Herečkou sobě navzdory

22

V autě jsem se pak pohodlně opřela o Luka, ten mě vzal za ruku, propletl si své prsty s mými a jeli jsme mlčky, nepotřebovali jsme něco říkat. Zavřela jsem oči a myslela na naší společně strávenou noc. Ticho pak přerušil Norman otázkou.

„Paige, vrtá mi hlavou jedna věc, chtěl jsem to nechat až se vrátíme, ale díval jsem se na záběry a to opakovaně i zpomaleně a je jasný, že jsi se zranila dlouho před tím, než zazněla stopka. Máš nějaké logické vysvětlení, proč jsi nic neřekla? Já nemůžu na žádné přijít."

Otevřela jsem oči a setkala se pohledem s Normanem, který se na mě díval ve zpětném zrcátku a dost se mračil.

V mém počínání žádná logika nebyla, tak co mu mám říct? Že jsem si myslela, že to nebude tak zlý? Že jsem se bála přerušit natáčení, aby se Deen nezlobil? Že mě napadlo, že když to zastavíme, tak budeme muset všechno stejně dotočit? Nebo to, že jsem si nechtěla přiznat, že se něco stalo a bagatelizovala jsem tak v duchu své zranění?

„Já čekám Paige!"

Podívala jsem se na Luka a vypadalo, že ho to zajímá stejně jako Normana, i když byl smutný a podle mě proto, že si stále myslel, že za to může on.

„Nechtěla jsem přerušovat natáčení, když už jsme byli skoro u konce a na druhou stranu jsem netušila, jak vážné to zranění je. Myslela jsem si, že půjde maximálně o škrábanec, to jak je to hluboký překvapilo i mě."

„Tím mi chceš říct, že i přes bolest a tak, jsi točila dál jen proto, aby se nemusela ukončovat scéna?"

„Ono to tolik nebolelo..." Tím jsem prakticky potvrdila jeho slova.

„Uvědomuješ si, že to mohlo dopadnout hůř? Co kdyby to byla tepna? To bys sice dotočila scénu, ale byla by si pak mrtvá."

Tak tenhle rozhovor začínal být dost nepříjemný.

„Kdyby to byla tepna, tak bych nic dokončit nestihla, bylo by po mně mnohem dřív."

„Si nerozumná, nezodpovědná a lehkovážná holka." Popsal mě Norman.

„Sakra Normane, takhle o ní nemluv, nemáš pravdu." Zastal se mě Luke.

Můj chrabrý rytíř. Napadlo mě.

„Ty se do toho nepleť."

Zmáčkla jsem Lukovi ruku na znamení díku.

„Kdo ti dal právo tohle říkat, vždyť mě vůbec neznáš?" Zeptala jsem.

Nekřičela jsem na něj, dost mě tím zaskočil a hodně mě to od něj mrzelo.

„Proč jsem to udělala, jak jsem to udělala, tak po tom je ti kulový."

Norman pak prudce zastavil auto a otočil se na mě.

„To se teda pleteš holčičko, všechno co se týká scén s mečem je moje parketa. Já zodpovídám za bezpečnost všech zúčastněných a tak čekám i zpětnou reakci, když se něco posere. Dva týdny jste sice všechno zkoušeli, ale na to, abyste byli na naší úrovni, tak na to byste potřebovali několik let pořádného tréninku. Tohle natáčení je a bude o držku a pokud nebudu mít od vás zpětnou reakci hned, tak může nastat malér a netýká se to jen tohohle případu. Pokaždé, když se vám nebude něco líbit nebo zdát v pohodě a stačí i obyčejná únava, tak bych o tom měl sakra vědět. S tím zraněným ramenem jsi ohrozila nejen sebe, ale i ostatní, uvědomuješ si to?"