Lapená vášní

Těžký den s příslibem krásné noci 2/2

Ta mrcha ze mě chce strhat kůži.

Poté, co jsem prý přišla pozdě, pár sekund po všech ostatních, jsem dostala o čtyři kolečka kolem fotbalového hřiště navíc.

Mé plíce už pomalu, ale jistě vypovídaly službu,v uších mi hučelo a lýtka mě pálela jako kdybych si na ně položila žhavé uhlíky a má chodidla? Musela jsem se podívat dolů jestli je stále mám, protože po druhém kole navíc jsem je přestala cítit a kdyby mi někdo řekl, že jsem je vytratila asi bych tomu i uvěřila, ikdyž je to naprosto nemožné.

"Willsnová!" Křik mé největší noční můry přebil hučení v uších a já chtěla zemřít.

S popadáním dechu jsem doklusala k ní a když jsem se zastavila mé nohy naprosto vypověděly službu a já sebou před ní práskla na zem jako hromada brambor.

"Do prdele, Jaden!" Zděšeně vykřikla Tamara a já viděla jak ke mně okamžitě doběhla.

"Slečno Thomsonová, buďte tak laskavá a nechce slečnu Willsnovou vstát samotnou. Nevím totiž o tom, že by byla nějak nemohoucí." Prskla po Tam, když se mě snažila zvednout ze země.

Tiché zavrčení vyšlo z Tamařiného hrdla a poté odstoupila.

"Buďte tak laskavá a přestaňte se tu válet, byly to jenom 4 kilometry, nic co by vás mělo zabít. Teď se zvedněte a spolu s panem Lanterem jděte do strojovny pro hrábě a pásmo. Pan Burghart je dnes nepřítomný, takže budete mít spojený tělocvik."

Vůbec jsem netušila kdo ten kluk se kterým jsem měla jít je, protože popravdě pořád jsem tady neznala moc lidí, přestože jsem tady už nějakou dobu.

Pobrala jsem zbytek síly co jsem v těle našla a postavila se na nohy."Ta mrcha by potřebovala pořádně vyjebat aby se trochu uklidnila." Mé nohy se opět zachvěly, ale tentokrát to nebylo z únavy, ale z přítomnosti určité osoby.

Pootočila jsem hlavu a hleděla z očí do očí Jasonovi.

"Docela dost pochybuji o tom, že by se našel nějaký dobrovolník, který by do toho šel.Nebo se snad pro dobro nás všech nabízíš sám?" Neodpustila jsem si menší rýpnutí.

"Promiň zlato, ale já mám právě v merku větší rybu." Odpověděl s úškrnem.

"Vážně? A kdo je ta nešťastná?" Nemusela jsem se ptát.Moc dobře jsem věděla na koho má zálusk a popravdě mi to neskutečně zvedalo ego.

Během mrknutí mě popadl za ruku a táhl k východu z hříště.

"Co to děláš? Musím jít pro věci co ta mrcha chtěla." Snažila jsem se vyškubnout mu s vou ruku z jeho sevření, ale bylo to zbytečné.

"Naučit tě správnému chování!" Zamrmlal si spíše sám pro sebe než pro mě, ale já ho i přes to mohla slyšet.

Neprotestovala jsem, ani bych nemohla, protože hned v té chvíli kdy to vyslovil mi bylo jasné že to bude mít co dočinění s tím že se bude dotýkat mého těla a to byla věc, kterou jsem chtěla snad nejvíc na světě. No bylo tu vlastně víc věcí, ale o tom až později.

"To jako dostanu naplácáno nebo něco takového? Budeš si hrát na velkého taťku a já budu tvoje zlobivá holčička?" Škádlila jsem ho.

"To si kurva piš, že budeš hodná holčička až s tebou skončím." Trhnutím si mě přitlačil ke své hrudi a bez dalšího slova narazil své rty proti těm mým.Jeho jazyk zkušeně vklouzl přes mé rty do mých úst a když se setkal s mým vzrušeně jsem vzdechla.

Byl hrubý, bral si co chtěl a nečekala na to jestli mu to dovolím.

Jeho prsty se zabořily do mých půlek, které byly překryty šortkami které jsem měla na tělocvik.Má záda tvrdě narazila do zdi a já bolestí zakňučela.

"Do prdele, udělej to ještě jednou a já se tady udělám jak nějakej panic." Zamrmlal do mých rtů, ze kterých se přesunul přes mou bradu na můj krk, který okamžitě začal okusovat.Jeho pánev narazila do mé a já mohla ucítit jak tvrdý v tu chvíli byl.

Vlhký pocit mezi mýma nohama zesílil, mé prsty začaly podivně svrbět a já začala mít chuť z nás to oblečení strhat a ať by chtěl nebo ne ojela bych ho tu jako stará rajda a vůbec se za to nestyděla, pak mi ale došlo, že já taková nejsem.Ať už jsem připustila fakt, že si hodlám s tímhle klukem, který je jenom tak mimochodem největší děvkař jakého jsem snad poznala, začít pořád jsem nemohla zahodit to, že jsem mnohem lepší než další jeho chudinky, které dostal díky muchlovačce v temném koutě školy.

Byla jsem víc a hodlala jsem mu to ukázat. Pokud totiž o mě opravdu tak stojí tak se bude muset snažit víc než mě vzrušit svojí dominancí nebo slovy, já totiž nejsem žádná trubka kterou ojede někde na záchodech v baru nebo někde v rohu či kumbále ve škole.

Zatlačila jsem do jeho hrudi a přiměla ho aby se odtáhl.

"Co je?" Nechápavě se na mě podíval.

"Nech toho."

"Myslel jsem že si to užíváš." Jeho obočí se svráštilo.

"Nebudu si stahovat kalhotky na počkání nebo když ty budeš chtít. A rozhodně to nebude někde v tmavém koutě školy.Popravdě, kolik holek jsi tady ošukal?" Všimla jsem si jak nervózně polkl.

"Jsi první." O krok ustoupil, sklonil pohled dolů a zakousl se do rtu.

"Dobře, a teď pravdu, protože pokud mi hodláš kecat mužeš si ho tak možná po večerech pohojdat v ruce s představou že ti to dělám já, nebo si můžeš zavolat jednu z těch naivních nánynek, které jsou z tebe celé hotové a můžou ti to udělat ony."

Přestoupila jsem k němu, sebevědomí naplnilo mě tělo a dodalo mi kuráž.

Postavila jsem se na špičky, protože jsem přece jenom byla o trošku menší než on, jednu ruku položila na jeho hruď a druhou dala přesně na místo, kde se objevovala vyboulenina.

"Ale řekněme si to narovinu. Oba dva víme, že žádná z nich ti to neudělá tak dobře jako bych ti to udělala já." Trošku jsem zmáčkla a pod vší tou látkou ucítila jak sebou škubl a teď se opravdu nebavím o Jasonovi.

Jeho hlasité zavzdychání mě usvědčilo v tom, že jsem odvedla sakra dobrou práci. Stáhla jsem tedy obě své ruce k mému tělu a chystala se odejít tam odkud mě odtáhl, ale jeho hlas mě zastavil.

"Vyzvednu tě večer v sedm. Moc se neoblékej, protože toho oblečení bude škoda." Tyčil se nademnou. Chtíč a dominance sršela z jeho těla, zatímco mé sebevědomí vzalo nohy na ramena."Vyjebu tě tak, že budeš potřebovat berle aby jsi mohla chodit." V jeho očích se zajiskřilo, když poslední slova opustila jeho rty a poté zmizel div se za ním neprášilo.

Slabé, slabé, slabé. Já vím.Ale dělám co je v mých silách abych se dokopala k napsání no bohužel se na to nějak nedokážu soustředit, ikdyž mám ráno v práci čas, tak prostě nad tím nedokážu přemýšlet protože mám v hlavě tolik věcí. Co jsem však chtěla říct, že se můžete připravit že při další části už konečně bude příběh odpovídat svému názvu, protože jak řekla moje kamarádka "Příběh se jmenuje Lapená vášní, ale žádná vášeň tam není." Nebo něco takového. Pointa toho je že jsem sice nechtěla děj urychlit, ale řekla bych že ho brzím, takže je čas to rozjet.  :D

BTW za 2 týdny budu zpátky v ČR, protože jedu 12.11. do Prahy na koncert :O Bude tam někdo z vás? Kdyžtak inbox.

See ya later girls :3