Lapená vášní

McCannovic chlapci

Musela jsem vypadnout. Nezvládla jsem tři hodiny neustálého čumění, šuškání, otázek ze strany Tamary, Jasonového neustálého dýchání mi na krk a dovršilo se to tím, když za mnou přišla jedna z McCannek se slovy, že jsem teď jednou z nich.

Nikdy nebudu jednou z nich.

A tak jsem se prostě po další hodině sebrala a šla domů.Sotva se dveře zavřely vydechla jsem si, odhodila z ramene kabelku, setřepala bundu, skopla boty a věci nechávajíc tak jsem si to mířila do obyváku.

Spokojeně jsem zapředla, když se mé unavené tělo ponořilo do měkké sedačky a natahujíc se jsem popadla ovladač od televize kterou jsem chvíli na to zapla.

Byla jsem zrovna v polovině seznamu programů, kterými se teta pyšní, když se otevřely vchodové dveře a mně došlo, že nejspíše došla z práce dřív, netušíc že jsem doma protože jsem se prostě vykašlala na školu a nic jí neřekla.

Připravovala jsem se na výbuch, který bych normálně obdržela kdybych tohle udělala doma a máma na to přišla, ale když jsem ani po chvíli nic neslyšela otevřela jsem oči,které jsem si ani neuvědomila že mám zavřené a otočila hlavou ke vstupu do obyváku ve kterém stála má dočasná poručice.

"Nebudeš šílet?"Překvapeně jsem se zeptala když se v tichosti vydala mým směrem a plácla sebou na gauč hned vedle mě.

"Měla bych?" Podívala se na mě."To je to co moje sestra asi dělá že?" Zeptala se, jenom jsem přikývla."Myslím že kdyby to nebylo nutné nebyla bys tu."Pokrčila rameny.

No, tohle jsem opravdu nečekala.

"A co tu děláš ty?" Podívala jsem se na hodiny. Bylo necelých jedenáct dopoledne, v tu dobu rozhoně měla být ještě v práci.

"Můj šéf je kretén." Odpověděl jednoduše,zavřela oči a hlavu si opřela o opěrátko.

"Očividně jsem měly obě težké ráno."Zasmála jsem se.

"Tvůj problém?" Vyložila si nohy na stůl,"Počkej, budu hádat." Vyhrkla."Celá škola řešila tvůj ocucflekovaný krk." Řekla pobaveně.

"Je to vyrážka." Snažila jsem se udržet si svojí lež, kterou jsem jí řekla když si včera všimla mého krku, samozřejmě že mi to nežrala, ale není důvod to neskoušet dál.

"Jasně a já jsem nikdy neměla osmnáct a jsem panna." Zvednuté obočí na její tváři spolu s pohledem jaký mi poslala mi bylo naprosto jasné, že mi to rozhodně nezbaštila.

"Znám ho?" Zeptala se.

"Pochybuju."Poslední věc co jsem potřebovala je aby věděla o koho jde.

"Jaden, v tomhle městě jsem vyrůstala.Tohle je malé město, takže pokud to není taky čerstvý přistěhovalec jako ty, znám ho.Tak to vyklop, kdo je to?" Jemně mě udeřila pěstí do ramene.

Tohle rozhodně nebyl rozhovor, který bych měla vést se svou tetou, která je mojí dočasnou poručnicí.

"Jason," zamrmlala jsem tiše, moc dobře jsem věděla, že pokud jí nedám jméno bude se v tom nimrat a to jsem nechtěla.Nechtěla jsem dneska řešit naprosto nic, chtěla jsem mít klid.

"Chodí na stejnou školu?" Přikývla jsem."Stejně starý?" Zvedla jsem ramena v gestu že nevím, vlastně ani nevím kolik je Jasonovi, nějak nebyl čas se ho zeptat.Otázka je zda bych se ho na to zeptala kdyby čas byl, byla tu spousta jiných věcí, které bych chtěla o něm vědět víc něž to jaký je jeho věk.

Tiše si něco mrmlala pod nosem a pak se zasekla."No to kecáš!" Vykřila vyskakujíc na rovné nohy.Naklonila jsem hlavu do boku naprosto zmatená z toho co se právě stalo.

"V tomhle městě znám jenom dva Jasony." Ukázala dva prsty.

"Jednomu je sotva třináct, takže dost pochybuju že by ti udělal tohle na krku, vlastně pochybuju že vůbec ví na co ho má a pak je tady," zasekla se, pohled upřený do mých očí."McCann." Vyslovila jeho jméno tiše, přesto to pro mé uši bylo jakoby ho křičela do megafonu.

Zakousla jsem se do rtu z toho jak nervózní jsem v tu chvíli byla.

"Byl to on? Byl to Jason McCann?" Zeptala se i když odpověď už stejně znala.

Přikývla jsem.

"Vědět to tvoje máma tak se posere." Zasmála se a opět se posadila na místo kde seděla předtím.

Když řeknu, že jsem byla zmatená tak by to byla zatracená pravda, naprosto jsem nechápala.

"Víš," začala."Na tohle si musím dát víno." Vyběhla a chvíli na to se vrátila se sklenkou v ruce.

"Nedivím se ti, že první kluk po kterém ses ohnala byl zrovna McCann." Lokla si vína, seděla takže se přímo dívala na mě."McCannovic chlapci jsou vzrušující."

"Jak to víš?" Nechápavě jsem se zeptala.

"Když jsem byla nějak ve tvém věku taky jsem se s jedním z McCannů zapletla." Uchechtla se."Nikdy jsem nebyla na takové ty zlé chlapce."Začala,"jenže když jsem na jedné párty potkala Alexe.To nebezpečí, sebevědomí, sílu.Všechno jsi to z něj mohla vycítit i když by ses na něj nepodívala.A ten nezájem? Holka věř mi že když jsi ucítila ten těžký nezájem co má, musela jsi ho prostě mít.Myslím, že to má něco společného s ženským egem." Zasmála se."Tak nebo tak snažila jsem se tak moc ho získat, no ten bastard mě naprosto ignoroval.No chápeš to? " Opět si odpila."Byla jsem zoufalá, neskutečně.Moje sebevědomí bylo ublížené a já myslela že už je to všechno v koncích, když mi nakonec podlehl.A Jaden, přísahám že jsem od té doby neměla lepšího chlapa."

Tiše jsem seděla a zpracovávala všechno co mi právě řekla.

Potlačujíc myšlenku na její sexuální život s nějakým mužem jsem vytěsnila, tohle jsem opravdu v hlavě nepotřebovala.

A pak tu byla ta věc.Nebo osoba.Alex McCann.

"Řekla bych, že pro ty chlapce máme prostě slabost." Pokrčila rameny.

Jason má bratra.

"Proč jsem ho nepotkala?" Vyhrkla jsem.

"Jako Alexe?" Přikývla jsem."Protože sedí ve vězení."

A to byla přesně ta věc, ze které mě začala bolet v tu chvíli hlava.Mé myšlenky křičely v mé hlavě.Začala jsem si masírovat spánky.

Opřela jsem si hlavu o opěrku gauče a zavřela oči.

A to jsem si s ničím dneska už nechtěla lámat hlavu.