Herečkou sobě navzdory

Část 2

„Všechno si spískala ty a já jsem husa, že jsem šla s tebou." Houkla jsem na Erin, nechala jí za zády a rychle spěchala ven, dostat se na vzduch, kterého se mi nějak nedostávalo.

Venku jsem se zhluboka nadechla. Vzduch byl studenější než ráno, ochladilo se. Předklonila jsem se, zapřela se rukama o kolena a zhluboka dýchala. Erin přišla chvíli za mnou.

„Jsi v pohodě Paige?"

Narovnala jsem se a podívala se na ní.

„Vypadám tak snad?"

„Co se stalo?"

„Proč si to udělala? Proč si mě přihlásila?" Zeptala jsem se naštvaně.

„No promiň, myslela jsem to jako vtip, tedy mně to přišlo v tipný."

„Vtipný? To si asi jediná, kdo se tomu směje. Nejenže jsem musela dělat rozhovor s tvým panem úžasným, ale nakonec chtěli ještě jeden rozhovor a já díky tomu pak skončila v jeho náruči. A do toho..."

„Co? Slyším dobře? Ty jsi se objímala s Lukem Lewisem? Ty máš ale štěstí."

„Proboha co na něm všechny máte? Je to ten nejarogantnější a nejnepříjemnější chlap co znám. Nejdřív mě zničí knihu z knihovny a pak s ním musím dělat rozhovor."

„A kvůli tomu tak vyvádíš? No tak bóže, tak si se s ním objala no. Co já bych za to dala."

„A víš ty co? Taky jsem dostala roli. Teda, mám si to do rána rozmyslet, ale já jim na to kašlu."

„Cože, to je super, budeme hrát spolu v jednom filmu, to je fantazie." Radovala se Erin.

„Ne nebudem, já to odmítnu, nejsem žádná herečka."

Erin vytřeštila oči.

„To neuděláš, to nemyslíš vážně Paige, je to tvá šance."

„Jaká šance? Abych ..." Moje úvahy přerušilo vyzvánění mého mobilu.

Zvedla jsem ho, byl to můj šéf z práce.

Erin se na mě dívala a čekala, až dotelefonuju. Nejspíš mě chtěla začít přesvědčovat, abych tu roli vzala.

„To byl šéf, musím do práce, jedna holka nepřišla a je plno."

„Dobře, hodím tě tam, ale slib mi, že mě pak vyslechneš a že o tom, že to není špatný nápad hrát ve filmu, budeš chvíli přemýšlet."

„Dobře, ale nic ti neslibuju."

Ani mě nehne pomyslela jsem si.

Luke Lewis vstoupil večer do restaurace a podržel dveře ženě, kterou doprovázel. Sám majitel je dovedl k jejich stolu. Všechny oči se na ně dívaly. Lukovi to bylo dost nepříjemné, ale jeho ženské společnosti se zájem okolí zamlouval. Podržel Gisel Swansové židli a čekal, až se posadí. Pak se posadil na své místo. Chvíli poslouchali slova chvály na herecké umění obou dvou v seriálu Kriminalista, než je majitel ujistil, že číšník tady bude hned.

Už po druhé za večer jsem spletla objednávku, což se mi už dlouho nestalo. Pořád jsem byla myšlenkama na dnešním konkurzu. Nejraději bych Erin uškrtila, za to, do čeho mě takhle navezla. Už s ní nikam nepůjdu, přísahala jsem si.

„Nechej všeho a věnuj se pouze stolu číslo 5, je to pro mě moc důležité." Odchytl mě šéf.

„Ano, už jdu."