Válka Klanů |YAOI|

Část 15.

Já to říkala :D

"Mmm..." Pootevřel jsem oči a lehce se usmál ještě než jsem mu kousnutí oplatil.

Zamručel jsem a pak ho objal okolo krku. Ne, že nechci přestat...já nemůžu.

Začal jsem ho líbat víc, palcem hladit po tváři a druhou ruku jsem přesunul na jeho krk. Strašně rychle mi buší srdce...

Dal jsem okolo něj jednu nohu a snažil se pomalu vydechovat. Má...tak svalnaté tělo. Když jsem mu dal ruce na záda a tím si ho přisunul k sobě, byli jsme tělo na tělo. Bože...

Víc jsem se na něj přitiskl, když si mě přitáhl a vnímal to teplo... jeho tělo i dech. Nepřestával jsem ho líbat. Jakobych se bál že tuhle chvíli zkazím.

Nepřestávej...Prosil jsem v duchu. Nohou jsem si ho taky přisunul, a tím na sebe natiskl i spodní část jeho těla.

Trochu mě jeho počínání překvapilo, ale byl... byl jsem za to rád. Bral jsem to, jako projev důvěry, o kterou jsem zrovna u něj stál. Začal jsem ho hladit na krku a opatrně se mu pokusil jazykem vkrást do pusy.

Ucítil jsem jeho jazyk. Povolil jsem čelist a nechal ho. Po chvilce jsem se o jeho jazyk otřel svým.

S radostí jsem přijal povolení k vstupu do jeho pusy a začal jí pomalu prozkoumávat. Během chvilky se ale můj průzkum, díky jeho jazyku, změnil na tanec.

Začal jsem spokojeně bručet a prstama mu zajel do vlasů. Můj jazyk s tím jeho bojoval o submisivitu...Bylo to tak úžasný.

V duchu jsem se usmál a stále se pokoušel o to získat převahu... rukou jsem ho začal hladit po rameni a pomalu putoval níž.

To, jak se naše jazyky rvaly, to mě přivádělo k šílenství. Chvíli mě hladil po rameni a pak se jeho ruka ocitla až na mém boku. Tohle se mi jen zdá...Doufám že ne...

V boji s jazyky jsem ustoupil... ale ze zvědavosi. Zajímalo mě jaký to... jaký to je a... jaký je on.

,,Proč přestáváš?" vydechl jsem a hned na to moje tváře opět zrůžověly.

"Nepřestávám..." Pousmál jsem se a něžně ho políbil. Rukou jsem teď začal pomalu bloudit po jeho hrudi... takže jsem se musel lehce nadzvednout druhou rukou.

Zavřel jsem oči a uvolnil se. Nechal jsem ho dělat všechno, uznal za vhodné.

Svými rty jsem se přesunul na jeho krk, kam jsem pokládal polibky a rukou už zkoumal i jeho břicho... jak může mýt tak jemnou kůži? To je úžasný...

,,H-ah," vyšlo ze mě. Hned na to jsem si zakryl pusu. Co to bylo za zvuk?! Zavřel jsem oči a i nadále si to užíval.

"Copak to bylo?" Usmál jsem se a obkročmo se na něm posadil. Prohrábl jsem si vlasy a prohlížel si ho.

,,J-já nevím," zakoktal jsem se zápěstím na puse jsem k němu zvedl oči. ,,C-co na mě tak koukáš?"

"Prohlížím si tě." Usmál jsem se ještě víc a přejel mu rukou po těle.

Pod jeho dotekem jsem se zachvěl. Je to tak úžasný. Přivřel jssem oči a potichu zakňoural.

Ještě jsem se sehl pro dlouhý polibek ale pak už jsem z něj vstal a s pohledem upřeným do jeho očí ho pohladil po tváři.

Usmál jsem se a ruku na své tváři držel. Po chvilce jsem zavřel oči a úsměv mi z tváře nemizel.

Pohladil jsem ho palcem a dal pusu na čelo. "Bylo by divný kdybych změnil: Mám tě rád. Na: Asi jsem se zamiloval. ...?" šeptl jsem.

Zrudnul jsem a zase otevřel oči. Překvapeně jsem zamrkal a pak nad tím jen zakroutil hlavou.,,N-nebylo..."

Je hezký jak rudne.
"Tak jsem se teda asi zamiloval." Usmál jsem se na něj. Za chvilku se mé 'Asi' změní na 'Určitě'.

Usmál jsem se, objal ho okolo krku a políbil. Nemůžu se skoro hýbat...Nevím, čím to je.

Polibek jsem mu opětoval a ruku mu vsunul do vlasů. "Rád bych se s tebou válel celý den, ale musíš ještě mluvit s bráchou a slíbil jsi mi pivko." Uchechtl jsem se.

,,Neboj, můžeme se valet ještě půl hodiny...Pak půjdeme hned za mým bratrem. A pak na to pivo," zazubil jsem se a pak se usmál.

"To zní dobře." Přikývl jsem a ještě se u něj teda uvelebil.

Přitulil jsem se k němu a vydechl.,,Tohle je zvláštní...že?"

"Mmm... to jo. Ale jsem za to rád." Usmíval jsem se a trochu ho stiskl v objetí.

,,Ještě aby ne," uchechtl jsem se a trochu se zavrtěl.,,Asi si ale skočím na záchod"

"To znamená že tě musím pustit?" Zabrblal jsem.

,,Jenom na chvíli," usmál jsem se a zase se zavrtěl.,,Honem, nebo se počůram."

"Ježiš tak to ne." zasmál jsem se a pustil ho. "Utíkej."

Zasmál jsem se, zvedl a šel ornou směr záchod. Tim, jak jsem měl plný močák, tak byl můj kamarád v pozoru. Vykonal jsem potřebu, ale on si i tak nechtěl lehnout. Eh?

V klidu jsem ležel a čekal, až se mi Aoi zas vrátí. Mezi tím jsem se zachumlal pod peřinu.

Tohle je trapný. Zrudnul jsem, natáhl si boxerky a doufal, že to nepůjde vidět. Pomalu jsem se vrátil zpátky.

Uculil jsem se když se mi vrátil ale byl červený.. zajímalo by mě proč. "Lepší?"

,,Jo...to si piš," nejdřív jsem se protáhl a pak vládl zpátky do postele. Dal jsem nohy k sobě a usmál se.

Zas jsem ho objal a.. nedalo mi to. " A proč jsi vlastně červený?" Usmál jsem se a zájem v mých očích byl víc než dobře vidět.

,,To je...jedno," zamumla jsem a schoval hlavu k jeho hrudi.

"Když to říkáš." Pokrčil jsem rameny a dal mu ruku na hlavu. Škoda.

,,Ňu..." Zrudnul jsem ještě víc. Ten pocit mě brzo zabije. Vydechl jsem pevně zavřel oči.

"Jsi celý napnutý... vadí ti to?" Zeptal jsem se raději abych ho případně netrápil...

,,Cože? N-ne nev-vadí," zakoktal jsem. Je mi hrozně trapně

"Tak se něco děje?" prohrábl jsem mu vlasy. Tohle bylo fakt zvláštní.

,,T-to není důležitý," zasmál jsem se nervózně a víc se k němu natiskl.

"Tak fajn." Raději jsem ho nechal a jen ho držel u sebe. To mi stačí.

Asi po minutě jsem přestal vnímat a já blb okolo něj dál jednu nohu.

Usmál jsem se ale pak jsem svraštil obočí. Cítím něco, co bych neměl... teda měl, ale né tvrdý. On má stojáka! Ha! Hned jsem se zas uculil. "Aoi?" Broukl jsem tiše.

,,Ano?" zamumlal jsem a zvedl k němu oči

"Víš o tom že ti stojí, že jo?" Uchechtl jsem se a zároveň ho trošičku, ale opravdu jen maliličko, litoval.

V tu chvilku by se do mě krve nedořezali. ,,N-no vím...no" zaslzely se mi oči a já zase schoval hlavu k jeho hrudi.

KONEC! Další...Tak o půlnoci :P :D