Lapená vášní

Kretén!

                    

Každá buňka mého těla brněla radostí. Cítila jsem to nadšení až do morku kostí, jenže naštěstí můj rozum nikam neutekl, tentokrát, a já přestože jsem si to sakra užívala, protože přiznávám že jeho rty na těch mých nejen, že posílaly vibrace do celého mého těla ale, prostě to bylo zasraně úžasné. JENŽE.

Vždycky tu bylo nějaké ale nebo jenže. Tentokrát to JENŽE byla Bethany, která byla součástí McCannek a taky tady byla ta píchatelná sestra toho bastarda co mě chytil u Jasona doma pod krkem.

Mé ruce, které do teď bezvládně ležely podél mého těla, se zapřely vší silou do Jasonovi hrudě a se zatlačením ze všech sil co jsem měla, a že je najít bylo sakra těžké, jsem ho přiměla se odtáhnout od mých rtů.

„Co je?" Zeptal se nechápavě, vážně se ještě nechápavě ptá?

„Ty jsi si už kompletně vycákal mozek že?" Naštvaně jsem spustila, „Co to tady sakra zkoušíš?" Žduchla jsem ho do hrudě, „myslíš si, že když si to ke mně nakráčíš jakoby jsi osvobodil celej vesmír tak co? Že tě chytnu za ruku, odtáhnu do tmavého kouta a nechám tě udělat si se mnou co chceš?" Nebudu říkat, že mi na mysli vyskočily obří písmena ‚ANO', myslím že to není třeba protože je to jasné, jenže já se nehodlám ovládat a manipulovat sebou tak jak se to zrovna jemu hodí. 

„Řekl bych, že to je to co jsi mi celou dobu nabízela, začínám být zmatený." Svráštil obočí.

Odfrkla jsem si, „Ty seš fakt neuvěřitelnej." Zavrtěla jsem nevěřícně hlavou.

Na jeho rtech se objevil pobavený úškr, „To mi neříkáš poprvé," Naklonil se ke mně blíže, narážejíc na naše žhavé momenty. „Jenže tentokrát to není v tom dobrém slova smyslu, blbečku." Zatlačila jsem znovu do jeho hrudi, odtahujíc ho od sebe co nejdále. Potřebovala jsem se pořádně nadechnout a fakt že pižmová, mužská vůně smíchaná s vůní tabáku a mentolové žvýkačky spolu s Jasonem McCannem byla vražedná kombinace.

„Ale notak, kotě." Zavrčela jsem přes zatnuté zuby.

„Říkala jsem ti ať mi tak do prdele neříkáš." Vztek se začal šířit mou krví, pumpoval přes mé žíly. Zatla jsem pěsti, chuť praštit ho rostla.

„Vždycky tak zasraně rozpálená." Jeho prsty popadly mou bradu. „Vždycky budeš moje."

Pobaveně jsem se zasmála. „O tom si můžeš tak leda nechat zdát." 

Jeho hruď se přitiskla více na mé ruce. „Ne zlato, to tobě se může leda tak zdát o tom, že tě nechám točit se za jinýma." Naklonil se k mému uchu, jeho vlhké rty se ho jemně dotýkaly. Mé tělo se zatřáslo, a tady máme to vzrušující zatřesení.

„Vždycky tě budu vlastnit, ať už jsi označená nebo ne, vždycky budeš patřit mě. Žádnému Lanterovi, žádnému jinému, mně." A s těmito slovy se odtáhl, otočil se mi zády a vydal se zpátky směrem k tělocvičně.

A já? Stála jsem tam jako opařená, bradou jsem vytírala špinavou podlahu a zděšením pomalu ani nedýchala, nebo to bylo tím vztekem.

‚Vždycky budeš patřit mě,' leda tak až budou psi snášet vajíčka. 

KRETÉN!

Naštvaně jsem bouchla rukou do nejbližší věci co byla poblíž, no, řekněme, že jsem poté nadávala ještě víc, tentokrát na svou hloupost.

Když jsem se alespoň trochu uklidnila, opakuji trochu, srdce mi vzteky bušilo takže div neprorazilo hrudní koš a nešlo Jasonovi samo nakopat ten jeho zadek co vypadal jako dvě krásně zakulacené hrušky, jen se do nich zakousnout. Zatřásla jsem hlavou, vážně jsem začínala magořit.

Se zaklepáním jsem vešla do dveří které byly označeny slovy ‚ředitelna', pohled ředitelky se zvedl od jejího počítače ke mně stojící mezi dveřmi, když si uvědomila, že jsem to zase já její tvář se znepokojením svraštila, ukázala tak ještě víc vrásek než měla v normální situaci, její obličej vypadal jako zadek šarpeje. Nebudu lhát, musela jsem se zatraceně silně kousnout do jazyka abych se nezačala smát tomu jak jsem dokonala vystihla její tvář.

„Tak co je to tentokrát, Jaden?" Sundala si své kulaté brýle z očí a položila je na stůl, na kterém chvíli poté spojila své ruce.

                    

Aniž bych čekala na její nabídnutí mi místa jsem se posadila na jednu ze židlí před jejím stolem a spustila.

Snad nejkratší část v historii, nemluvě o tom že je to totální propadák.