Troublemaker

Kapitola 3. - Yoongi

Dojeli jsme před Jungkookův dům. No dům, spíš obří vilu. Pro jednoho člověka až moc velká, i pro dva. Myslím, že i deset by bylo málo.

"Jdeš nebo hodláš bydlet v autě?" zeptal se mě Jungkook, když jsem seděl zaparkovaném v autě dobrých tak pět minut a bez dechu zíral na ten 'dům'.

"Eh...j-jo jasně," vykoktal jsem a vylítl jak střela.

Slyšel jsem jak se Jungkook uchechtl. Z kufru jsem vytáhl všechny své věci.

"Tak, vítej u mě doma," pronesl rádoby mile, když odemykal dveře.

Vešel a já byl hned za ním.

"Kam to mám dát?" zeptal jsem se, když jsme se oba vyzuli.

Jungkook mi neodpověděl, jen mi naznačil abych šel za ním. Vyšli jsme do patra.

*Tady je to fakt obří!*

Jungkook otevřel dveře do jednoho z pokojů. Opět jsem šel za ním a své věci hodil v pokoji na zem. Bylo to tam celkem hezky zařízené. Stěny měli krásný červený odstín a do podobné barvy byl sladěn celý pokoj.

"Vypadá to tu dobře," pochválil jsem zařízení pokoje a Kook se jen sebevědomě zašklebil.

"Mimochodem, kde je tvůj pokoj?" zeptal jsem se.

"Tohle je můj pokoj," odvětil mi.

"Okej a kde teda budu spát já?"

Stál jsem k němu zády, takže jsem si nemohl všimnout jeho potutelného výrazu.

"Tady, se mnou," zněla jeho odpověď.

Nevěřícně jsem se na něho otočil.

"T-to nemyslíš vážně!" vykoktal jsem, přičemž jsem zněl jak mutující puberťák.

*Bože za co mě trestáš? To přece nejde! V tomhle pokoji je jen jedna postel, což by znamenalo, že mám SPÁT S NÍM V JEDNÉ. K tomu mě nikdo nedonutí, ještě se pokusí mě znásilnit nebo tak něco.*

"Já si nedělám srandu. Musíš být se mnou v jednom pokoji. Co kdyby se sem někdo dostal?" Jungkook nahodil výraz ublíženého štěněte.

"Tak s tím nepočítej," založil jsem si ruce na hrudi a dál si trval na svém.

*S ním mě do jedné postele nikdo nedostane.*

Jungkook udělal pár kroků a zastavil se přímo u mě.

"Budeš muset Yoongi, máš to ve smlouvě," usmál se tajemně.

*Co to sakra kecá? Nic takového tam není, alespoň myslím...*

Rychlostí blesku jsem se sehnul ke své tašce a vytáhl tu smlouvu. Slyšel jsem jak se Jungkook směje, musel jsem vypadat vážně vtipně.

"A kurva," zašeptal jsem, když jsem to v té smlouvě fakt našel. Tak to vypadá, že ten satan si to pojistil už předem.

*Asi bych si měl začít ty dokumenty číst před tím než je podepíšu.*

"Nejsem s tebou ani den a už tě vážně nenávidím," zavrčel jsem rezignovaně na Jungkooka, který se válel smíchem po zemi.

~~~~~~~~~~~~~~~~
Zdravím vás zlatíčka <3

Omlouvám se, že je to dnes tak krátké, ale kvůli té praxi co jsem měla minulý týden toho mám mrtě do školy a ještě se připravuji na akademii. Mám toho kór hrozně moc a jsem ráda, že jsem stihla alespoň něco.
A omlouvám se za případné chyby, dneska jsem nějak úplně mimo už od rána kecám nesmysli.

No doufám, že se dílek líbil a někdy zase pa :*