Co když...? [HP FF] ✔

16. kapitola - Co se děje?

S menší prodlevou přichází další kapitola. Doufám, že se bude líbit, a pokud ano, můžete ji odměnit komentářem. Hezké čtení, resthefuture :)

Severus zvedl hlavu a koukal se do těch tak známých zelených očí. Vůbec netušil, co se děje. Vždyť Scarlett ho před chvílí líbala, tak jaktože-. Zaostřil očima a zatřepal hlavou. Nad ním se jen v podprsence skláněla Chantelle Spencerová s jakýmsi jemu neznámým výrazem.
„Scar já-„ nestihl dokončit, když mu na tváři přistála facka.
„Ty hajzle!" zaječela na něj Scarlett, „říkal si, jak je to pro tebe uzavřená záležitost a já husa ti to všechno věřila!" křičela dál a do očí se jí vehnaly slzy. Na nic nečekala a odběhla nahoru do dívčích ložnic.
„Scar!" křičel Severus a vyběhl za ní, jenže pozdě. Dveře ho za ní nepustily. Bušil na ně pěstmi, snažil se dostat dovnitř. „Scarlett! Prosím, otevři! Nebylo to tak, jak to vypadalo! Scar!" bouchal do dveří, ale odpověď nepřišla. Svěsil ramena a pomalu sešel zpátky dolů.
„Ty!" ukázal naštvaně na Chantelle, „ty seš ta největší svině jakou znám!" znechuceně si odplivl. „Jestli se ke mně ještě jednou přiblížíš, přísahám, že tě zabiju!" zavrčel a odebral se do své ložnice.

Scarlett ležela na polštáři a brečela. Naštvaně bouchla pěstmi do postele, její šaty byly zmačkané a její make-up už rozhodně nebyl dokonalý. Kašlala na to. V tu chvíli do pokoje vtrhly smějící se dívky.
„Takže to dopadlo dobře?" ptala se jí dychtivě Alexis. Dafné se tajuplně usmála a už jí chtěla odpovědět, když si všimla své kamarádky.
„Scarlett!" vykřikly obě překvapeně a hned byly u ní. „Co se ti stalo?" ptala se blondýnka. Dívka se posadila do sedu a utřela si slzy hřbetem ruky. „Severus," natáhla a znova ji začaly téct slzy. Alexis si sedla vedle ní a hladila ji po zádech. „Něco se mu stalo?"
„Ne," utřela si obličej do kapesníku, který ji podala Dafné. „Nachytala jsem ho se Spencerovou."
„Cože?" vykřikla překvapeně Alexis.
„Nemohla jsem ho najít v síni a Black ho viděl jít na kolej. Myslela jsem, že mu bylo špatně, a když jsem vešla do společenky," tady se na chvíli zarazila, ale pak pokračovala, „našla jsem ho tady s ní, leželi na gauči, téměř nazí a líbali se spolu!" vykřikla nešťastně.
„No to si děláš prdel!" ujelo Alexis, „vždyť jí nesnáší!"
„No evidentně ta nesnášenlivost nebude tak horká," řekla sarkasticky Scarlett. „Tvrdil mi, že k ní vůbec nic necítí a já kráva mu to věřila," schovala nešťastně hlavu do dlaní.
„Scar," oslovila ji Dafné, „nechci, aby to vypadalo, že jsem na jeho straně. Ale co když je v tom zase nějaký lektvar?" zamyslela se nahlas. „Víš, jak to bylo minule!
„Bavila jsem se s ním hodinu předtím, než jsem je tu našla. Byl celou dobu se mnou. Pak zmizel pryč a našla jsem je, jak se tady po sobě plazí. Takhle rychle žádný lektvar nezpůsobí," řekla smutně Scarlett. Sama o té možnosti dlouho přemýšlela.

Scarlett se procházela po chodbách kolem knihovny. Holky jí řekly, že půjdou s ní, ale chtěla být sama. Potřebovala si trochu provětrat hlavu. Potencionální ztráta bodů jí momentálně vůbec nezajímala. Toulala se chodbou, kam ji nohy nesly. Po hodině už se unavila natolik, že se sedla do jednoho z výklenků. Naskočila jí husí kůže a vzápětí se objala pažemi. Byla hrozná zima, co taky čekat – ve Skotsku v prosinci. Ovšem když opouštěla kolej, svetr bylo to poslední, na co myslela.
„Seš v pohodě?" ozvalo se vedle ní. Zvedla hlavu a spatřila Pottera s Blackem. Neodpověděla, dál koukala tupě před sebe.
„Holsenová?" ozval se Black.
„Nechte mě," šeptla, „jestli mi chceš strhnout body, že jsem venku po večerce, tak prosím. Hlavně už běžte," prosila je potichu. Sirius naznačil Jamesovi posunkem, že tohle už je jeho práce. Ten poslechl a šel si po svých. Black se pomalu posadil vedle Scarlett.
„Co se stalo? Chceš si o tom promluvit?" zeptal se jí dobrácky.
„Nedělej ze sebe většího blbce, než seš, Blacku," zpražila ho, „moc dobře víš, co se stalo. Sám si mi řekl, že jsi viděl jít Severuse na kolej. Akorát ses mi zapomněl zmínit s kým."
„Nechápu," řekl. Scarlett se mu podívala přímo do očí.
„Nachytala jsem ho s ní!" pronesla plačtivě.
„Cože? Snapea a Spencerovou?" hm, takže plán vyšel, výborně. Spencerová si zaslouží pochvalu. „A co s tím budeš dělat?"
„Co je ti vůbec do toho?" zajímalo jí. Co se o ní co stará?
„Je mi do toho docela hodně! Snape je naprostej kretén, když si nehledí takový holky, jako seš ty," zakoukal se jí do očí. Samozřejmě, že to nebyla pravda, sám zosnoval ten plán. I slepý mohl vidět, jak jsou ti dva zamilovaní. Jenže Snape si ji vůbec nezasloužil. Ona byla hezká, chytrá a oblíbená holka. On byl jen namyšlený šprt. Doteď nechápal, co na něm viděla. Že by peníze? Ale vždyť on taky nebyl žádný chudák! Klidně by spolu mohli být šťastní. Scarlett už začala drkotat zubama. Půjčil jí svůj plášť a doprovodil jí na kolej. „Měla by sis vzít lektvar proti nachlazení, určitě si tam pořádně promrzla," radil jí, když mu vracela jeho plášť. Přikývla a už procházela obrazem. Její tiché díky pro něj mělo cenu zlata.

Severus ráno vstal už v pět, stejně nemohl spát. Rozhodl se, že počká na Scarlett a všechno jí vysvětlí. Bylo mu jasné, že i tak schytá pár nadávek. Jenže on sám nevěděl, jak se to tak semlelo. Byl přesvědčen, že ta dívka, co ho vedla na kolej, byla Scarlett. Proto se taky ochotně nechal políbit. Ani ve snu nečekal, že to bude ta mrcha Spencerová. Čekal ve společence asi dvě hodiny, než se začali první studenti trousit na snídani. Nedlouho po nich se vynořila i Scarlett s Dafné.
„Scar!" rozběhl se k ní, „prosím, nech mě to vysvětlit!" Ona ho jen zpražila pohledem.
„Myslím, že jsem včera viděla dost," pronesla bezvýrazně, popadla Dafné a odběhly pryč.
„Scar!" volal za ní Severus, ale ta ho ignorovala a zamířila za roh chodby.

Podobně to probíhalo celý den. A protože nechtěl dělat scény přede všemi, nechtěl si její pozornost vynutit násilím. Seděl zrovna v kupéčku ve spěšném vlaku. Dnes začaly vánoční prázdniny a část studentů je jela oslavit domů. Vedle něj seděl Regulus a pár dalších kluků z Havraspáru. Scarlett a Dafné seděly Merlin ví kde. A Alexis s Nickem zůstali na hradě. Zvedl se a vyšel ven do uličky, potřeboval se trochu protáhnout. Zůstal stát před oknem a sledoval zimní krajinu.
„A jak ty seš na tom?" ozvalo se z kupé, vedle kterého stál.
„Zatím to jde dobře," ozval se Severusovi dobře známý hlas. Nebyl to nikdo jiný než Sirius Black. „Včera jsem ji doprovodil na kolej. Myslím, že už jí mám celkem zmáknutou," prohlásil sebevědomě. Zase se chlubí, že sbalil nějakou chudinku.
„Kluci," ozval se třetí hlas, „nemyslíte, že už je to trochu moc?" No jistě, známá trojka – Black, Potter a Lupin.
„Prosím tě, Reme," okřikl ho Black, „bez urážky, ale co se týče holek, nejsi žádnej expert." Lupin pokrčil rameny a dál se do debaty nezapojoval. „Stejně se těším na ten Snapův ksicht, až zjistí, že jsem mu přebral holku," zasmál se Black. V Severusovi zatrnulo. Oni se bavili o Scarlett? „Aspoň k něčemu je ta Spencerová dobrá. Kdyby ho tam nezabavila, netuším, jak bych mu tam tu vodku nalil. Je hrozně paranoidní," smál se spolu s Jamesem. Cože?! Tak oni mu nalili alkohol do pití? Moment, jak co myslel tím ZMÁKNUTOU?

Snažil se Scarlett najít. Už tak se jí snažil vysvětlit, že to tak nebylo. Byl si jistý, že se mu muselo něco stát, když ji nepoznal. Teď konečně věděl co! Ten hajzl Black! A stejně tak Spencerová! Proběhl částí vlaku, ale nikde ji nemohl najít. Vlak zastavil, byli v Londýně. Rychle popadl kufr, ani se nerozloučil s Regulusem a snažil se najít ji v tom davu na nástupišti, ale ani tady nebyl úspěšný.

Matka ho vyzvedla a společně se přemístili. Pokud si všimla, že její syn je mlčenlivější než obvykle, nedala to najevo. Severus vyběhl schody do svého pokoje a rychle popadl pergamen a brk. Musí se Scarlett mluvit!

Scar,

Vím, že se mnou teď nechceš mluvit, ale prosím tě, dej mi šanci ti to vysvětlit. Mohli bychom se sejít?

Severus

Sroloval pergamen a předal ho svému černému výrovi. Teď už jen zbývalo doufat v kladnou odpověď.