Lapená vášní

Zašívárna

Nikdy dřív jsem se tolik nestyděla jako teď.

"Co tak všichni čumíte?!" Vykřikla jsem totálně ruzrušená z toho všeho co se stalo.

Touha po tom skočit po nich a vyškrábat jim oči z důlků cukala mým tělem stejně silně jako touha strhat všechno oblečení z toho bastarda a ukázat mu co ve mně je.Vyšukat z něj duši a doufat, že mi dá pokoj.

Zvedla jsem se ze své židle, mé nohy byly stáhle jako z želé a třásly se.Jeho oči přejely po mých nohou a jeho hlava se zvedla tak,aby na mě mohl vidět.

"Pojď."Jednoduché slovo, díky kterému se jeho úškleb na tváři ještě zvětšil.

Zvedla jsem ze země svou tašku a opustila třídu, která byla z neznámého důvodu stále bez učitele.

Šla jsem prázdnou chodbou a za sebou slyšela jeho kroky.Šel za mnou jako poslušný pejsek.

Zahnula jsem za roh, aniž bych věděla kam vlastně jdu.

"Věděl jsem,že tě zlomím." Ozvalo se za mými zády.

Posměšně jsem vyfrkla."To si jenom myslíš," otočila jsem se"je tu nějaké místo kde nás nikdo neuvidí?" Úškleb na jeho tváři se ještě zvětšil.

"Baby, kdyby jsi řekla že chceš být sama, mohl jsem tě vzít k sobě domů." Zakmytal obočím a jazykem si navlhčil rty.

"Nebudu s tebou šukat ty idiote." Zavrčela jsem.

"Jasně." Mrkl, chytil mě za paži a vydal se a druhý konec školy, dostali jsme se na chodbu,kterou jsem ani neznala, možná to bylo tím, že jsem v té části školy neměla ani hodiny.

Jason zahnul do leva a pak otevřel první dveře co tam byly.Před námi byla učebna chemie, která se buď nějakou dobu nepoužívala, nebo se bude rekonstruovat. Všechno vybavení tu bylo totiž pokryto bílou plachtou.

Aniž bych se stihla zeptat co je to za učebnu, nebo jak se o ní dozvěděl, byla jsem přitlačená na dveře a mé rty byly napadeny těmi jeho.

Jeho ruce okamžitě byly na mém zadku, zatímco se jeho jazyk snažil dostat do mých úst.

Rozhodně jsem neplánovala nějak mu to usnadnit, ale ve chvíli kdy svou pánví přirazil o tu mou jsem zalapala po dechu nad tím, jak tvrdý stále byl.

Je to vůbec normální?

Své ruce jsem mu pložila na hruď a trochu se mi ho povedlo ho odtlačit.

"Zkoušíš viagru, nebo něco takového?" Zasmála jsem se.

"Kotě, věř tomu nebo ne, ale ty seš lepší jak nějaká viagra."Zamračila jsem se při tom oslovení.

"Už jed-" byla jsem přerušena v půlce věty zase jeho rty.Jeho ruce sjely na mé stehna za které mě zvedl a já si automaticky obmotala nohy okolo jeho pasu.Dali sme se do pohybu a jak pak po zadkem ucítila neco pevného.Odtáhla jsem se od něj a podívala se na čem to sedím. Jenže bílá plachta,která to zakrývala mě mohla nechat tak akorát hádat jestli je to stůl nebo ne.

Proč jsem se sakra nebránila? Něco uvnitř mě křičela ať vrazím facku a sebevědomě odejdu, jenže mé tělo se rozhodlo mě mít těžce na háku a dělat si to, co chce, to po čem touží.

Už jsem se nadechovala že něco řeknu, jenže jeho rty, které se spolu s jeho zuby přesunuly na můj krk mi vyrazily dech a jediné na co jsem se zmohla byl tichý vzdech.

Jeho jazyk klouzal po mém krku jako kdyby byl mezi mýma nohama, pokud tu byla věc, která mě mohla dostat totálně do kolen, byl to můj krk. Byla jsem na něm totálně citlivá a už jenom dotek na něj, nebo pokud někdo věděl jak dobře na něm zapracovat, mě mohlo přivést na tu správnou cestu.

A on to věděl.

Ucítila jsem jak se jeho zuby zaryly do mého krku na což mi vyskočila na těle husí kůže.Pak se jeho rty přesunuly k mému uchu, kde si jeho jazyk hrál s mým lalůčkem.

"A teď, tě tady udělám tak, že si budeš přát, abych si tě odvezl domů."