Smile, please! [CZ]

19.kapitola

,,Můžeme jít, Wille," položila jsem mu ruku na rameno, abych ho upozornila na svou přítomnost.

Prudce se otočil a zadíval se na mě. ,,Co jsi zjistila? Docela to trvalo."

,,Kdybs na ně hned neřval, možná by to šlo rychleji," ušklíbla jsem se. Své ruce jsem si složila na prsou a o pár kroků odstoupila.

,,Dobře," protočil očima, ,,možná jsem to trochu přehnal, ale byl jsem prostě naštvaný. A teď mi řekni, co jsi zjistila."

Vše jsem mu vysvětlila, mezitím co jsme bezmyšlenkovitě šli až do města, kde se nacházela restaurace.

,,Vždyť budeš mít problém ty," zastavil se u fontány a zadíval se do vody.

Napodobila jsem jeho příkladu. ,,To nevadí. Raději to vezmu na sebe. Co by mi mohla udělat? Pomluv se nebojím a myslím, že nic horšího stejně neudělá," ledabyle jsem pokrčila rameny.

,,Jak myslíš. A vlastně, co tu děláme?" rozhlédl se po náměstí, kam jsme společně dorazili.

Věnovala jsem mu svůj úsměv. ,,Zvu tě na oběd."

Tázavě se na mě podíval a zakroutil hlavou. ,,Nenechám, abys za mě přece platila."

Pevně jsem mu sevřela rukáv mikiny. ,,A kdo říkal, že tě nechám si vybírat? Prostě pojď," zasmála jsem se a s Willem jako závojem ho táhla směrem k jedné restauraci.

-------------------------------

,,Poprosím čtrnáct dollarů," zkasírovávala nás jedna starší servírka, která neustále civěla na Willa. Párkrát jsem si všimla, že na něj i mrkla!

Z bratrovy peněženky jsem vytáhla požadovanou částku a navrch přihodila tři dollary jako dýško.

,,Děkuji pěkně a přeji příjemný den," opět zamrkala na Williama, který se na ni znechuceně podíval, a odešla zpět dělat svou práci.

,,Musím ti to nějak vynahradit," podal mi moji mikinu, která ležela blíže k jeho straně. Překvapilo mě, že mi ji pomohl i obléct. Jaký to gentleman...

Mávla jsem rukou a vyšla z restaurace. ,,Kamarádské gesto. Prostě to neřeš. Stejně to je bratrova peněženka," zazubila jsem se a zamávala hnědou naducanou koženou peněženku.

,,Stejně ti to nějak vynahradím. Nechceš zajít k nám?"

Věnovala jsem Willovi malý úsměv. ,,Jo, proč ne. Stejně musím být do večera pryč," pokrčila jsem rameny.

--------------------------------------

,,Úúú. Kohopak to tu máme? Že by naše malá Willova kamarádka?" přiskočil ke mně Seamus, Willův nevlastní bratr, a začal si pohrávat s mými vlasy. Jako malé dítě, chová se jako jedno velké malé dítě.

Will ho pár pohyby odstrčil a stoupl si přede mě. ,,Nech ji být, Seamusi," zavrčel na něj.

,,Nebo co, Williamku?" provokativně si založil ruce v bok.

Stoupla jsem si před Willa, kterému z očí šlehaly plameny, a chytila ho za paže. ,,Nic se neděje Wille, pojď. Nestojí ti za to."

Will sklouzl pohledem ke mně a při pohledu na můj rozpačitý úsměv, se malinko uklidnil. Paže spustil podél těla a otočil se k bratrovi zády.

,,Vidím, že ta tvoje kamarádka ví, jak na tebe," pobaveně se zasmál.

Will mu nevěnoval pohled. ,,Drž hubu, Seamusi," procedil skrz zuby.

To byla poslední kapka. Seamus se na něj zezadu vrhl. Začala bitka. Střepy létaly všude okolo mně.

Levá, pravá, Will i Seamus se vyhýbali úderům, které jim jejich soupeř uštědřil.

,,Do prdele!" vykřikl Seamus a skácel se k zemi. Ještě předtím stihl kopnout Willa do nosu tak silně, že i on padl.

Oba dva se váleli na zemi. Jeden si držel nos a druhý rozkrok. Vypadalo by to i vtipně, kdyby se tam zrovna neválel i Will a neskučel a nekrvácel.

Napadá vás, jak to dopadne? Nepustí se Lily do Seamuse? 😁 Nebo se z nich stanou nerozluční přátelé, kteří bez sebe po tomto incidentu nedají ani krok a to i přesto, že by ho v tento moment nejraději zkopala, přejela bagrem a znova zkopala? 😀

Tak mě napadá, (ano, ano, zase vás vábím:D) má někdo rád příběhy s tématikou v době králů? 😊 Zrovna jeden píšu, cover už mám i hotový a dokonce to podle ohlasů kamarádky je fakt super! 😂 Co myslíte?

Četl by někdo příběh ve kterém se vyskytuje dívka, které bylo zatajeno, že byla princezna a místo toho jí vychovávali jako vojáka? :D

Pokud ano, nebojte se to napsat do komentářů či zpráv!:)

Díky! 🤗