Troublemaker

Kapitola 7. - Yoongi

Ani nevím jak jsem se do té situace dostal. S Jungkookem jsme leželi v obýváku na zemi, lépe řečeno já ležel na něm a líbal ho.

*Proč ho sakra líbám? Nesnáším ho nebo nesnáším sebe, protože vím, že přesně tohle chci? Aish... nevyznám se v sobě,* měl jsem chuť do něčeho praštit.

Najednou mě Kook chytil kolem pasu a vyměnil naše pozice. V tu chvíli mi tak nějak začalo docházet, co se vlastně děje. Zapřel jsem se rukama do jeho ramen, jenže jemu to očividně nijak nevadilo. Začal jsem trochu panikařit a nenapadlo mě nic lepšího, než ho od sebe dostat násilím. Rukou jsem ho trefil do krční tepny, ale jen tak abych ho malinko omráčil, ne tak aby omdlel a shodil ho ze sebe. Zvedl jsem se ze země a začal couvat směrem od něj.

Jungkook se trochu oklepal, přetočil se na břicho a zvedl se na čtyři. Z pod ofiny, která mu padala do očí, jsem zachytil jeho úšklebek společně s provokativním pohledem. Prudce jsem se otočil a vyběhl ven. Prostě jsem utekl. Neměl jsem u sebe nic, telefon zůstal na stolku, kam ho předtím položila ta Jungkookova děvka, peněženku i s klíči jsem měl v bundě, která taky zůstala v domě.

Celý den jsem bloumal po městě. Asi kolem desáté jsem si uvědomil, že jsem celkem blízko místa mého momentálního bydliště. Přišel jsem ke dveřím, a pak mi došlo, že vlastně nemám klíče. Rozhlédl jsem se a všiml si otevřeného okna.

*Ještě, že je Jungkook tak neopatrný.*

Díky bohu na ulici nikdo nebyl, takže jsem se tam nepozorovaně dostal. Všude bylo až podezřelé ticho, jen shora byl slyšet nějaký hluk. Potichu jsem prošel domem až do Jungkookovi ložnice. Bylo tam rozsvíceno, ale nikdo tam nebyl. Z koupelny byla slyšet voda a dveře byly pootevřené.

Nakouknul jsem tam, ale ani tam jsem Jungkooka nenašel. Trochu jsem si oddychl, dneska jsem vážně neměl chuť najít ho nahého v koupelně. Vypnul jsem vodu a šel zpět do pokoje. Ve chvíli, kdy jsem tam vešel, se otevřeli dveře a v nich nahý Jungkook. Neuvěřitelně jsem se ho lekl.

„Ahh, ty jsi zpátky? Já myslel, že už se nevrátíš," řekl odměřeně a ohrnul ret.

„Bože, chceš abych měl infarkt? A kurva obleč si něco, já to vidět nepotřebuju," zavrčel jsem a sklopil pohled, abych se na něj nemusel dívat.

„Copak, vadí ti to?" zašeptal a pár kroky se dostal ke mně.

Stále jsem se díval na své nohy. Pocity, které ve mně vzbuzovala jeho přítomnost, se nedali vyjádřit slovy. Zavřel jsem oči a zhluboka se nadechl.

„Jo, vadí mi to," řekl jsem pevně, i když jsem se cítil, jako bych se měl každou chvíli sesypat.

Díval jsem se Jungkookovi do očí a totálně se v nich topil. On se na mě natiskl svým nahý tělem a nahnul se k mému uchu, o které se otřel rty. Instinktivně jsem mu položil ruce na boky, měl úplně dokonale jemnou kůži.

„Tak to máš problém, Yoongi. Protože já se obléct nehodlám," pošeptal mi, pak ode mě odstoupil a odešel do koupelny.

Posadil jsem se na postel, musel jsem to vydýchat. Opravdu mě sralo tohle jeho chování, pořád mě provokoval a já měl vážně strach, jak daleko je schopný zajít. I když jsem musel uznat, jak moc je Jungkook sexy, nechtěl jsem s ním mít nic společného, jsem tu jen kvůli penězům, a až se situace kolem něj uklidní zase odtud rychle vypadnu.

Ani jsem si neuvědomil, že během toho co jsem se snažil uklidnit jsem sebou plácl do postele a nakonec jsem tam i usnul.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Když jsem se probudil, nějak jsem si neuvědomoval, kde vlastně jsem. Vedle sebe jsem cítil nezvyklé teplo a přes můj pas byla cizí ruka. Pak mi nějak došlo, že jsem včera usnul u Jungkooka v pokoji. Šokem jsem vyvalil oči a pokusil se od Jungkooka odtáhnout. Ale když jsem se pohnul, Jungkook kolem mě svou ruku omotal ještě těsněji. Tak dlouho jsem sebou házel až se mi podařilo ho probudit. Kook otevřel jedno oko, a když spatřil můj zlostný pohled, usmál se jak sluníčko.

"Dobré ráno princezno," zachraptěl ospale.

Jen jsem si odfrkl,: *Co si myslí, že jsem? Mě nikdo princeznou nazývat nebude.*

"Pusť mě buzničko," zavrčel jsem a nepřestával ho propalovat pohledem.

"Tak buzničko jo? Dovol mi, abych ti připomněl, že jsem stále tvůj nadřízený. A navíc pokud vím, včera jsi líbal ty mě, takže tu asi nejsem jediný," zašeptal zlověstně.

Jen jsem se ušklíbl, strhl Jungkookovu ruku z mého těla a zvedl se z postele. V tu chvíli jsem si všiml, že na sobě mám jen spodní prádlo.

"Co to kurva..." vydechl jsem a s vyděšeným pohledem se otočil zpět na něj.

"Jsi mě ve spaní znásilnil nebo proč jsem skoro nahý?" vykřikl jsem na něho.