Camp Kwami /CZ/

Instrukce

Marinette's POV

Lady? Vážně?...

,,Myslíš... Jako... Chodit?" koktala jsem.
,,Ano," přikývl s nervózním úsměvem a nasucho polkl.
Právě jsem se asi musela usmívat jako idiot, ale cítila jsem se vážně moc šťastně. Radši jsem si kousala do spodního rtu, abych ten úsměv trochu ztlumila, ale nijak moc to nepomohlo.
,,Moc ráda."

Adrien si viditelně oddechl a úsmál se také, tím jeho kouzelným úsměvem, ze kterého jsem se málem roztekla jako máslo. Naklonil se hlavou blíž ke mně a spojil naše rty v nádherném polibku, v němž bylo cítit lásku, ale i nervozitu. Ta se o malou chvíli vytratila, jakoby ani nebyla. Nechtěně se ode mě odtáhl a úsmál se. Vzal mě za ruku a propletl si se mnou prsty.

,,Hele vy dva!" vyrušil naši 'chvilku' dívčí hlas. Oba jsme se tam podívali. Alya se usmívala, no když viděla naše proletené prsty na rukou, na chvíli jí ze rtů zmizel úsměv. Když si uvědomila, co se asi tak stalo, opět se zářivě usmála.
,,Nerada ruším," uchechtla se, ,,ale Tikki a Plagg dávají instrukce k zítřku, takže by bylo vhodné, kdyby jste se k nám přidali."
,,Hned jsme tam," ujistil ji Adrien a ona s dalším širokým úsměvem na tváři odešla zpátky k ostatním. ,,Tak jdeme."
Ještě jednou mě rychle políbil a pak se i se mnou odebral k ostatním.

,,Tak tady jste," řekla s úsměvem Tikki, když nás viděla přicházet.
,,Tak oč jde?" zeptal se Adrien a posadil se na poslední volné místo na lavičce. Zatahal za mou ruku, kterou pořád ještě držel v té své a já se tak ocitla na jeho klíně. Mírně jsem se začervenala a usmála se na něj. Tikki a i ostatní (kromě Alye, která se blaženě usmívala) se na nás dívali, jako na duchy, ale pak se usmáli. Až na Kima a Chloé, ale těm se nemůžeme divit.

,,Tak jo," začala opět mluvit Tikki a já jsem svou pozornost přesunula z Adriena na ní. ,,Jak jste si mohli všimnout, náš Camp se blíží ke konci. Zbývá už jenom týden k jeho konci. A každý ví, že na konci Campu je soutěž mezi naším a jinými tábory, na kterou tak vzorně zkoušíte. Zítra je soutěž. Takže jdete rychle spát, zítra brzy vstáváme. Pak pojedeme autobusem na místo soutěže. Vrátíme se zřejmě až někdy večer. Přeji dobrou noc."

,,Asi bychom už měli jít taky, co říkáš?" zašeptal mi do ucha Adrien a něžně mě na něj políbil.
,,To asi měli," pousmála jsem se a polibek mu opětovala, jenže na ty jeho sladké rtíky. Oba jsme se zvedli a ruka v ruce šli pryč od ohniště.

,,Mari!" křikla na mě Alya a já se za ní otočila, nepouštějíc Adrienovu ruku. ,,Myslíš, že bych tě mohla o něco poprosit?"
,,Co je to za otázku? Jasně, že můžeš," zasmála jsem se. Alya mi gestem ruky ukázala, ať jdu k ní blíž, a tak jsem se k ní naklonila.
,,Potřebovala bych, aby se na tuhle noc se mnou Adrien vyměnil. Budu spát u Nina a dřív než se zeptáš, ano jsme spolu," zašeptala mi do ucha a usmála se. Šokovaně jsem trochu pootevřela pusu, ale pak se usmála také a přikývla.
,,Jasně, jen běž," pobídla jsem ji a ona odběhla zpátky k Ninovi, s kterým zmizeli z mého dohledu.

,,Co chtěla?" úsmál se Adrien.
,,Dnes spíš u mě. Alya spí u Nina," usmála jsem se a jemu zajiskřilo v očích.
,,To je skvělé," usmál se i on a oba jsme se vydali ke dveřím chatky.

~~~~~~

Ležela jsem už ve vyhřáté posteli a čekala, až z koupelny vyjde Adrien. Na okna zatím dopadaly kapky deště, jenž se za tu chvíli stihl strhnout a rušil tak to ticho kolem.

Dveře od koupelny se otevřely zrovna, když místnost ozářil blesk. Z koupelny vyšel Adrien jenom v boxerkách, jelikož tady neměl žádný pyžamo. Pozorně jsem si ho prohlédla od hlavy až dolů a kousala se u toho do spodního rtu, nač se on zasmál.
,,Koukám, že se ti líbím," řekl pobaveně.
,,Ty vždycky," ušklíbla jsem se a on pak taky.

Místnost opět ozářil blesk a přidal se i hrom. Adrien sebou leknutím trhl a rychlými kroky došel k mé postely, kde si ke mně vlezl a zachumlal se pod peřinu.

Co to...?... Jo aha... Strach z bouřky...

Malinko jsem odhrnula peřinu, a tak z ní vykoukla jeho blonďatá hlava. Vjela jsem mu rukou do vlasů a jeho svaly, které byly napnuté, se uvolnily. Tedy až do dalšího zahřmění, kdy se ke mně přitulil. Potichu jsem se zachichotala a objala ho také.

,,Klídek," zašeptala jsem mu do ucha, když se malinko začal třást. Můj dech se odrazil od jeho kůže a zanechal tam husí kůži. Adrien se pousmál.
,,Jsem rád, že jsem zrovna teď u tebe." Konečně otevřel oči, aby se na mě mohl podívat a věnovat mi polibek na rty, který vykouzlil úsměv i mě. Pohladila jsem ho po vlasech a on si opět položil svou hlavu na mou hruď, jako na polštář.

Pak už to šlo lépe. Další hřmění už nebylo a Adrien mohl dál nerušeně spát. A já tak mohla klidně usnout s ním v náručí...