You can't choose your family, only your friends

Děkuju, Loui

*Jenny P.O.V.*

Přišla jsem za Lin do koupelny s mobilem v ruce.

                „Zrovna jsem mluvila s Tomem."

                „S kterým?" byla její odpověď. Pohlédla jsem na ni, zda to myslí vážně. „Ou a co se stalo?"

                „Vlastně nic moc, jen, že tu můžeš být ještě pár dní bez toho, aby tě nechal hledat." usmála jsem se , když se zarazila došlo mi, že už ví, kam tím mířím.

                „Zapomeň na to, že se mě pokusíš dát dohromady s Niallem." Vyplivla pastu do umyvadla a vypláchla si pusu vodou.

               „A proč ne, proboha? Ty jsi sladká, on je sladký. Navíc ..uznávám, že většinou musí kluk držet hlavu holce, když zvrací, ale tak ..vtipné to je." usmála se nevinně a mě to donutilo zasmát se, znovu.

              „Ale kdybys viděla, jaké to bylo v ten moment. Já čekala, že mě políbí a když už jsme byli takhle blízko .." ukázala malinkou mezerku mezi prsty, „ ..začal zvracet." Znovu jsem se začala smát a lehla na postel.

              „Promiň, promiň ..není to vtipné." hned jsem se začala uklidňovat, když mě propalovala pohledem. „Ale zavolat bys mi stejně .." začal mi vibrovat mobil v kapse. Než jsem ho stihla vzít, na postel skočila Lin a se zájmem sledovala kdo to.

               „Harry? Kdo je to?"

                „Neznámé číslo, ty chytrá. Zvedneme to?" pohlédla jsem na ni, ta kývla. „Handsfree?" přikývla a usmála se. Tak jsem zmáčkla příjem hovoru a dala to na odposlech. „Prosím, u telefonu Jenny." Lin se usmála, jen jsem jí dala ruce na pusu, aby nevydávala žádný zvuk a čekala, kdo se ozve na druhé straně telefonu.

*Louis P.O.V.*

Dlouho jsem přemýšlel zda mám nebo nemám jí zavolat. Nakonec jsem se rozhodl, že ano, protože za mnou přišel Niall s tím, že by mohla být u Jenny i Lin. Netuším, jak jej to napadlo, ale nakonec jsem to vytočil. Ozvala se až za chvíli. Pohlédl jsem na Nialla, aby byl zticha.

              „Ahoj, tady Louis, Louis Tomlinson." Niall jen poslouchal, zda neuslyší náznak Lin, nic, ticho.

              „Loui, ahoj. Já myslela, že jsi Harry." přiznala se po chvíli, což mě nepřekvapilo. „Jak se máš?"

               „Mám se fajn, co ty a Lin?" zeptal jsem se, když mi Niall napsal na papír, abych se zeptal na Lin. Já toho malého Ira zastřelím nebo pošlu raketou zpátky do Irska a bude.

                „Máme se skvěle." zaslechl jsem, jak se nadechla. „Nechtěl bys vzít kluky a jít ven dneska? Kino, restaurace, park, bar? .. Auvajs." zamrkal jsem co to. Pohlédli jsme s Niallem na sebe, ten se rozzářil a horlivě kýval hlavou. Zajímalo by mě, proč řekla auvajs? Že by tam byla s ní Lin stejně jako se mnou Niall?

                „No, dobře teda. Stavíme se pro vás kolem šesté?"

                „Super, tak kolem šesté se uvidíme. Měj se, Loui." Usmál jsem se, když jsem pohlédl na Nialla.

                „Jsi spokojený?"

                „Vlastně jsem, děkuju, Loui." pousmál jsem se.

               „Stejně tě nechápu. Máš ji v posteli a ty nejsi schopný si od ní vzít číslo?" zvednul jsem ruce v obranném gestu, když se na mě zamračil. Sice je andílek, ale dokáže být i pěkný čert, když se rozzuří. Dvě věci, co jej zaručeně rozzuří – seberte mu jídlo a rýpejte do jeho oblíbené holky.