Část 28

394 36 7
                                    

Oblékl jsem se do svých věcí a zas šel za ním abych mu mohl pomoct. "Mám něco udělat?" Zajímal jsem se už ve dveřích.

,,Není tu chleba..." Povzdechl jsem a otočil se na něj.

,,To maso namel a hoď ho do té mísy...já skočím domů. Jsem tu za pět minut," usmál jsem se, ale to už jsem si oblékal triko a šel ke dveřím.

"Jo, dobře." Koukl jsem na maso a podrbal se na bradě.. pak jsem pokrčil rameny a pustil se do toho. To zvládnu.

Doběhl jsem domů...bylo zamčeno. Mam víc štěstí než rozumu, protože jsem měl klíč v kalhotách. Odemknul jsem... Máma spala na gauči a Takeru byl asi v pokoji. Popadl jsem jeden chléb a šel zpátky.

Nevím jak jsem to zvládl ale... bylo hotovo! A ten bordel kolem... Rychle uklidit!

Otevřel jsem dveře a hned zabouchl. ,,Jsem tadyy~" Zavolal jsem a šel do kuchyně. ,,Oooooouuuu, dobře ty," uchechtl jsem se

"Jo jo, jen se zasměj." pousmál jsem se a setřel poslední bordel. "Snažil jsem se."

,,To už jsem udělal," dal jsem mu pusu na tvář a šel rovnou dělat pomazánku. Ještě máme čas, doma se ještě spí, takže bude okolo osmé..."

"Dobře.. s tímhle ti už radši pomáhat nemám co?" uchechtl jsem se.

,,Já jsem rád, když mi někdo pomáhá...A u tebe máma jistotu, že se nebudu nudit," vyplázl jsem jazyk a zase se uchechtl.

"Ha ha ha, vtipnýý." Usmál jsem se a plácl ho trochu po zadku. "Tak, co mám dělat?"

,,Nakrájej chleba prosím," usmál jsem se na něj a přemýšlel nad tím, jak schovat šupinu na dlani...to bude těžký.

"Jak si přeješ." Usmál jsem se a začal krájet chleba. Nebylo to nejrovnější, ale nebyly to tlusté krávy.

Po chvilce už jsem měl pomazánku hotovou.,,Máš to?" Usmál jsem se a vzal mísu.

"Jo! mám to." Usmál jsem se na něj jako sluníčko.

,,Super," zazubil jsem se a položil mísu na stůl. Vzal jsem ještě dva talíře a posadil se.

Donesl jsem ten chleba na stůl a už se těšil na tu dobrotu. Přisedl jsem si a uculil se. "To bude dobrýýý!!!"

,,Tak to doufám. Dobrou chuť," uculil jsem se, vzal chleba a pomazal si ho. Hned na to jsem se zakousl.

Následoval jsem jeho příkladu a během chvilky už jsem jedl. "Mmmhh.. je to tak dobrýý." Vrněl jsem.

,,To jsem moc rád," usmál jsem se a pozoroval ho při jídle...

Už jsem do sebe cpal asi třetí krajíc chleba když jsem si všiml, že mě pozoruje... co je?

Po chvilce se na mě podíval, tak jsem odvrátil pohled, aby to nebylo divný. ,,Očividně ti hodně chutná," uchechtl jsem se, ale byl jsem opravdu rád.

"No jo.." Podrbal jsem se na hlavě a přehrál si to, jak jsem jedl. "Měl bych jíst pomaleji co?" Uchechtl jsem se a zas si kousl.

,,Nene, jen papej," zasmál jsem se a opřel loktem o stůl.

Zamumlal jsem s plnou pusou a dojedl ten poslední chleba. "Tak, co bude teď?"

,,Můžeme jít pomalu do toho mlýna..." mrknul jsem na něj.,,Cestou se můžeme někde stavit a zabít čas."

"Tak jo. To zní jako dobrý plán."Protáhl jsem se.

Zazubil jsem se a odkrknul,,Tak si vem všechno, co potřebuješ a vyrážíme"

Rychle jsem si namazal chleba, plácl na něj další a usmál se. "Já můžu!"

Musel jsem se zasmát. Popadl jsem klice a mrknul na něj. ,,Tak jdeme ty křemene," zazubil jsem se provokativně.

"Pomlč, ty vlhká nádhero." Zavrněl jsem stejně provokativně, jako on a narážel tím i na náš sex.

Trochu jsem zrudnul, ale vyplázl jsem jazyk a vyšel z domu. Jestli mě zkazí...Pf! Nemysli na to!

S neskrývaným pobavením jsem se zachechtal a šel za ním. S ním se rozhodně nudit nebudu.




Válka Klanů |YAOI|Kde žijí příběhy. Začni objevovat