Válka Klanů |YAOI|

Část 18

Mai-chan dala do chodu starý počítač! Moc se omlouvám, že dlouho nic nevyšlo :c

Ale, abych něco málo ještě dodala. Psaní tohodle příběhu mě neskutečně baví a doufám, že i Dezzina :)Co jsem si všimla, tak je tenhle příběh dost oblíbený, tak teď, když jsem si našla způsob, tak bych každý víkend něco málo přidala. @Dezzinou moc děkuju :3

Pevně mu stiskl ruku a pak se zase podíval na mě.,,Tak co potřebujete hoši?" usmál se a podrbal se na svém šedém knírku.,,Goro potřebuje práci," usmál jsem se a pak se na Gora podíval.

Na to jsem kývl ale pak trochu tiše dodal, "Ještě jsem nikde nepracoval... ale rozhodně bych se snažil."

Keiji si ho změřil pohledem a pak se samolibě usmál. ,,Budeš na stavbě. Musíme přistavit věž a potřebujeme pracovní sílu," Přikyvoval a pak založil ruce na prsou.,,Začneš zítra?"

Na krátko jsem se zamyslel ale hned na to kývl. "Rád." Já tomu Takerovi... nebo jak že se to jmenuje.. Ukážu mu jak se staví! Stavby mám ze zemního kmene, jdou od ruky i bez ovládání,

,Tak se měj strejdo," mávnul jsem a zase si stoupnul na cestu.,,Tak se mějte kluci. A Goro! Ať jsi zítra pěkně čilý!" zasmácl se duchaplně a odešel do mlýna.

"Zatím nashledanou!" Mávl jsem a už se vlastně i docela těšil. "Tenhle je fajn." Usmál jsem se.

,,Strejda je nejveselejší člověk, kterého znám," usmál jsem se a podíval se na něj.,,A on jediný o mně ví, že jsem gay. Jemu se můžu svěřit se vším. Bráchovi nemůžu o homosexualitě ani ceknout," vydechl jsem zoufale.

"Brácha má problém s Homosexuály?" Koukl jsem na něj trošku ustaraně. Je docela škoda že to nemůže nebo nechce říct někomu tak blízkému... stejně ho ale nemám rád.

,,Je to homofób. Já s tím bohužel nic neudělám." Když jsme byli na cestičce, kde okolo nebyly domy, otočil jsem se na něj a pevně ho objal okolo pasu.

"Jo tak."Šeptl jsem ale to už mě objímal. Zmateně jsem zamrkal ale pak se usmál a taky ho objal. "Já tady pro tebe vždy budu."

Stiskl jsem jeho triko mezi prsty a usmál se.,,Děkuju..." Pak jsem k němu zvedl hlavu a úsměv mi z tváře nezmizel.

Taky jsem se na něj usmál a lehce ho políbil. "Hele, já se tě vlastně ani nezeptal..." Podrbal jsem se na bradě, "Budem spolu chodit?"

,,Že se ptáš," špitl jsem a věnoval mu další polibek. Je mi s ním tak dobře...Nevím ,co budu dělat, jestli se budu dá měnit s tu obludu.

Šťastně jsem se usmál a polibek prohloubil. Teď mám domov i kluka. Co víc bych si mohl přát?

Zavřel jsem oči a užíval si to... Jen mě mrzí, že tohle musím před Takeruem tajit. Ale...Na jednu stranu je to můj život, ale na druhou ho může zabít...a o to já nestojím

Pomalu jsem se odtáhl a pohladil ho po tváři. "Kam teď půjdem?

,,Zajdeme na to pivo teď, nebo až večer?" usmál jsem se a pokrčil rameny.,,Taky se můžeme ještě projít."

"Tak si dáme procházku a pak pivo." Zazubil jsem se a dal mu rychlou pusu na čelo.

,,Hehe, dobře," zazubil jsem se a rozešel se dál po cestě. Mávnul jsem na něj a přemýšlel, který rozcestí to bylo.

Doběhnul jsem ten kousek k němu a chytil ho za ruku. Snad mu to nebude vadit.