•12• Jdi ✔

4.1K 174 1
                                    

Ještě jsem si umyla ruce, vzala talíř do rukou a nesla ho z kuchyně do jídelny, kde už netrpělivě čekali Stella s Harrym.

''Už se to nese.'' Řekla jsem si spíše pro sebe a zastavila se v půlce cesty. To, co jsem viděla, mi připomnělo minulé časy a pomalu ale jistě lámalo srdce zevnitř.

Líbali se. A mně najednou došlo, jak mi ty polibky, doteky a společné večery už teď chybí...

Než si mě stačili všimnout, byla jsem už zase v pohybu.Trochu jsem si odkašlala, aby si uvědomili, že tu nejsou sami. Hned se od sebe odlepili a Stella se na mě omluvně podívala.

Tvářila jsem se normálně a ještě jsem se usmála, aby si myslela, že je to v pořádku. Položila jsem talíř na stůl a sedla si na svoji židli. Úplně mě přešel hlad. Počkám, až si nandají jídlo, a pak popřeji dobrou chuť.

''Já nebudu jíst.'' Řekla jsem skoro neslyšně.

Zvedla jsem se ze židle, vzala si do ruky talíř s příborem a odnesla ho do kuchyně. Odtud jsem pak přešla do obýváku, nechtěla jsem se dívat na televizi, a tak jsem si sedla na veliké okno a sledovala normální den New Yorku.

Začalo se stmívat a já uslyšela pípnutí výtahu, hned jsem otočila hlavu k východu, odkud přišel Franc. Vystrašeně a zároveň zaraženě se díval na tu hromadu věcí, které byly naházené na sobě.

''Snad sis nemyslel, že po tom všem ti ještě nechám byt.'' Promluvila jsem najednou a on sám se mě lekl.

''C-co tu děláš?'' Zeptal se zaraženě.

''Umm, bydlím tady?'' Odpověděla jsem prostě.

''Je to náš byt.'' Řekl na obranu.

''Není, já ho dostala od rodičů. Ty ses sem pouze přistěhoval. Takže mi vrať klíče, seber si svoje věci a vypadni'' Řekla jsem tvrdě a seskočila z okna.

''A co naše plány?'' Zeptal se najednou. Nemohla jsem tomu uvěřit.

''Jaké plány? Myslíš tu budoucnost, kterou jsme měli? Za 4 měsíce budeš mít dítě, ale ne se mnou! Sbal si věci a vypadni. Nechci tě tu vidět.'' Zakřičela jsem, stiskla ruce v pěst a ucítila, jak mi stekla slza po tváři.

''Ale.'' Ozval se najednou a to už vyletěla z kuchyně Stella.

''Neslyšel jsi Barbaru?! Okamžitě vypadni! Sbal si ty věci a běž!'' Kičela na něj. Zaskočila tím Franca i mě.

''A nezapomeň tady nechat klíče.'' Řekla a Franc se na ni pouze zaraženě díval a mlčel.

''No tak dělej! Nemám na tebe celý den!'' Zvýšila hlas a Franc ji okamžitě podal všechny klíče od domu.

''Teď si sbal ty věci a odejdi. Už sem nikdy nechoď a na Barbaru zapomeň.'' Řekla a já se na ni vystrašeně podívala. Nechci ho ztratit.. Ale budu muset.

Po hodině měl vše připravené v kufrech. Nedokázala jsem se na to dívat, a tak jsem si sedla k oknu a koukala ven.

''Nic mi neřekneš?'' Zeptal se do ticha.

''Nezasloužíš si žádná slova.'' Odpověděla za mě Stella, která ho celou dobu bedlivě pozorovala.

Franc si pobral všechny kufry a bez rozloučení odešel do výtahu.

Po chvilce výtah dorazil do mého bytu a on nastoupil. Než se dveře zavřely, naposledy jsme se na sebe podívali.

Musím přiznat, že i za to vše, co mi udělal, mi bude chybět. Ale nemohlo by to fungovat, nemohla jsem dovolit, aby nechal svou těhotnou ženu samotnou.

Hned potom, co se zavřely dveře od výtahu, jsem se odebrala do své ložnice.

''Chovejte se jako doma.'' Pronesla jsem potichu a zamkla se v pokoji.

Ještě jsem naposledy slyšela Stellu, jak mi chtěla něco říct, ale neměla jsem na lidský kontakt náladu. Potřebovala jsem být sama.

Sedla jsem si k oknu, zabalila se do deky a dívala se ven. Postupem času mi na tvář kapaly slzy z vzpomínek na Franca.

Vtom mi zavibroval mobil. Utřela jsem si slzy rukávem a podívala se, kdo mi píše.

'Máš už jen 3 dny Prosím, napiš nebo zavolej, jak ses rozhodla. Potřebuji to vědět. Byl bych rád, kdybys to přijala. -Justin B.'

Tuhle zprávu jsem si přečetla ještě jednou, pak jsem si jeho číslo uložila a rovnou mu zavolala.

Před tím, než to zvedl jsem došla ještě do koupelny a zavřela za sebou dveře. Nechci aby mě Stella slyšela.

''Ahoj Bar, tak jak ses rozhodla?'' Řekl Justin a já se nadechla.

''Justine...umm...přijala bych to'' Odpověděla jsem nejistě.

''Ale?'' Zeptal se podezřívavě.

''Ale mám měsíc do konce uzavření vysoké. Ten diplom je můj sen, Justine.'' Odpověděla jsem a Justin se nadechl.

''To nevadí. Máš zítra čas? Zajdeme tam, určitě se to dá ukončit dřív. Uvidíme.'' Prosadil si své a já se nepatrně usmála.

''Fajn. Tak se tam potkáme. Víš snad kde, že jo?'' Zeptala jsem se ještě pro kontrolu.

''Jasně, je to známá taneční vysoká. Zítra v 9 hodin tam budu.''

''Tak fajn, měj se.'' Usmála jsem se, i když jsem věděla, že mě nemůže vidět.

''Měj se.'' Rozloučil se a já hovor ukončila.

Vyšla jsem z koupelny a hodila mobil na postel. Venku je už úplná tma a New York se celý rozzářil.

 Venku je už úplná tma a New York se celý rozzářil

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

J

e to až dech beroucí výhled. Myslím, že pokud to vše klapne, New York mi ten rok bude opravdu chybět.

Nakonec jsem se rozhodla dát si vanu. Napustila jsem ji až po okraj a přidala barevnou sůl.

Svlékla jsem se a ponořila do krásně vonící, teplé vody. Příjemný pocit být na chvíli zase uvolněná.

Nevím, jak dlouho jsem v té vaně byla, ale myslím, že hodina by mi nestačila.

Usušila jsem se a převlékla do pyžama. Zítra mě čeká perný den. Zalehla jsem do postele, zachumlala se do peřiny a téměř okamžitě usnula.

Bieber Dancer [CZ] ✔  Kde žijí příběhy. Začni objevovat