Love and Fame || One Direction fanfiction

Chapter 11

Chvíli tam jen stáli a koukali na sebe, nakonec El ustoupila a nechala Harryho vejít. Zavřel za sebou dveře a sednuli si naproti sobě na postel, která původně patřila Andy, ale teď sloužila spíš jako gauč.

„No tak mluv.“ Vyzvala El Harryho.

„Dobře, no asi nemá cenu chodit kolem horký kaše. Hádám, že to, co jsi viděla, byla ta pusa, kterou mi Mary dala, když odcházela.“

El přikývla.

„No, nebudu ti lhát, že se nic jinýho nestalo, ale nejdřív si poslechni všechno, dobře? Fajn, no s Mary se známe už roky, nikdy jsme spolu nechodili, ale ona do mě byla celou tu dobu zamilovaná. Párkrát se stalo, že jsme spolu něco měli, ale nebylo to nic vážného. Ačkoliv to zní strašně, tak jsme spolu prostě příležitostně spali, ale mně se to nelíbilo. Já jsem si připadal hrozně a chtěl jsem to skončit, ale jí to nevadilo.

No a předevčírem jsem jí řekl, že už to takhle dál prostě nepůjde. Že jsem se zamiloval do tebe, a že s ní už nechci nic mít. A potom mě najednou políbila a já ani nevím, jak se to stalo, ale prostě jsme spolu skončili v posteli.

Je mi to tak strašně moc líto, musíš mi to věřit. Nic to pro mě neznamenalo, ale stalo se to. Vím, že jsem ti ublížil a udělal bych cokoliv, abych to napravil.“

El po celou dobu, co Harry mluvil, mlčela. Občas přikývla a pozorně ho poslouchala. Když skončil, netušila co mu na to říct, a tak na něj na chvíli zůstala jen koukat. Pak jí došlo, že by asi bylo vhodné mu něco odpovědět, tak to zkusila.

„Já nevím, co ti na to mám říct. Ty si jako myslíš, že když mi řekneš, že to pro tebe nic neznamenalo, tak to něco mění? Furt tu je ten fakt, že jsi mě podvedl, pár dní potom, co jsme spolu začali chodit. Teda já jsem si myslela, že spolu chodíme, ale asi to taky nebylo nic vážného, že? Prostě jen další holka co se do tebe zamilovala a ty by sis s ní občas užil, viď?“ v tom jí Harry skočil do řeči.

„Tak to přece není. To jsem se ti taky snažil vysvětlit. Mně to vadilo, ale bylo to tak a teď už to nezměním. A předevčírem to byl omyl, vždyť jsem jí řekl, že s ní už nebudu nic mít, a že ona políbila mě. A řekl jsem jí to proto, že miluju tebe a chtěl jsem a chci být s tebou! Copak mi nerozumíš?“

„Rozumím, ale nevím, jestli ti to můžu věřit.“ Na To Harry neměl co říct, jen smutně svěsil hlavu.

Chvilku byli zticha, než zase promluvila El. „Nezlob se na mě, Harry, já prostě asi budu potřebovat trochu času, abych to zpracovala.“

Harry přikývl a zvednul se k odchodu. Už sahal po klice, ale najednou se otočil. „Můžu se tě ještě na něco zeptat?“

„No?“

„Ta písnička, co jsi zpívala, tu sis vybrala jen proto, že jí máš ráda, nebo kvůli tomu textu. Teda myslela jsi aspoň něco z toho vážně?“

El se usmála, doufala, že mu dojde, že ta písnička byla pro něj. „Zkus hádat.“ Harry přikývnul a odešel.

Potom El usnula. Ráno začalo všechno na novo. Tanec, zpěv, tanec, zpěv, zpěv, tanec, a tak pořád dokola. První dva dny se nic jiného nedělo, ani s Harrym nemluvila.

Třetí den, je měl na starost při zpěvu zase Harry, po jednom si je bral do studia a nechával je zpívat. El šla až jako poslední. Zazpívala ‚Good morning sunshine‘ z ‚Vlasů‘, Harry jí jen upozornil na pár detailů a pak řekl:

„Dneska po jedenáctý buď v obýváku prosím. Mám pro tebe překvapení.“

„Dobře, tak zatím.“ a odešla ze studia.

V jedenáct seběhla ze schodů a dole už na ní čekal Harry. Objal ji na přivítanou a řekl jí, že jí zaváže oči, aby nic neviděla. Pak ji vyvedl ven z domu a nasedli do auta.