Camp Kwami /CZ/

Trénink

*o týden později*

Marinette's POV

Konečně se cítím lépe. Díky bohu, už jsem si myslela, že ty bolesti snad nikdy nepřejdou. Na druhý den se bolesti zhoršily. Na další den také. Tikki mi musela zvětšit dávku v injekci a pak se to urovnalo. Postupně mi teplota klesla a včera přestaly bolesti úplně.

Dnes už tím pádem můžu klidně na tréninky a zbylé hodiny, na kterých jsem ještě nebyla.

Alya se mnou byla každý den a povídala mi o všem, co a kdy dělali. O skoušení choreografie, hodinách zpěvu, hodiny výtvarky... O víkendu se kvůli mně málem vzdala možnosti jít si s Ninem zaplavat do bazénu. Naštěstí jsme ji s Adrienem přemluvili a zůstal se mnou on.

Jo, Adrien... Chodil za mnou snad každý den a taky mi řekl, že za to utrpení, kterým jsem si ten týden prošla, může ta kráva Chloé. Řekl mi vše... I to, jak za ní byl. Opsal mi celý jejich rozhovor.
Byla jsem ráda, že se za mě Adrien postavil a ještě raději, když mi řekl, že jí dal pořádnou facku. Tipuji, že teď Chloé kvůli ní půjde na další plastickou operaci...

Tímhle jeho gestem a tím, že se mnou trávil volný čas, jsem se do něj asi zakoukala ještě víc...

,,Tak pojď, nebo přijdeme pozdě," smála se Alya a tahala mě pryč z domku. Doběhli jsme do taneční místnosti jen tak tak, protože chvíli po nás přišel Plagg.

,,Marinette, rád vidím, že už ti je lépe. Co kdyby si po obědě přišla zkoušet tu novou choreografii? Adrien ji už skoro celou umí a hodila by se druhá postava. Ty," mrkl na mě.
,,Jasně Plaggu. Budu tady hned po obědě," souhlasila jsem a pak se dali do tančení jednoduchých pohybů a poklepání nohou do rytmu hudby... Klasika...

* * *

Adrien's POV

Bylo něco po obědě. Všichni byli ve svých chatkách, jen já byl v taneční místnosti a čekal na svou princeznu. Měla by tu být každou chvíli...

,,Ahoj," pozdravila mě, když vstoupila do místnosti.
Co jsem říkal...
,,Ahoj," oplatil jsem jí úsměv.
,,Tak začneme?" zeptala se a já kývl na souhlas.
,,Dobře, co všechno už umíš?" zeptala se.
,,Asi půlku," zasmál jsem se.
,,Měl jsi na to týden," ušklíbla se.
,,Vždyť jsem byl s tebou," úsmál jsem se. Zavrtěla pobaveně hlavou a nechala to raději tak.
,,Tak se pustíme do práce," řekla vesele a zapla rádio.

Bylo těžké soustředit se, když jsem s ní tančil. Celkem mě rozptylovala. Tím jak vlnila boky do rytmu hudby, jak se usmívala svým kouzelným úsměvem na svůj odraz v zrcadle, to jak si kousala do spodního rtu, když se soustředila, to jak nevěděla, že u toho vypadá tak skvěle, dokonce i sexy...

Soustřeď se!!! okřikl mě můj vnitřní hlas.

Skusil jsem se soustředit, ale pletly se mi nohy a já upadl. Byl to takový trapas. Hlavně když jsem s sebou k zemi sebral i Mari a spadl na ni.

,,Promiň, promiň, promiň," omlouval jsem se jako cvok. ,,Jsi v pohodě?" zeptal jsem se, protože to byl dost tvrdý pád na podlahu s tím, že jsem na ní ležel.
A pak mi ti došlo... JÁ NA NÍ LEŽÍM!!!

Slez z ní, Agreste!!! opět křičel můj vnitřní hlas. Radši jsem ho poslechl.

,,Ne, jsem v pohodě," řekla a rukou si třela loket.
,,Určitě? Nic tě nebolí?" zeptal jsem se a podíval se na její loket, kde se rýsovala malá modřina. Zřejmě si všimla můj pohled, stále upřěný na její loket.
,,Ne, neboj. Jen jsem se uhodila. Bude tam jen modřina, nic víc," usmála se a tím mi dala najevo, že mluví pravdu.
,,Dobře," usmál jsem se, ,,chceš ještě zkoušet nebo budeme pokračovat až zítra?"
,,Myslím, že pro dnešek to stačilo. Pokračujeme zítra," usmála se, sebrala si svou láhev s vodou a odešla. Ještě jsem se díval na místo, kde odešla a nevšiml si osoby za mnou.

,,No, Adriene... To se nevidí každý den. Jen tak upadnout i s dívkou... Tss..." dobíral si mě pobaveně Plagg. ,,Víš co, dám ti radu." Svou ruku omotal kolem mých ramen. ,,Příště se soustřeď a neupadneš." zašeptal mi do ucha a pak se začal smát na celou místnost.
,,Tak díky za radu," řekl jsem ironicky, ,,ale radši už půjdu."

,,Adriene!" zakřičel na mě ještě a já se otočil. ,,Tobě se Mari líbí," neptal se, konstatoval situaci. A ještě k tomu i s úsměvem. Radši jsem odešel. Ještě by si ze mě dělal znova legraci...