Válka Klanů |YAOI|

Část 12.

Ahoj! Tuhle část bych ráda věnovala JanaKonpkov , která má komentář snad u každé kapitoly c:

Teď mi pohled padl na naše ruce. Příjemně překvapený touhle maličkostí jsem ho lehce stiskl a zas se s úsměvem zadíval na nebe.

,,Tohle je hezký," prolomil jsem ticho šeptem. Zhluboka jsem se nadechl a zavřel oči úplně.

"Jo... To je." Šeptl jsem taky a když jsem si všiml že zavřel oči, začal jsem si prohlížet jeho tvář.

Pootevřel jsem pusu, kterou jsem vydechl. Je mi opravdu úžasně, skoro to někde popsat.

Tady už jsem byl jím omámený. Jak může být tak krásný? Čím víc jsem si ho prohlížel, tím víc se mi líbil. Měl jsem nutkání políbit ho... Ale nechci nic uspěchat. Chci aby to... cítil stejně a abych si i já byl jistý tím, že do toho chci jít. Teď mě okouzlil a mě zajímá jestli to vydrží dýl jak do rána.

Zase jsem oči otevřel a usmál se na něj. ,,Děje se něco?" Zeptal jsem se a prohrábl si vlasy. 

Úsměv jsem mu oplatil. "Ne. Jen jsem myslel že už spíš." Uchechtl jsem se.

Pobaveně jsem se usmál a pomalu jeho ukazováček pustil. Nechce se mi odtud, ale začíná být zima.,,Vrátíme se?

"No, čeká nás kus cesty takže by jsme asi měli." Přikývl jsem a křupnul si krk.

,,Chceš to teď radši obejít, nebo půjdeme zas pod vodou?" Zeptal jsem se zvědavě. Myslím, že I kdyby řekl ne, tak ho donutím jít pod vodou.

"Je mi to celkem jedno, hlavně že nepůjdeme po ledu." Pokrčil jsem rameny a usmál se.

,,Led můžu zařídit všude," zazubil jsem se a vzal proud vody, který jsem obalil okolo nás.,,Tak jdem," usmál jsem se a skočil do vody.

Jen jsem se uchechtl a šel za ním. "Pfff dnes budu spát jako zabitý. Kde se vlastně budu moct umýt?" protáhl jsem se.

,,V domě teče voda. Je tam sprcha i vana," pousmál jsem se a bublinu rozšířil.

"To si nechám líbit." Koukl jsem na něj a rozcuchal mu vlasy. "Doufám že si pro mě ráno zas příjdeš."

Zasmál jsem se, když mi pocuchal vlasy.,,Možná...kdyby ti to nevadilo, můžu tam zůstat i přes noc," podrbal jsem se za krkem a vydechl.

"Proč by mi to mělo vadit? Stejně je to tvůj dům," usmál jsem se a pokrčil rameny.

,,Hehe, tak dobře," usmál jsem se a dal se věnoval cestě pod hladinou. Když jsem přehazoval ruce, vyhrnul se mi rukáv. Na ruce mam jednu modrou šupinku. Rychle jsem si rukáv sklepl zpátky.

Všiml jsem si toho rychlého pohybu, ale ne nechal jsem to být. Bůh ví, co všechno při ovládání vody musí dělat. "Neunavuje tě to moc?"

,,A-ani ne," zakoktal jsem. Mam strach, že se to dostane dál.
,,Jaky máš nejoblíbenější jídlo?" Odvedl jsem řeč.

"No... asi maso." Uchechtl jsem se. To mi chce jako začít vařit?

,,Takže nejsi moc vybíravý?" kouknul jsem na něj přes rameno a přivřel oči. 

"Už jsem ti říkal že ne. Sním snad skoro všechno." Mrkl jsem na něj.

,,To je dobře," zazubil jsem se a zase prohodil ruce.

"Budeš mi snad vařit?" Šeptl jsem z provokace.

,,Možná to mam v plánu," uchechtl jsem se a zvedl obočí.

"Joo? Budeš můj služebný?" Zasmál jsem se ale ta představa se mi popravdě... dost líbila.

,,No jasné," zasmál jsem se ale pak jsem se nad tou představou zamyslel. Zvláštní.

"No, páni! čím jsem si to zasloužil? Z cestovatele na šlechtice, tomu říkám štěstí!" Zasmál jsem se ale pak jsem se uklidnil a usmál se na něj. "Rád ochutnám jakékoliv jídlo od tebe."

S úsměvem jsem pokrčil rameny a zanedlouho už jsme byli na druhé straně a šli do města. Z komínů se kouřilo a pouliční louče jasně zářily.

Už se moc těším na koupel! A o tom jak se těším na jídlo nemusím ani mluvit, protože při pouhé myšlence se rozkručelo moje břicho, a tím taky zkazilo to příjemné ticho kolem. "Eh... pardon." Podrbal jsem se na krku.

Zasmál jsem se a pak se k němu otočil čelem. ,,Mám doma ještě zbytek kance. Takže ty se půjdeš umýt, já skočím domu a pak si dáme večeři. Ok?" Zvedl jsem jedno obočí a nepřestává se usmívat.

A koneeec c: Další přidám asi ještě dnes :2 Tak za chvíli Yaahoo ♥