Troublemaker

Kapitola 1.- Yoongi

Akorát jsem hodil do svého milovaného černého Landroveru poslední věci a vydal se ke společnosti. Bylo to asi hodinu cesty a navíc jsem si vybral tu nejhorší dobu na cestování, ranní dopravní špičku. Tím se mi cesta, která je normálně na hodinu, prodloužila skoro na dvě a půl.

Celou dobu jsem přemýšlel o něm, o Jeon Jungkookovi. Prakticky nic jsem o něm nevěděl, jen to co mi řekl jeho manažer a to bylo jen pár základních informací. Mimo jiné mi taky řekl, že Jungkook je na kluky a nijak se tím netají. Sice mě to trochu zarazilo, ale přece mě nerozhodí nějaký přiteplený osmnáctiletý cápek.

Zastavil jsem před společností. Vystoupil jsem z auta a zamířil rovnou dovnitř. Rozhlédl jsem se a přistoupil k pultu, za kterým seděla celkem mladá žena.

"Dobrý den, přejete si?" zeptala se mě s falešným, profesionálním úsměvem.

"Jmenuji se Min Yoongi..." začal jsem a ona mi skočila do řeči.

"Ah... Vy jdete za panem Choi, že?"

Přikývl jsem.

"Tak pojďte se mnou," zvedla se, obešla pult a vydala se k výtahu.

Zůstal jsem stát na místě. Ta žena se na mě otráveně otočila. Protočil jsem oči a vydal se za ní. Výtah nás vyvezl asi do třináctého patra. Žena mě dovedla ke velkým křídlovkám na konci chodby, zaklepala a beze slova odešla. Jen jsem se za ní překvapeně ohlédl. Dveře se otevřeli a v nich stál menší muž s tmavými vlasy. Vypadal, že není o moc starší než já, což mě malinko překvapilo.

"Ah... Pojďte dál," usmál se a poodstoupil, abych mohl projít.

"Mimochodem já jsem Choi Jiwon," zavřel dveře a podal mi ruku.

"Min Yoongi, těší mě," odpověděl jsem mu a stiskl mu ruku.

Potom obešel stůl, posadil se do křesla a gestem ruky mi pokynul, abych učinil totéž.

"Navrhuju abychom si tykali, protože to vypadá, že naše spolupráce bude dlouhodobější," nahodil a já jen přikývl.

"Tak teda Yoongi, dáš si něco, než se naše hvězda uráčí dostavit svou prdel," zasmál se a já se musel zasmát taky, protože on si o Jungkookovi zřejmě myslel to samé co já.

"Když už mi to nabízíš, dám si kafe a nejlíp černý," odpověděl jsem mu. Jiwon zavolal svou sekretářku, která mi ho asi po deseti minutách přinesla.

Začali jsme řešit všechny ty věci okolo mé nové práce. Asi po dvaceti minutách se rozletěli dveře. Otočil jsem se a vstal. Přede mnou stál vyšší kluk v roztrhaných jeansech a bílém tričku s vlasy obarevnými na světlejší hnědou. Jak jsem si ho tak prohlížel, musel jsem uznat, že vypadá dost dobře.

"Zdravím," pronesl tak do větru a práskl za sebou dveřmi.

"Jungkooku jdeš pozdě," konstatoval Jiwon trochu ostřeji směrem k němu.

"Ale prosím tě, klídek. Však se nic nestalo," protočil Jungkook oči.

Celou dobu vypadal, že si mě ani nevšiml, ale když došel ke stolu, otočil se na mě a sjel mě pohrdavým pohledem.

"A tohle má být kdo?" pozvedl jedno obočí a s otázkou v očích se otočil na svého manažera.

"To je Min Yoongi, tvůj nový bodyguard."

Jungkook párkrát kmitnul pohledem z něho na mě a zpět, a pak se začal smát.

"Tohle, že mi má dělat bodyguarda? Však je to menší než já," smál se a pozoroval Jiwona pohledem alá 'Are you fucking kidding me?'.

"Dávej si pozor o kom mluvíš," zavrčel jsem, založil si ruce na hrudi a pohled zabodl do jeho tmavých, uhrančivých očí.

Jiwon mi řekl, že tím jak je mladý, s ním hormony třískají až to hezké není, takže ho můžu trochu přiskřípnout. Více méně mu budu dělat spíš matku než osobní stráž. Jungkook se stále smál. Popadl jsem jeho ruku, zkroutil mu ji za zády a dostal ho tak na kolena. Stále jsem ho držel a nahnul se k jeho uchu.

"Na mě si dovolovat nebudeš, chlapečku," sykl jsem mu do ucha a pustil ho.

Jungkook vstal a promnul si zápěstí.

"Dobře uznávám, že je celkem dobrej."

"Dobrej? On je ten nejlepší," pohodil Jiwon hlavou směrem ke mně a já se potěšeně usmál.

Jungkook zase jen protočil oči.

"Tak fajn no," povzdechl si rezignovaně, v jeho hlase byla znát notná dávka naštvanosti.

Už teď mi lezl na nervy a to jsem ho poprvé potkal před pěti minutami. To teda nevím jak to přežiju, když s ním budu bydlet.

"Tak jo. Kooku, pojedeš teď s Yoongim k tobě a ukážeš mu co a jak, jasné?" řekl Jiwon a Jungkook jen otráveně přikývl a s pozdravem odešel.

Jen jsem za ním nechápavě koukal.

"Tak zlom vaz, Yoongi," mrkl na mě Jiwon.

Rozloučili jsme se a já se rozešel na chodbu. Jungkook stál v chodbě opřený o zeď.

"Tak pojď ty drsňáku," prskl s úšklebkem a vydal se k výtahu.

~~~~~~~~~~~~~~~~~
Tak jak se vám líbí první díl? Doufám že vás to bude bavit, protože se mi to dobře píše xD. No, doufám že si to alespoň někdo přečte a moc děkuju za všechny votes a komentáře.
Loučí se vaše Linnie <3