Lapená vášní

Tamara zná odpovědi

„To neřekla!" vykřikla Tamara šokovaně.

„Ale řekla," zavrtěla jsou hlavou, „bylo to jako bych se dívala na mladší verzi svojí mámy. Byla to hrůza. Úplně jako kdybych jí slyšela ‚našla jsem tvojí falešnou občanku a rozhodně tě nebudu podporovat v tom na ní někam chodit.'" Snažila jsem se napodobnit její hlas a to jakým tónem to říkala.

„Co budeš teď dělat?" Popravdě? Neměla jsem nejmenší tušení, jedno jsem ale věděla, rozhodně se nebudu držet od Jasona dál, né dokud nebudu vědět pořádný důvod toho proč, do té doby mi můžou vlézt všichni na záda.

„Na něco příjdu." Pokrčila jsem rameny.

„A co Matt?" Zakmitala obočím, povzdechla jsem si, tuhle část jsem tak nějak nedomyslela.

„Co s ním?" Pokrčila jsem obočí, opírajíc se zády do hromady polštářů na její posteli.

„No když už je Jason ze hry," skočila jsem jí do řeči, „Není ze hry," nebyl, akorát si hrál na nedostupného. V duchu jsem se zasmála, jaká ironie že na začátku jsem byla ta nedostupná já a najednou se nám karty obrací, ale však ono se to ještě změní a jestli ne přísahám že.. asi budu lesba nebo nevím.

„No dobře, tak je aktuálně mimo hru, tak nebo tak Matt ho může nahradit," pokrčila rameny.

Někdo by si pomyslel, že způsob jakým jsem Matta brala, jako chabou náhradu a pobavení, jsem se chovala jako mrcha, koho to zajímá? Mě rozhodně ne. Matt byl sice milý, sexy a roztomilý, ale v porovnáním s Jasonem byl jenom párátko mezi hromadou jiných párátek, zatímco Jason byl jako lízátko, takové to kyselé. Na první olíznutí se šklebíte ale po chvíli už blahem nad chutí div neskuhráte.

„Vlastně," začala jsem zvedajíc se do rovného sedu, „asi jsem dostala nápad." Mé imaginární růžky se opět draly ven.

„Poslední dobou se děsím toho co z tebe vyleze." Zasmála se.

„Ale prosím tě, nepřeháněj zase." Mávla jsem rukou.

„Takže? Co je ten skvělý nápad?" Zeptala se se zvednutým obočím.

„Jason nemůže z nějakého důvodu Matta vystát, doslova šílel, když mě s ním viděl nebo slyšel, že jsem byla s Mattem." Začala jsem, „ A jak se nejlépe dostat pod kůži někomu jako je Jason?" Nechala jsem otázku viset ve vzduchu, nečekala na odpověď a hned odpověděla. „Přinutím ho žárlit, protože žárlivost je zaručený způsob, o kterém vím že na něho zabere." Zlý úsměv se začal tvořit na mých rtech.

„To je docela hnusné, myslím k Mattovi. Chci říct, využiješ ho pro svoje dobro a když dostaneš to co chceš odkopneš ho, to je docela bezcitné." Koho to zajímá? Jdu si pro to co chci a to, že zlomím srdce někomu komu jsem nikdy nic neslíbila je mi naprosto ukradené. Dobře, teď se docela dost chovám jako mrcha.

„Začínám si myslet, že ses do McCanna zamilovala a nedokážeš překousnout že tě nechce." Zašeptala jakoby se bála mojí reakce.

„Pičovina." zavrtěla jsem hlavou.

Teda, samozřejmě že jsem nedokázala překousnout že mě ‚nechce', moje sebevědomí díky tomu dostalo kopanec přímo na solar, ale taky jsem dostala jasný důkaz o tom, že to není pravda. Nejsem zamilovaná do Jasona, jenom prostě chci aby on sám a zbytek školy viděl, že já nejsem ta ‚zlomená'.

Nakonec se bude plazit, bastard.

„Začínáš být posedlá," zavrtěla hlavou.

Nebyla to posedlost, byla to cílevědomost, nebo snad ne?