Secrets of Lonely Wolf

Kapitola 9

Venku před letištěm na nás čekala připravená velká černá auta, jako kdybychom byly snad nějaké celebrity.

„Jacksone," z auta vystoupil blonďatý mladík.

„Olivere, jak to vypadá?" zeptal se ho.

„Zatím všude čisto," odpověděl Oliver.

„Fajn, nastupovat a hejbněte kostrama," zavelel Jackson st.

Do sídla Whittemoreových, které leželo hluboko v New Orleanské zátoce, jsme jeli téměř nadsvětelnou rychlostí. Do aut jsme se naskládaly stejně jako předtím. Já s Jacksonem a jeho rodiči jsme jely s Oliverem a zbytek smečky jel druhým autem, které řídila Lucy. Lucy, sympatická mladá blondýnka. Podle všeho Oliverova sestra.

„No výborně, mládež se nám vrátila," přivítal nás Ducelion, po příjezdu do sídla. Jak jsem zjistil později, je to jeden z nejsilnějších vlků v Jacksonově smečce.

„Petere, Jules, už jsou zpátky!" zavolal na zbytek smečky.

Všichni jsme se co nejrychleji i se všemi zavazadly odštrachaly do domu. Jackson starší začal rozdávat rozkazy všude kolem. Dokud se neobjevili Jules a Peter, které jsem si pamatoval z dřívějška. Jules nějakou dobu chodila s Masonem. A Peter Hale, je vzdálený strýc Dereka a Cory, kteří stejně jako Mason, patří k mojí smečce.

„Ale, ale ... nabraly jste nové členy?" zeptal se Peter sarkasticky, myslel tím mě.

„Drž se zpátky, Petere," pokáral ho Jackson.

„No, no, jen jsem se zeptal. Docela by mě zajímalo, proč tadyhle Isaac není doma se svojí smečkou," Podíval se tázavě na mě.

„No, já bych řekl, že do toho ti nic není, nemám pravdu?" odpověděl jsem mu.

„Dost vy dva," okřikla nás Hayley.

„Máme na práci důležitější věci," Otočila se ke svému synovi.

„Vy čtyři zůstane tady, nevystrčíte paty z domu."

„Ale mami..."

„Řekla jsem, že nevystrčíte paty z domu!"

„Alespoň dokud se nevrátíme," dokončila a otočila se směrem ke mně.

„Isaacu, pro tebe to samozřejmě neplatí. Ikdyž bych byla raději, kdybys zůstal tady, nutit tě nebudu," řekla s ustaraným pohledem na tváři.

„Hayley zadrž," ozval se Jack.

„Isaac sice nepatří do naší smečky, ale jestli tu chce zůstat, tak zůstane doma. Jinak ho posadím na letadlo a poletí rovnou domů!" Hayley kývla a otočila se zpět na mě.

„Isaacu?" zeptala se.

„Myslím, že zůstanu tady," ujistil jsem ji.

„Tak fajn. Až se vrátíme, očekávám, že tu budete všichni!" řekl Jack a potom společně s Hayley odešli.

„No, skvěle," ozval se Liam chvíli po tom.

„To jako máme teď domácí vězení nebo co?" zeptal se Jacksona.

„Věř mi, že se mi to líbí asi tak stejně jako vám," odpověděl všem.

„Kdybyste nedělaly problémy, tím myslím hlavně tebe Theo, nemusely byste tu teď trčet," řekla Jules. Úplně jsem zapoměl, že je pořád ještě v místnosti.

„Tak pozor, my jsme si nezačaly," bránil se Theo.

„Kdyby tam tenkrát nepřišly ty smradlavý pijavice, nic z toho by se nestalo."

„Tak dost!" křikl Jackson.

„Jules," otočil se k ní.

„Nevíš, kam šli táta s mámou?" zeptal se.

„No, tvůj táta říkal něco o tom, že se má s kýmsi sejít, ale víc toho nevím," nakrčila nos.

„Všichni ostatní šli do terénu, já jsem tu, abych vás čtyři pohlídala," přejela pohledem po pokoji a pak se zarazila u místa, kde předtím seděl Theo.

„Kde je sakra Theo?" zaklela.

„Ah, to bude zase problém. Jestli se tvůj otec vrátí a vy tu nebudete všichni, je po mně," stěžovala si směrem k Jacksonovi.

„Neboj, zřejmě bude u baru. Víš, že je to pěknej násoska," řekl Liam.

„Jo, Liam má pravdu. A od té doby, co se ztratila Thalia je to s ním ještě horší," odpověděla Erika.

„A můžete být úplně klidní, protože já jsem přímo tady. Jen jsem si došel pro pár kamarádů," ozvalo se z patra. Stál tam Theo s několika lahvemi alkoholu.

„Dá si někdo se mnou?" zeptal se. Všichni zakroutili hlavou.

„Já si dám," odpověděl jsem k Theovu překvapení. A vlastně i k mému. Nikdy by mě nenapadlo, že si budu dávat sklenku zrovna s ním. Seděli jsme v hale ještě další dvě hodiny a ostatní odpovídali na Julesiny otázky, zatímco já jsem bedlivě poslouchal. Jak se ukázalo, Jules je velkou fanynkou Aljašky. Vždycky se tam chtěla podívat. Původně tam měla jet s Masonem, ale nějak jim to nevyšlo.

Venku už byla úplná tma, když se konečně vrátili všichni ostatní. Jack a Hayley vypadali dost podrážděně. Po dalších dvaceti minutách se vše konečně uklidnilo a mohli jsme si v klidu promluvit. Seděli jsme v jídelně a čekali na večeři, kterou zrovna připravovaly dvě kuchařky, které pracovaly pro Whittemorovy, Když Jack konečně promluvil.

„Vsadím se, že vás zajímá, kde jsme byly?" zeptal se. Kývly jsme.

„Takže, abych vám to objasnil. Byl jsem si promluvit s Josette."

„Cože?" vyhrkl Jackson.

„Ano slyšíš dobře," odpověděl mu otec.

„Ehm, ehm..." zabručel jsem.

„Mohl by mi někdo vysvětlit, o kom se bavíte?" zeptal jsem se.

„Oh, promiň Isaacu," odpověděla Hayley.

„Totiž abys tomu rozuměl, Josette Beauvilliers je jednou z nejvyšších členek covenu čarodějnic, působících v New Orleans. A je taky jedinou z nich, se kterou se dá ještě mluvit. Tedy spíše je jediná, která je ochotná mluvit s vlkodlakem. Vlastně jen díky ní, ten malér, který se stal před devíti měsíci, zůstal téměř bez následků."

„Rád bych věděl, o čem jste si povídaly, jelikož když jsi s ní mluvil naposled, skončily jsme na Aljašce," ozval se znova Jackson rozčíleně.

„Jacksone, zlato, uklidni se," uklidňovala ho Hayley.

„Kdybys mě nechal domluvit, synku, dozvěděl by ses to," podotkl Jack.

„Vysvětlil jsem Josette celou situaci, přesně tak jak jsi mi ji popsal. Podle Josette s tím její lidé nemají nic společného. Tedy alespoň o něčem takovém nic neví," dokončil.

„A ty jí jako věříš?" zeptala se Erika nevěřícně.

„Ovšem že ne!" odpověděl Jack s důrazem.

„Kdyby s tím neměly nic společného, zřejmě by byla Josette alespoň trochu překvapená, po tom co sem jí řekl. Ale ona zůstala naprosto klidná," napil se vody, kterou mezitím přinesly kuchařky na stůl.

„Čarodějky jsou sice mazané, ale určitě nejsou dobré herečky," uchechtl se.

„Proto je nechávám sledovat," dodal ještě.

„Pokud se nepletu, a oni s tím mají co dočinění, dovedou nás k ostatním. Nebo nám alespoň ukážou místo, kde je hledat," Jack dokončil svůj proslov a víc už nepromluvil.

,