Secrets of Lonely Wolf

Kapitola 19

Nadcházející den už mi bylo mnohem líp. Někdy opravdu děkuju bohu, že nás obdařil tak rychlým metabolismem. Díky němu jsem se přes noc téměř úplně zotavil. Ovšem to se nedalo říct o Davině. Jak jsem se dozvěděl od mámy, celou noc blouznila v horečkách. Zoufale jsem toužil jí pomoct, no bohužel to nebylo v mých silách. Moje vlkodlačí krev nikoho nevyléčí.

Sešel jsem dolů ze schodů a mířil do kuchyně, když mě odchytl táta.

„Tak co? Jak je tvojí čarodějce?" zeptal se.

„Zrovna jdu od ní, před chvílí zase usnula."

„To je dobře, v noci toho moc nenaspala. Tvoje matka s Hayley u ní strávily celou noc," povzdychl si.

„Já vím," odpověděl jsem.

„Potřebuješ ještě něco? Já jen, že mi docela vyhládlo, takže..." povytáhl jsem obočí.

„Ne ne, jen mě to zajímalo," opáčil a zamířil ke schodům. Těsně před nimi se zastavil a zavolal na mě.

„Jo, Isaacu, málem bych zapomněl. Jistě tě potěší, že jsem ti nechal odblokovat účty."

„Vážně? Díky."

„Nemáš zač. A s Hayley už jsem to vyrovnal," dodal ještě s úsměvem a odešel.

Jak jsem předpokládal, v kuchyni bylo dost narváno. Ani nevím jak, zřejmě nějakým zázrakem, se mi podařilo dostat k lednici, kde naštěstí ještě bylo jídla dost. I když při tom množství vlků v jednom domě se jednalo o dost překvapující skutečnost. A to jsme tu ještě nebyli všichni. Jackův dům je sice obrovský a má tři patra, ale pro dvě smečky je dost malý. Naštěstí vlastní Jack s Hayley ještě několik domů v zátoce, takže nebyl problém ubytovat zbytek mojí smečky.

S pořádně navršeným talířem, jsem se prodral davem ke stolu a našel si volné místo. Shodou náhod hned vedle Boyda a Liama. Boyd vypadal dobře a podle všeho měl i zdravý apetit. Inu není se čemu divit, kdo ví, jestli je čarodějky netrápily hlady. Zatím jsme se nic nového od Boyda nedozvěděli. Na druhém konci stolu seděla Erika, která řešila něco s mojí sestrou, pravděpodobně nás pomlouvaly, protože se potutelně chechtaly, kdykoli jsem se na ně kouknul. Viděl jsem tu i několik známých tváří z mojí smečky, například dvojčata Aidena a Ethana. Porozhlížel jsem se po kuchyni ve snaze najít Jacksona, ale i když jsem se snažil sebevíc, nikde jsem ho nezahlédl.

„Kde je Jackson?" zeptal jsem se Liama.

„Celou noc seděl u Thalie a teď je s Jackem na takzvané záchranné výpravě. Hledají zbytek smečky. Jak se ukázalo, ten plánek od Daviny nebyl úplný. Naštěstí se jim včera na hřbitově podařilo najít i zbytek, takže dneska vyrazily pro ostatní. Snad nebude příliš pozdě," povzdechl si Liam.

„Jackson nebyl zrovna nadšení, že musí od Thalie odejít," ozval se Boyd.

„A jak na tom Thalie vlastně je?"

„Moc dobře ne," ozvalo se za námi. Theo si přisedl k nám, ale nevypadal nijak zvlášť dobře. Byl celý pobledlý a podle toho, jak se tvářil, to vypadlo, že toho taky moc nenaspal. Promnul si oči, zívnul a pokračoval.

„Zkoušeli jsme všechno, ale nic nepomáhá!" řekl Theo zoufale a chytil se za hlavu. Za tu krátkou dobu, co ho znám, jsem ho takhle nikdy neviděl.

„Co tím myslíš?" zeptal jsem se ho opatrně.

„Z nějakého důvodu, se vůbec neuzdravuje," povzdechl si.