Camp Kwami /CZ/

Ubytování

Marinette's POV

Dostali jsme se dveřmi do obrovské haly, kde byl pult, za nímž stál nějaký kluk s černými vlasy a zařícími zelenými oči, s holkou s červenými vlasy a modrými oči. Oba si něco zapisovali do knížky a rozdávali klíčky. Na sobě měli bílé trička s logem tábora. On zelené a ona červené.
Já i Alya jsme se vedle sebe postavili do řady a čekali...

Když na nás konečně došla řada, ta holka se na mě zářivě usmála.
,,Ty jsi tu nová, viď?" zeptala se mile.
,,Jo," přikývla jsem. ,,Jak to-"
,,Pracuji tu již od úplného začátku a tebe jsem tu ještě neviděla. Ale ani v městě," řekla.
,,No, jo... My se jen včera s rodiči přistěhovali," řekla jsem a ona chápavě přikývla.
,,Dobře. Máš nějakou představu, s kým bys chtěla bydlet? Vím, že tu nikoho zřejmě neznáš, ale mohla bych ti i někoho přidělit,"
,,Ne, děkuji. Mě bude stačit i tady Alya," ukázala na rusovlásku stojící vedle mě.
,,Alya? Vy se jako znáte?" zeptala se ta za pultem, jejíž jméno mi bylo pořád neznámé.
,,Potkali jsme se v autobuse a spřátelili se. Prostě jsme si padli do oka," zahihňala se Alya.
,,Dobře," řekla a něco si zapisovala do knihy na stole. Pak se k nám otočila zády a ze skříňky na klíče jeden sebrala. Hned jak se otočila nám jej podala.
,,Tak, tady to je. Užijte si pobyt," usmála se. Poděkovali jsme a pak vydali se najít naše bydlení.

,,Jaké to tu bylo minule?" zeptala jsem se cestou, myslííc tím ubytování kdysi.
,,Myslíš jako, kde jsme bydleli?" zeptala se a já přikývla. ,,No... Bydlení bylo to, co se mi tu líbilo ze všeho nejmíň. Bylo tu asi tak kolem pěti velkých budov, které měli 3 patra. Měla si pokoj sama, nebo jste byly dvě. Nebo tři, ale bylo tam málo prostoru. Prostě hrůza," řekla a znechuceně nakrčila nos.
,,Myslíš, že i to předělali?"
,,Doufám, že jo. A jsem zvědavá, jaké to teď-" ohromil ji pohled před sebou, ,,je."

Před námi byl jakoby les, jenže na stromech byly obrovské dřevěné domky. Byly všech možných velikostí, tvarů, délky, výšky... Ke každému vedly schody nebo žebřík. Vypadalo to vážně kouzelně.