Důvěra /DOKONČENO + opravuje se kompletně

24 - The end

                                         Zpohledu Justina

Mamka:Mami jsem v pořádku, neměj obavy..♥

Odložiljsem mobil na stoleček vedle mě a lehl si na postel. Tohle už je3. motel ve kterým jsem. A ne nejsem v pořádku, ale to mamcenapsat nemůžu.

Tože jí lžu, že jsem v Itálii, není třikrát moc dobrý a ažzjistí, že jsem ve vězení, tak mě bude navždycky nenávidět.Budu ten nejhorší syn na celé planetě.

Povzdechljsem si. Moje mysl přešla na Lily. Co dělá? Jak se má? Popotáhljsem se za konečky vlasů a třískl rukou do postele.

,,Kurva!"zařval jsem na celý pokoj a skousl si ret. Chci jí aspoň ještějednou vidět.

Uslyšeljsem klepání na dveře. Povzdechl jsem si a zvedl se.

Pomalujsem otevřel oči. Zaskočilo mě, když jsem uviděl spoustupolicistů stát se zbraněmi přede mnou. Moje oči se rychlerozšířili a zavřel jsem za sebou. Zamkl jsem a přemýšlel kam akudy utéct. Co mám dělat? Mám se nechat zatknout? Popotáhl jsemsi za konečky.

,,PaneBieber otevřete ty dveře!" uslyšel jsem zařvat jednoho zpolicajtů.

Rozhlíželjsem se po pokoji a hledal ještě jiný okýnko. Až jsem uviděljedno v koupelně. Otočil jsem se na dveře, do kterých neustálekopali poldové. Povzdechl jsem si a rozutekl se k oknu. Otevřeljsem ho. Díkybože, že bydlím v přízemí.

Seskočiljsem z okna na zem a běžel k autu, který mám na parkovišti.Uslyšel jsem ránu - vykopli dveře. Běžel jsem k oknu, conejrychleji to šlo. Co se teď stane?.

Zpohledu Lily

,,Prosímzvedni to" zamumlala jsem a prohrábla si vlasy.

,,Lilyuž jenom 15 minut do začátku zápasu" objevila se v šatněLucy. Přikývla jsem.

,,Kurvazvedni to!" kopla jsem do lavičky. Slzy se z mého okavykutálely.

,,Prosím"špitla jsem.

,,Ahojtetady Justin, po pípnutí zanechte hlasovou schránku píp"

,,AhojJustine, kde jsi prosím tě? Jsi v pořádku? Miluji tě" řeklajsem a zavěsila. Položila jsem mobil vedle sebe a dala si hlavu dodlaní. Slzy samovolně stékaly po mé tváři. Je tohle konec? Pročse mi neozývá?! Opět jsem kopla do lavičky.

*

Zápasproběhl celkem v pořádku. Sice jsme prohrály, ale i tak jsme dotoho daly všechno. A na to, že jsem vynechávala tréninky, takbylo všechno v pořádku.

Ateď? Teď sedím na hodině angličtiny a šíleně se nudím. Vhlavě mi běhá jenom jedno jméno Justin.

Vůbecnevím co se s ním děje. Povzdychla jsem si a koukla se z okna.

Kapkydeště stékaly po oknech jako slzy z mých očí.

Dohlavy mi vlezla jedna vzpomínka.

,,Ehm"odkašlal si Justin.

,,P-promiň"zakoktala jsem se. Řekla bych, že moje tváři začali nabíratčerveň. Koukla jsem se před sebe a usmála se.

,,Nemusíšse červenat" zasmál se Justin.

,,Jáse ne.." Justin se na mě podíval s nadzvednutým obočím.

,,Notak dobře no" zasmála jsem se.