Co když...? [HP FF] ✔

14. Kapitola - Prázdniny 1/2

Další kapitola se zrodila :). Pokud mi zanecháte hlas či komentář, budu strašně moc ráda. Ani nevíte, jak to člověka nakopne :) Snad se bude líbit. resthefuture

Ahoj, Seve,

S rodiči jsem se domluvila, že bys přijel patnáctého července, je to pro tebe přijatelné? Prosím, dej mi vědět co nejdřív. Doufám, že se máš dobře!

Už teď mi chybíš.

Scarlett

Tenhle večerní vzkaz mu ohromně zlepšil náladu. Poslal ji kladnou odpověď a jal se vybalovat věci ze svého kufru. Rozhlédl se po pokoji, vždycky když přijel ze školy na prázdniny, cítil se tu, jako by tu byl poprvé. Chvilku mu vždycky trvalo, než si zvykl, kde má jaké věci.

„Mami?" přerušil ticho. Byli v laboratoři a každý se věnoval svému lektvaru.
„Ano, zlato?" otočila se na svého syna.
„Chtěl jsem se tě na něco zeptat," zarazil se, „chtěl bych jet k jedné spolužačce na návštěvu," pronesl najednou.
„Ale jistě, to není problém, to přece víš," nikdy mu nezakazovali stýkat se s kamarády přes prázdniny.
„Taky jsem si říkal, jestli by bylo možné, aby ona později přijela na návštěvu k nám?" zeptal se.
„Ještě se na to zeptám tvého otce, ale nemyslím si, že by to byl problém. A kdo je ta dívka?" zeptala se ho zvědavě. Jakmile přijel její syn domů, oči mu doslova zářily. Měla podezření, že je v tom nějaká slečna, ale až teď se jí to potvrdilo.
„No, jmenuje se Scarlett," prozradil ji a oči mu znova zazářily, „a chodí do Zmijozelu." Víc z něj toho odpoledne nedostala. Už se těšila, až potká dívku, která jejímu synovi tolik zamotala hlavu.

Už asi deset minut nervózně stepoval před krbem. Scarlett se pro něj měla stavit každou chvilku. Kdyby ho takhle viděli rodiče, jeho otec by si určitě nenechal ujít nějakou trapnou poznámku na téma randění. Ale oba dva byli momentálně v Londýně a on byl sám doma. Když pohledem rentgenoval nástěnné hodiny, z krbu se ozvalo šramocení. O chvilku později z krbu vystoupila hnědovlasá dívka. Severus k ní okamžitě přistoupil a věnoval jí polibek na přivítanou. „Tolik si mi chyběla," pošeptal jí do ucha. Scarlett se usmála a prohlédla si halu, ve které se momentálně nacházela. „Páni, máte to tu moc hezký," pověděla mu.
„Díky, chceš, abych tě tu provedl? Rodiče nejsou doma."
„Ráda bych, ale slíbila jsem našim, že přijdeme co nejdřív," řekla mu a všimla si, že má zabalenou cestovní tašku, „předem bych tě měla asi varovat, že budou mít trapný otázky, dopředu se omlouvám," řekla, ale on se jen usmál. „Můžeme teda jít?" ujišťovala se, „adresa je Holsen residence, ano?" vstoupila do krbu a on ji okamžitě následoval. Vystoupil v menším útulném obývacím pokoji. Na šedé pohovce seděl muž se ženou a zvídavě si ho měřili.
„Dobrý den," pozdravil je. Po schodech se ozval dusot, dolů přiběhl i Scarlettin mladší bratr Edmund.
„Mami, tati, tohle je Severus Snape," dala se do představování Scarlett, „Seve, to jsou moji rodiče. Christopher a Jasmine Holsenovi," dokončila.
„Je mi ctí, paní Holsenová," potřásl si rukou se ženou, „moc mě těší, pane," podal si ruku i s jejím otcem.
„Nás taky, Severusi. Scarlett nám o tobě hodně vyprávěla," usmála se matka na svou dceru. Severus se mezitím pozdravil i s Edmundem.
„Scarlett, mohla bys ukázat Severusovi jeho pokoj?" vyzval ji otec. Oba mladí vyšli po schodech nahoru. V patře bylo pět pokojů, vešli do prvních dveří naproti schodům.
„Tohle je ložnice pro hosty," byl to menší čtvercový pokoj s postelí a skříní. Severus položil svou tašku na zem a přitáhl si dívku blíž k sobě, aby jí mohl věnovat pusu.
„Kdyby bylo na mě, spal bys u mě v pokoji," usmála se na něj a on se na ni udiveně podíval, „táta byl proti, bohužel."
„Nic jiného jsem nečekal," usmál se. Pan Holsen si ho už od jeho příchodu poněkud nervózně měřil pohledem. Pomohla mu vybalit věci, když se ze zdola ozval hlas její matky, že oběd je hotov. Sešli společně dolů.