Herečkou sobě navzdory

34

„Překvapení..." ozvalo se ze všech stran a rozsvítilo se.

V první chvíli jsem se lekla, ale když mé oči přivykly na světlo, zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Uvnitř bylo dost lidí a všechny jsem je znala.

„Všechno nejlepší k narozeninám Paige," hnala se ke mně Erin, která se nejspíš nedožije rána. Věděla, že oslavu nechci.

„Všechno nejlepší..." pokřikovali ostatní a já přeskakovala očima z jednoho na druhého.

Ucítila jsem Lukovi ruce na svých ramenou a teplo, které z něho sálalo, jak mi stál za zády.

„Nezlobíš se na nás viď?" ptal se, ale vycítila jsem nejistotu z jeho hlasu.

„Proč by měla Luku?" ptala se rozzářená Erin, podle toho jak jsem se dívala tak poznala, že se jim tuhle oslavu podařilo stoprocentně utajit.

Zapíchla jsem ukazováček doprostřed jejího hrudníku.

„Ty a ty..." stejné gesto jsem použila i na Luka.

„Ven!"

Na nic jsem nečekala a zamířila si to před klub.

„Malý moment, hned jsme zpátky..."

Slyšela jsem, jak Erin volá na ostatní, ale nezastavila jsem se, dokud jsem nebyla úplně venku.

„Stalo se něco?" zeptal se Thomas.

„Ne, ale mohl byste nás nechat chvíli o samotě, Thomasi? Moc vás prosím," nechtěla jsem vybuchnout před obecenstvem i tak mě stálo dost sil, vydržet to až sem.

„Jistě," Thomas zmizel za dveřmi.

Rázovala jsem si to vztekle ze strany na stranu a hledala slova. Koutkem oka jsem zahlédla, jak Erin drží Luka za rameno a snaží se ho zadržet, aby mi dal čas. Čekal a mlčel.

Sakra, proč i v takovéhle chvíli vypadá tak sexy?

Oba se tvářili dost vystrašeně a taky měli proč. Já oslavu nechtěla, nikdy jsem poslední roky narozeniny neslavila, tak proč s tím začínat? Je pravda, že jsem neměla slavit co a s kým. Dobrá, s kým jsem měla, byla tady Erin, ale mně se nikdy nikam nechtělo a tak s přemlouváním, abychom šli slavit, brzy Erin přestala. Proč slavit, že jsem o rok starší, když můj život stál za starou bačkoru. Erin to věděla, že oslavu nechci a já jí varovala, ale to byla prostě Erin, stejně si udělala co ona uznala za vhodné.

Jak jsem tam tak chodila, Luke s Erin tam stáli a čekali na můj výbuch, tak mě vztek pomalu přecházel. Uvědomila jsem si, že můj život je už někde jinde, než kde byl ještě před měsícem. Měla jsem úžasného chlapa vedle sebe a spoustu přátel, kteří byli uvnitř a čekali jen na mě. V krku mi rostl knedlík a do očí se mi draly slzy. Všichni uvnitř byli ochotní přijít se mnou oslavit narozeniny, se mnou, tou šedou myškou, kterou jsem bývala, než mi kamarádka otočila život naruby. Zastavila jsem se a musela jsem zhluboka dýchat, jinak bych začala brečet a já nechtěla vypadat jako z hororu. Díky tomu všemu, co se mi honilo hlavou, jsem zjistila, že jsem na tu oslavu, co pro mě Erin a ostatní zařídili, byla zvědavá. Poslední oslava kterou si pamatuju, probíhala doma na zahradě, pozvaní byli všichni spolužáci ze třídy a klaun, který nás spíš rozesmál svými trapasy, než uměním. Pila se limonáda a k jídlu táta griloval hot dogy. Doufám, že Erin nepozvala i klauna. Sakra, chovám se jako malá holka a při tom je mi dnes třicet, měla bych mít rozum a radost z toho, že někomu na mně záleží.

Otočila jsem se a pomalu došla k těm dvěma ztrápeným duším. Luke i Erin se nadechli, aby mi mohli něco říct, ale já je pohybem ruky umlčela.