26

148 7 0
                                    


Ráno jsme se probudili do posledního dne natáčení v téhle lokaci. Bude mi to tady chybět, i tenhle přívěs. Musím Matovi poděkovat a zeptat se jestli by nám ho zase někdy nepůjčil, že bychom si mohli s Lukem udělat výlet, nebo vzít pár dní dovolené. Po poslední klapce jsme se sešli, Deen nám všem poděkoval za skvělou práci a my měli týden volna, než se sejdeme v ateliérech a dotočíme zbytek. Všichni se pomalu rozcházeli, já tam stála vedle Luka, který mě držel jednou rukou kolem ramen a měla jsem na kahánku, k mému překvapení se mi chtělo brečet.

„Paige, ty mi na sebe obvlášť dávej pozor, ať se ti něco nestane. Luku máš to na starost. Pořád děkuju chvíli, kdy jsi překročila práh dveří na konkurzu. Máš ohromnej talent, nedokážu si nikoho představit, že by to zahrál líp a věř mi, že hereček co chtěly tuhle roli bylo požehnaně. Žádná ale neodpovídala mé představě, až úplně ta poslední a to jsi byla ty. Má žena bude z filmu nadšená."

„Nevím co na to říct...no děkuju, dám na sebe pozor."

„Vidíš Paige, teď jsi to slyšela znova na vlastní uši, takže jsem sázku vyhrál já."

„Dobrá dobrá, vzdávám se. Řekni kdy, kde a co a já ti tam zaskřehotám." Protočila jsem oči.

„Jakou sázku?" Zajímal se Deen.

Normana, který stál celou dobu vedle nás, to taky očividně zajímalo. Luke jim celou situaci ohledně sázky vysvětlil. Nedopadlo to jinak, než že oba chtěli být u toho. Fakt skvělý, pomyslela jsem si.

V přívěsu jsem si zabalila všechny své věci, trochu jsme se s Lukem pletli navzájem. Nakonec jsme měli zabaleno.

„Paige, zlato moje, proč jsi tak smutná?" Zeptal se mě. Všiml si toho, jak jen to dělá, že mu nic neujde?

„Nevím..." Objala jsem ho a hlavu mu zabořila do hrudníku.

„Bude se mi tady po tom všem stýskat."

„Za týden to začne na novo a zase všechny uvidíš. Týden uběhne jako voda."

„Já vím."

Luke mě hladil po zádech.

„Nepotřebují venku s balením pomoct?"

Luka jsem tím dokonale překvapila, nepamatoval se, že by nějaká jiná herečka chtěla pomoct se závěrečným úklidem.

„Ne, myslím že ne. Mají na to lidi. My teď pojedeme domů. Chceš řídit nebo navigovat?"

„Jestli chceš poznat krásy okolí, tak navigovat." Smála jsem se.

„Bezva, naviguješ."

„Fakt?"

„Rozhodně."

Jen co jsme naložili naše věci do Lukova auta, přijel opět na motorce Matův řidič pro obytné auto.

„Zdravím, tak jak jste si ho užili? Bylo všechno v pořádku?"

„V tom nejlepším." Odpověděl Luke a já přikyvováním hlavy souhlasila.

„Tak to jsem rád, vyřídím to panu Donovenovi."

Pak se s námi přišel rozloučit ještě Norman a zatím co něco probíral s Lukem, já jsem zaběhla do kareringu za Simonem.

Stan už byl prázdný a já si myslela, že jsem ho prošvihla.

„Ty jsi ještě tady Paige?" Ozvalo se mi za zády.

„Simone..." Vykřikla jsem a objala ho.

Herečkou sobě navzdoryKde žijí příběhy. Začni objevovat