Bieber Dancer [CZ] ✔

•30• Vyčerpání ❤**

A co dělám teď? Jsem na zkoušce, před chvílí jsem přišla. Stavila jsem se v hotelu, osprchovala se a přestrojila. Ani jsem nejedla, nepila a zase běžela na zkoušku.

Můžu říct pravdu? Šíleně mě bolí břicho a hlava, ale nechám to jít. Po zkoušce se stavím v bufetu.

''Tak jo, můžeme jít na to. Nebudeme zkoušet tady, ale na pódiu. Potřebuji udělat ještě pár změn.'' Promluvil Josh a všichni jsme se přemístily na pódium.

•••
Máme za sebou dvě sestavy a mě začíná být čím dál hůř. Asi v půlce písničky se mi zamotá hlava a jen cítím něčí ruce a upadnu do tmy.

Z Justinova pohledu:
Jsem na zkoušce a neustále pozoruji Bar. Nelíbí se mi, že tancovala celou noc a pak ještě teď.

Zatím vypadá v pohodě.. Tak snad to bude dobré.

Jsme v půlce třetí sestavy, když uvidím, jak se Bar motá a pak padá. Okamžitě jsem se k ní rozeběhnu a chytim jí. Bylo to tak tak, jinak by spadla z pódia dolů a to by bylo ještě horší než teď.

''Bar. Bar, slyšíš mě?'' Zeptal jsem se a furt to opakoval.

Všichni k nám hned přiběhly a mě začaly pomalu padat slzy po tváři. Vím, že jsem chlap, který nemá brečet. Nejsem ale stroj a mám taky nějaké city.

''Zavolejte doktora!'' Vykřikl jsem a Delaney celá vystrašená si sedla vedle mě a dívala se na Barbaru. To samé udělala Elysandra. Aubree hned zareagovala a běžela pro mého doktora.

''To jsem zavinila já.'' Promluvila Elysandra a začala brečet.

''Co?'' Zeptal jsem se zmateně. Elysandra byla od Barbary na druhé straně pódia, jak to mohla zavinit?

''Neunesla to, kdybych věděla, že to tak vezme, zastavila bych tě. Ale samotnou mě to taky vzalo.'' Řekla pro změnu Delaney a držela Barbary ruku.

''Bože.. Tohle je kvůli mě.'' Složila se tu Elysandra a nezastavitelně brečela.

''Co se tu ku*va děje?'' Musel jsem zareagovat.

''Jaj.. Justine já ti to vysvětlím pak.'' Řekla mi Delaney a já přikývl.

Chtěl jsem to vědět hned, ale radši to nechám, až budeme v klidu a sami.

''Kde je ta zraněná?'' Zvolal doktor a všichni okolo mu udělaly místo.

Ten si okamžitě klekl k Barbaře, změřil ji tep na krku a na ruce.

''Je v pořádku. Jen omdlela, kvůli vyčerpání. Měly by jste se šetřit.'' Promluvil najednou a já se nadechl.

''Ono je to jinak.. Celou noc tancovala, aby ze sebe něco dostala i když teda nevím co.'' Podíval jsem se na Delaney a Elysandru. ''A pak šla na tuhle zkoušku.'' Dořekl jsem to.

''Ajaj.. V tom přípradě asi nejedla ani nepila. Všechny krvinky spálila a tím musí počkat, aby se jí opět vytvořily.'' Řekl jeho řečí.

''Můžete to říct anglicky?'' Zašklebil jsem se.

''To znamená, že musí odpočívat ty troubo. Takovej mladej a ví houby.'' Řekl a zasmál se.

''Dobře dobře. Jen odpočívat?'' Zeptal jsem se debilně.

''Tak samozřejmě, že až se probudí ji dejte napít a najíst. Ať se jí to nezhorší v něco jiného. Podle toho co jsem si četl její papíry, byla v dřívější době bulimička.'' Promluvil a všichni zalapaly po dechu.

Tak proto je tak hubená. Proto mi nechtěla říct proč tak hodně jí.. Nikdy mi to neřekla a myslim, že ani nechtěla.

Když si doktor všiml mého výrazu hned promluvil. ''Jsi si jistý, že jsi ji znal? Prala se s tim od svých jedenácti.''

''Nikdy jsem to nevěděl.. Nechtěla mi to říct. '' Promluvil jsem a sklopil hlavu k ní.

•••
Chtěl jsem v Praze o den zůstat, ale kvůli Barbaře jsem se rozhodl, že poletím dnes. Holky ji mezitím sbalily všechny její věci a kluci z ochranky jim pomohly s kufry.

Bar celou dobu spí a už je naložená v letadle. Pro jistotu je i připásaná a dána do soukromé části. Sedím tu u ní a držím ji za ruku.

Každou chvíli by se mě probudit.. Ale stále nic. Musím počkat.

Jinak Delaney a Elysandra mají povolený vstup do soukromé časti, sem za Barbarou kdykoliv budou chtít. Tak trochu počítám s tím, že až nastoupí do letadla půjdou za ní.

Z pohledu Barbary:
Bolest hlavy mě probudila z temnoty. Cítím, jak mě někdo drží za ruku.

Co? Jak?

Pomalu, ale jistě jsem otevřela oči. Podívala jsem se na svou ruku, na které ležela velká tlapa muže, kterému jsem chtěla dát sbohem.

Podívala jsem se na Justina, který se díval dolů a nad něčim přemýšlel.

''Justine?'' Promluvila jsem skoro neslyšně. Hned se na mě podíval.

''Bar.'' Rozzářil se.

Tohle mi nedělej.. Nesviť jako sluníčko, když mě vidíš..

''Kde to jsem?'' Zeptala jsem se a podívala se okolo.

''Jsi v letadle.. Za chvíli poletíme do Německa, do Hamburku.'' Usmál se Justin.

''Co se stalo?'' Zeptala jsem se a pomalu si sedla.

''Omdlela jsi na vyčerpání. Nechceš pít nebo jíst?'' Zeptal se starostlivě.

''Oh.. Vodu prosím..'' Odpověděla jsem, chytla se za hlavu a zavřela oči.

''Dobře, tady máš.'' Pousmál se a podal mi láhev s vodou.

Otevřela jsem ji a napila se. Znovu jsem si lehla na pohodlné postely, kterou tu Justin má a nechtěně usnula.

☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆
Já vím, já vím. Je to příšerně nudný 😣 Slibuji, že se budu v příští části snažit. 😊

Jinak taky tomu nemůžete uvěřit, že už je to 30. Část? 😱 Vzpomínám jako by to bylo včera, co jsem tento příběh začala psát a dnes už je to 30. část!

Nevím ještě přesně na kolik částí mi to vyjde, ale nechci aby to bylo nějak moc dlouhé. Takže asi do 50.-60. Částí. 😊

Jinak jsem se Vás chtěla zeptat, jestli máte nějaké otázky, směřující na Barbaru, její rodiče, mě, Stellu, Justina, nějakou tanečnici nebo na někoho jiného?

Pokud ano a bude těch otázek víc, udělám kdyžtak další část jen s otázkami a odpovědmi. ❤

Nebudu to zbytečně protahovat,
mějte hezký výkend Sweeaty_.💖