Díky bohu se ozvalo klepání na dveře a následně bratrův hlas. Nath mě okamžitě pustil.
„Já tě varuju, zlato, stěžuj si a neodneseš to ty, ale ti dva." Špitl, když se otevřely dveře a nakouknul dovnitř Tom. Usmíval se, ale pak ztuhl, když si všiml Natha.
„Je všechno ok?" Nath přikývl.
„Stejně jsem už na odchodu." Ještě ho poplácal po rameni a zmizel. Když se zavřely dveře, otočila jsem se k oknu a promnula si obličej. Chtělo se mi brečet jako nikdy ještě. Tom ke mně zezadu přišel a otočil si mě Co se stalo?"čelem k sobě.
„Lin? Co se stalo?"
Pohlédla jsem mu do očí. „Nathaniel ví o Niallovi."
„Ale to není vše, že?"
„Jen se trochu naštval, že se s nimi přátelím, když je nemáte rádi, ale ..." polkla jsem a zalhala. „..ale jinak to sebral docela dobře." Hodně dlouhou chvíli si mě měřil, než promluvil.
„Fajn. Hlavně, že ti nic neudělal. Řekla bys mi kdyby ano, viď?"
Hned jsem přikývla a nechala se jím obejmout. Pustil mě a usmál se.
„Večer jdeme na večeři, nepřidáš se?" zakroutila jsem hlavou.
„Večer mám schůzku s Niallem."
Pohlédl na mě trochu otcovsky. „Budeš u něj přes noc?" Pozvedla jsem obočí.
„ne, že by tě to mělo zajímat, ale nemám to v plánu a pokud se něco nezvrtne, tak myslím, že ne."
„Kdyby ani, dej mi vědět, ať se nestrachuju ráno, kde jsi." Pousmál se a dal mi vlas za ucho. Přikývla jsem a usmála, když mi přistála pusa na čele.
„Ještě si lehnu, ať vypadám večer dobře." Usmála jsem se a pokusila se zavtipkovat.
„Prosím tě, mohla by ses probudit a vypadala bys nádherně. A to neříkám jen proto, že jsi moje sestra." Dokončil, když jsem chtěla odporovat. Usmála jsem se. „Nechám tě ale." ještě ve dveřích se znovu zastavil a otočil. „A Lin? Bav se." usmál se a zavřel za sebou. Pousmála jsem se a lehla si do postele. Do rukou jsem si vzala deník a objala jej. Chvíli jsem ležela, když mě napadlo něco. Rychle jsem vstala a zamkla se tam. Člověk nikdy neví a nechci riskovat. Znovu jsem zalehla a zavřela oči.
Vzbudilo mě až mé vyzvánění na mobilu, rychle jsem otevřela oči, posadila se na posteli a pohlédla na displej.
„Jenny? Děje se něco?"
„Jsi doma?" ozvalo se z druhé strany. „Musím ti něco říct."
„Ehm, jsem. Co se děje? Stalo se ti něco?"
Nastala chvíle ticha. „Ne ne, nic. Teda ... já nevím, smím se stavit? Tak za deset minut?"
„Ovšem, budu tě čekat."
„Dobře děkuju, hned jsem tam." A zavěsila. Byla jsem zmatená, co se jí stalo, že si chtěla najednou promluvit? Promnula jsem si oči a vydala se do koupelny, se přikrášlit na večer a taky aby se mě Jenny nelekla.
Než jsem si stačila dát pořádně řasenku, ozval se zvonek. Rychle jsem nandala i na druhé oko řasenku a letěla odemknout, když jsem vrazila do dveří, které se mi neotevřely. Zaklela jsem a až pak si uvědomila, že jsem zamkla. Odemkla jsem a konečně se vydala ke dveřím.
„Ahoj." Pousmála se na mě a hned vešla. Pohlédla jsem za ní a zabouchla dveře.
„Ahoj, tak co se děje?" Jenny se posadila v obyváku na gauč a objala si kolena. „Jenny?"
Nadechla se a dávala si na čas, než odpověděla.
„Já jsem spala s Louisem." Vyhrkla. Nevěděla jsem, zda se smát nebo brečet. Nevypadala nadšeně.
„A v tom je problém?" pohlédla na mě.
„Já vlastně nevím. Od té doby se mi neozval a já mám strach."
Zasmála jsem se. „Máš strach z toho, že tě chtěl jen do postele nebo z toho, že nejsi v posteli dostatečně dobrá pro něj?" chvíli si mě měřila pohledem, když mi najednou na xichtě přistál polštář.
Zmateně jsem na ni pohlédla. „Co?! To ty jsi přišla s tím, že ses vyspala s Louisem, tak sorry, že jsem řekla, co si myslím."
„Ta to ber vážně a nedělej si z toho srandu."
„Ale to nejde. Vždyť se ti líbil, tak proč to řešíš?" Rozhodila rukama a vstala.
„Co já vím? Třeba proto, že se nechci zamilovat a být zraněná? Nebo odkopnutá, a nebo odkopnutá, hned po prvním sexu s ním?"
Napadlo mě něco. Podle mého skvělý názor, ale Jenny by nesouhlasila. Vytočila jsem číslo na Nialla a čekala, dokud to nezvednul. Jenny protesty a otázky jsem ignorovala.
„Ano, princezno? Děje se něco?" ozvalo se z druhé strany a Jenny zbělela. To neuděláš, mi naznačila mlčky.
„Ahoj, Nialle je tam prosím někde poblíž Louis?" Asi jsem ho chudáčka zaskočila, protože mu trvalo, než mi odpověděl, že mi ho předá. Poděkovala jsem.
„Ano, Lin?" usmála jsem se.
„Louisi, tak ráda tě slyším. Nepředstavíš si , kdo tu stojí vedle mě a nemůže se dočkat, až tě uslyší." Usmála jsem se a pohlédla na bílou Jenny. Teď mi naznačila rty, že jsem mrtvá, usmála jsem se. Když si ji vyžádal k telefonu, s radostí jsem jí předala můj mobil a šla se nachystat na večer s Niallem. Jen ať si to pěkně vyříkají a nestresují se.
Prolítávala jsem své oblečení a nadávala si, že tam nemám nic, co bych si chtěla dneska vzít, když do pokoje vletěla Jenny. Pohlédla jsem na ni.
„Poslal tě do háje?" neodpovídala. „Haló, Země volá Jenny. Poslal tě do háje?" Nic. „Jennifer!" už jsem zvýšila hlas, protože mě iritovalo, jak mlčela.
„Prý mě má rád, moc rád." Bylo jediné, co mi řekla.
ČTEŠ
You can't choose your family, only your friends
FanfictionThat you know my name, doesn't mean that you know me.