Smile, please! [CZ]

20.kapitola

,,Proč já, proboha?" zeptala jsem se sama sebe a sklonila se k Williamovi. ,,Jak ti je?"

,,Možná jsem tě měl poslechnout a jít rovnou nahoru," zamumlal, zatímco si přidržoval nos, ze kterého nepřestávala téct krev.

Uchechtla jsem se. ,,Příště mě poslechni. A teď vstaň, pomůžu ti," pomalu jsem mu pomohla vstát na nohy a dovedla ho ke kuchyňské lince, na kterou si sednul.

,,Ty idiote! Vždyť si že mě málem udělal impotenta!" zakřičel Seamus, který se stále křečovitě válel na zemi s bolestí v rozkroku.

,,Dobře ti tak,"odpověděl mu William a tiskl si k nosu mokrý hadr, který jsem mu mezitím podala.

,,Kdybych mohl vstát, tak...," zaskučel bolestí, poněvadž se v rámci možností pohnul trochu víc.

Vchodové dveře se otevřely a v nich se objevila Hannah s nákupními taškami. Položila je na zem a s uchechtnutím přistoupila k bratrovi.

,,No konečně se i ty svíráš v bolestech. Dobrá práce, Williame," ukázala mu zvednutý palec nahoru a snad poprvé se na něj mile usmála. Will byl z toho překvapený stejně jako já.

,,Pomoz mi, Hannah, prosím," zaškemral její bratr.

Další uchechtnutí z její strany se dostavilo. ,,To bys chtěl, viď? No, to máš smůlu. Mějte se, já jdu za Nicolasem," zamávala nám a s milým úsměvem odešla. Zdá se mi to nebo je nadrogovaná?

,,Prosím. Lily, prosím. Moje milá sestřička se na mě vykašlala. Prosím," složil ruce do prosebného gesta. Povzdechla jsem si a došla k němu.

,,Mám podmímku. Přestaneš se chovat jako idiot a já ti za to pomůžu,"vítězně jsem se usmála a natáhla k němu ruku.

Křečovitě ji sevřel. ,,Fajn, ale už mi probůh pomoz," z očí se mu vytrhlo pár slz bolesti, které tak usilovně držel.

,,Tak vstaň," natáhla jsem k němu ruku, abych mu pomohla na nohy.

S těžkým oddechováním se postavil na nohy a se zkříženýma nohama do X se s hlasitým zaúpěním posadil vedle Willa.

,,Mám co dělat, abych se nezačal z plna hrdla smát. Ani nevíš, jaké máš štěstí, že tu byla Lily. Hanna by ti nepomohla a já už vůbec ne," oznámil mu Will, kterému už krev přestala téct.

,,Nekomentuj to," zavrčel na něj Seamus a prosebně se na mě zadíval.

Z ledničky jsem vytáhla kostky ledu a mraženou brokolici, která by mohla stačit.

,,Tady máš. Já ti je tam dávat nebudu," vrazila jsem mu do ruky kostky ledu a upřeně ho pozorovala.

Zafuněl. ,,Vždyť jsem ti slíbil, že se nebudu chovat blbě, když mi pomůžeš. Tak mi prokaž tu laskavost a pomoz mi."

,,Pomohla jsem ti vstát a dala ti led a mraženou zeleninu. Co víc chceš?" protočila jsem očima nad jeho troufalostí.

,,No, já nevím. Třeba něco, po čem bych se necítil tak mizerně. Nebo alespoň hodinovou péči?"

,,Nejsem nějaká osobní sestřička, která by se o tebe měla starat," založila jsem si ruce na prsou a stoupla si do panovačného postoje.

,,Lily má pravdu. Mohla tě tam v klidu a bez výčitek svědomí nechat ležet. Jediný, na co máš ty právo, je jí poděkovat, že tě tam nenechala," zapojil se do konverzace Will, který se - jak jinak - postavil na mou stranu.

Ahoj! Kdo z vás úplně zapomněl, že žiju? :D No, tady máte důkaz, že jsem po té menší odmlce opět zpět s novým dílem. :)

Mimochodem, zkoukněte můj nový příběh Tlouštík! Třeba by se vám mohl líbit!:))

Tak se mějte hezky a ahoj!😘