Důvěra /DOKONČENO + opravuje se kompletně

21

Otýden později z pohledu Justina

Užtýden jsem se nemohl ukázat u ní doma. Nemůžu se jí ozvat,občas jí jenom napíšu smsku, ale nehorázně mi chybí.

Chybějími její rty, doteky, objetí a její vůně, která je nepopsatelná.

Nevím,jestli chybím já jí a to je o dost těžší. Nemůže mi odepsat,protože by to policie zjistila, tak jak mám sakra vědět,jestli je v pořádku?!

Popotáhljsem se za konečky vlasů a moje oči dopadli na rozsvícený LosAngeles.

Povzdechljsem si. Kéž bych tu teď s ní mohl být a obejmout ji.

Jájsem jí slíbil, že jí neopustím! A takže jí neopustím! Nikdy!

Zpohledu Lily

Odedneška nenávidím sobotu.

Celýden jsem jí jenom proležela na gauči s neustálým kontrolovánímmé mamky a táty.

Užjsem unavená z tohohle všeho. A horší je, že chci slyšetJustinův hlas, ale nemůžu.

Tátami vletěl do pokoje.

,,Promiňjenom ti jdu dát nový mobil." ukázal na iPhone. Nadzvedlajsem obočí.

,,Proč?Mě vyhovuje tenhle" ukázala jsem na iPhone, který ležel namým stolečku.

,,Promiň,ale máš u toho i simkartu a pro jistotu, protože ti v tomhlenevěřím" položil mi krabičku na postel.

,,Tyjsi neuvěřitelný" zakroutila jsem hlavou. Sedl si ke mě.

,,Helejá vím, že se na mě zlobíš, ale pochop, že tě znásilnil amusí za to pykat" řekl.

,,Aleon mě neznásilnil!" zvýšila jsem hlas.

,,Alei tak v 15?! Jsi normální?!"

,,Aco jako?! Neznáš ho!"

,,Alestejně je to kre-"

,,Vypadni!"zařvala jsem na něj z plných plic a sledovala ho, jak jde rychlýmkrokem z pokoje ven.

*

,,Jade!"zařvala jsem přes celou chodbu. Jade se na mě otočila a já za níběžela, ale to bych nebyla já, abych do někoho nevrazila.

Kdyžjsem zvedla hlavu, tak jsem se lekla.

,,Miku"zašeptala jsem.

,,AhojLily můžu s tebou po škole mluvit?"

Mojesvědomí mi říkalo nenechoď s ním. Ale já chtěla.

,,OK"

,,Předškolou po škole" mrkl na mě. Pouze jsem přikývla a doběhlaJade.

*

Pozbytek dne ve škole za mnou stále dolézala Lucy. BOŽEJAK JÁ TU HOLKU NESNÁŠÍM.

Jenomjsme se tomu s Jade, Chloe a Emily smáli.

AnoChloe a Emily se se mnou baví, prý jsou na mé straně, což měnáramně potěšilo.

Odmého přemýšlení mě někdo vylekal, takže jsem nadskočila.

,,Tojsem jenom já" zasmál se Mike. Oddychla jsem si a otočila sena něj.

,,Leklajsem se!" bouchla jsem ho do ramene a on se zase zasmál.