně se velký a necitlivý Derek právě omlouvá?" Zasmála jsi se. "Jo, jo, dělej si ze mě srandu. Vážně se moc omlouvám. Nechtěl jsem tě uhodit, jenom jsem nechtěl, aby se ti něco stalo." Řekl.