"Zůstaň"

10.3K 357 22
                                    


Triko a tepláky asi nebyly nejlepší výber oblečení pro běh v listopadovém večeru a k tomu ještě ke všemu v Kanadě.

Píchlo mě v plicích pokaždé když jsem zhluboka vdechla studený vzduch a o tom jak mě pálely lýtka nemluvě.

Musela jsem se zastavit, s dechem jsem už nezvládala a popravdě jsem neměla ani nejmenší tušení kde se nacházím.Opřela jsem se rukama o stehna a sýpavě dýchala.

Má mysl se pořád točila kolem poslední hodiny s Jasonem.

Nechápala jsem co se s ní děje.Chvilku je milý a sladký jak cukr, pak je zase hravý a egoistycký a nakonec je to ten namyšlený bastard kterému bych nejradši narvala nohu do zadku.

Když jsem se uklidnila otočila jsem se s nadějí že si vzpomenu kudy jsem běžela jsem se vrátila zpět ulicí kterou si ještě pamatuji.

Po zhruba čtyřech špatných zatáčkách, dvaceti vulgárních nadávkách za která by mi v kostele vypláchly pusu svěcenou vodou a promrzlým tělem jsem se konečně dostala před dům do kterého se mi v tu chvíli nechtělo vejít.

Jenže fakt že jsem netušila jak se odsud dostat domů a všechny věci jsem nechala uvnitř mě přiměl zmáčknout tlačítko zvonku.

V domě se pořád svítilo takže jsem jenom doufala že mi otevře člověk kterého potřebuju.

Z pohledu Jasona

Zmateně jsem se díval na dveře které se třísknutím zavřely.

Chtěl jsem zasténat nad tím co se právě stalo, ale nemohl jse.Zvedl jsem hlavu a podíval se na bastarda stojícího předemnou.Úsměv na jeho tváři naznačoval tomu že byl pobavený.Ten zmrd se baví na můj účet.

Neskutečná chuť, kterou jsem držel na uzdě už pár let, praštit ho do toho jeho přitepleného ksichtu se zvětšovala a já cítil jak přestávám mít kontrolu nad tím se ovládat.

A tak jsem si radši zajel rukou do vlasů a silně si potáhl za jejich konečky.

"Co tu vůbec chceš?" Zeptal jsem se, je to už pár let co jsem toho zmrda viděl a naposled to bylo když jsem mu hodil do ksichtu že jsem mu vyprcal sestru a rozhodně s ní nehodlám ztrácet čas, protože takové prkno mi za to nestálo a vlastně ani nestojí.

"Delgado mě posílá se zásilkou."Hodil mi před nohy tašku kterou měl celou dobu pověšenou na rameni.

"Kolik toho je?" Dřepl jsem si a odzipoval tašku.Vůně trávy mě silně udeřila do nosu."Co to je?" Dodal jsem.

"Dvě a půl vdovy a kilo Blueberry." Vyndal balíčky z tašky a ukázal co je co.

"Blueberry?" Nevyznal jsem se v tom.Prodávala jsem to co mi bylo doneseno a to že jsem si dal párkrát špeka ze mě nedělá znalce.

"Delgado říká že to letělo v době kdy byl v našem věku, což je kámo kurva dávno, ale prý to má pořád grády."

"Dáme špeka?" Zeptal jsem se úsměvem.

Pokud to odbombilo Delgada musím to kurva zkusit.

Nečekal jsem na jeho odpověď, popadl jsem balíček, otevřel ho, odtrhl malou nafialověnou šišku balíček zase zavřel a s taškou v ruce se vydal do pokoje.

Šišku jsem hodil do drtičky a rozdrtil, vytáhl jsem papírky a tabák, smýchal jsem rozdrcenou šišku s tabákem a ubalil pořádného špeka.

Otevřel jsem okno pro případ že by se moje jebnutá matka rozhodla vrátit na noc domů a já vážně nebyl zvědavý na její věčné pičování jak bych neměl brát drogy a další sračky.

Sáhl jsem do kapsy tepláků kde jsem měl vždycky zapalovač a škrtnutím zapálil brko které jsem měl mezi prsty.

Potáhl jsem a držel v sobě.

Natáhl jsem ruku s brkem Sollyho směrem, který se  tvářil jak nadrženej panic ve stryp klubu, okamžitě brko popadl a potáhl si.

Vyfoukl jsem dým do nočního vzduchu, vypouštějíc všechny myšlenky z hlavy.

Z pohledu Jaden

Nervózně jsem si podupávala nohou zatímco jsem čekala až se ten bastard dotřepe ke dveřím.

Když se snad po půl století dveře otevřely štíplavý zápach trávy udeřil můj nos a já se rozkrašlala.

S pokrčeným obočím jsem se podívala na vysmátého Jasona.Jeho oči byly rudé,zorničky rozšířené a podle všeho ani nevěděl kdo stojí naproti němu.

"Seš zkouřenej?" Zeptala jsem se přesto že jsem odpověď znala.

Zatřásl hlavou dívajíc se na mě jako bych měla pět hlav.

"Jenom si vezmu věci a půjdu." Protáhla jsem se kolem něj dovnitř.

"Počkej." Uslyšela jsem jeho hlas když jsem po chvíli zvedala svoje věci z podlahy.

"Kam jdeš?" Zeptal se když jsem kolem něj zase prošla rozhodnutá dostat se domů.

"Domů." Zamrmlala jsem.

"Zůstaň." Zašetal tiše.

Prudce jsem se otočila zpátky, vztek proudil mým tělem."Přestaň!"Vykřikla jsem naštvaně."Můžeš vyjebávat s mnoha částmi mého těla, ale ani za hovno nebudeš vyjebávat s mojí hlavou.Je to jasné?!" Zapíchla jsem mu prst do hrudě.

Jeho oči se dívaly na můj prst a pak se jeho pohled zvedl k mým očím.

"Bál jsem se o tebe." Jeho ruka se dotkla mé tváře."Venku je zima a ty jsi vyběhla tak nalehko." Pobaveně jsem vyfrkla."Jo? A před nebo poté co sis tu spokojeně pokuřoval?" Vyprskla jsem na něj.

"Kurva." Zamrmlal rukou si vjíždějíc do vlasů.

"Ani nevím jestli jsi skutečně tady nebo to jsou jenom halušky." Zavrtěl hlavou a ustoupil o krok zpátky.

Dívala jsem se na něj naprosto jsem nevěděla co dělat.Nejspíše bych se měla vrátit k mému původnímu plánu a prostě odejít, ale nemohla jsem.

Ať už moje ego bylo ublíženo z toho jak se zachoval nemohla jsem ho tu nechat takhle i přesto že bych mohla odejít a nemít výčitky, ale já takováhle nebyla.Vždycky jsem se starala o druhé.

A tak jsem zůstala.

Zůstala jsem s ním protože mě potřeboval.

Lapená vášníKde žijí příběhy. Začni objevovat