Bieber Dancer [CZ] ✔

•69• Běžte všichni pryč

Fuuu.. Trochu kapitola na zamyšlení 😅, ale jaký by to byl příběh bez omylů? Či akcí? 😆
************************

Je to už týden. Už týden tu jen tak bezmocně ležím, koukám do blba a fňukám. S nikým nemluvím a přijímám živiny jen z umělé stravy.

Je to přesně týden, co mi doktor řekl, že jsem potratila. Mohla jsem mít dvojčátka, chápete to? Mohla jsem mít dvě holčičky.. Nebo dva chlapečky.. Nebo chlapečka a holčičku..

Mohla jsem nakupovat dvě stejné bundičky, dupačky, botičky, čepičky a všelijaké další oblečení pro dvojčátka. Jenže to je teď pryč.

Přišla jsem o ně. A to jen kvůli mé tvrdohlavosti. Jen kvůli mé hlouposti a naštvanosti. Jen kvůli mě jsem o ně přišla.

Nikdy si to neodpustím, ale také to neodpustím Justinovi, který mě sklamal. Neodpustím Kendall, která zastavila. Neodpustím řidiči za námi, který nestihl zastavit a tím mě připravil o dvojčátka. Neodpustím tomu nahoře, co vymýšlí můj příběh života.

Z mého přemýšlení mě vytrhne něčí ruka na mém rameni. S neochotou se podívám kdo to je a zjistím, že je to maličký nevinný Sebastian s Stellou.

Do očí se mi nahrnuly slzy. Okamžitě jsem se posadila, i když mi to hadičky nedovolovaly a vzala si ho do náruče.

''Mama, blečí?'' Zeptal se tou jeho řečí.

''Maminka nebrečí...'' Zalhala jsem a přitáhla si ho víc k sobě.

''Všem je to moc líto..'' Promluvila po chvíli ticha Stella a mě se do očí nahrnul další nával slz.

''Bar.. Chtěla jsem ti jenom říct, že já ti ráda pomůžu. Jestli se chceš vyzpovídat své nejlepší kamarádce jen do toho. Určitě se ti uleví..'' Pohladila mě po ramenu a já přikývla.

Posadila jsem Sebiho před sebe a on si hrál s mými prsty.

''Co se stalo..?'' Šeptla Stella.

''Jely jsme s Kendall na hlavní silnici..'' Začala jsem.

''Na nákupy.. Bavily jsme se a ona se přiznala, že se nedávno vyspala s Justinem.'' Sklopila jsem pohled a ona mě pohladila po ramenu ve znamení, že je tu pro mě.

''Nevěděla jsem o tom..'' Zvedla jsem k ní pohled s uslzenýma očima.

''Chtěla jsem aby zastavila. Ona nechtěla, ale já na tom trvala a nakonec zastavila. V té chvíli jsem to nedomyslela..'' Pokračovala jsem.

''Zezadu do nás někdo narazil.. A dál si to nepamatuji. Chvíli potom jsem byla v místnosti, která byla celá bílá a přehrávala si vzpomínky. Jsi jediná, které jsem to řekla.'' V jejích očích se leskly slzy.

''Když jsem se pak probudila, slyšela jsem něčí hlasy a nakonec jsem usnula.. Probudila jsem se až tu, kde už čekal Justin. Hned jsem ho poslala pryč. Nemůžu se mu dívat do očí, které jsou smutné a litující mě. Když mě celou tu dobu lhal..'' Znovu jsem sklopila pohled a Stella mě obejmula.

''Baru, je mi to tak líto..''

''To mě taky.. Mě taky Stell.'' Šeptla jsem.

''Baru omluvíš mě teď prosím? Jen si skočím na záchod a hned budu zpět. Ano?'' Řekla a já přikývla.

Utřela si oči a vyšla z pokoje. Hrála jsem si s Sebem, který nic nechápal. Aspoň ty jsi mi zbyl.. Pomyslela jsem si.

*
*
*
Z pohledu Stelly
Když jsem se dozvěděla pravdu, mé pocity se střídaly. Měla jsem vztek na Justina a Kendall, že tak Barbaře ubližují. Měla jsem strach, co s Bar a Sebem bude. Cítila jsem lítost, kterou jsem chovala k Bar.

Vyšla jsem z pokoje a namířila si to rovnou k Justinovi, který stál vedle Barbařiných a svých rodičů. Vlepila jsem mu takovou facku, že mu můj obtisk na tváři zůstane ještě hodně dlouho.

''Vy se do toho nepleťte.'' Spařila jsem pohledem vylekanou Pattie a Jeremyho, který chtěl něco říct.

''Nechápu, jak jsi jí to vůbec mohl udělat! A ještě s Kendall, kterou tak nesnáší! Nevím, jestli ji miluješ, ale jestli jo, tak se pořádně snaž! Jinak za sebe neručím!'' Zavrčela jsem mu do obličeje. On jen vykuleně koukal a držel se za červenou tvář.

''Co.. Co to má znamenat?'' Nechápal Jeremy.

''Zeptejte se synáčka, co provedl. On Vám to třeba řekne.'' Sjela jsem ho a on se zarazil.

''Justine?'' Zamračil se na svého syna.

''Já ale nevim o čem to mluví tati.'' Bránil se.

''Jo tak ty nevíš! Věděla jsem, že jsi kurevník. Ale že až takový, že by jsi podvedl svoji ženu! To mě teda ani v tom nejhorším snu nenapadlo!'' Řvala jsem na něj jak smyslů zbavená a on zbělal. 

''Justine..'' Vydechla Pattie a začala brečet.

''Cože udělal mé dceři?'' Zamračil se Harry (táta Barbary).

''To není pravda. Kdo to řekl?'' Začal Justin.

''Justine nepokoušej se lhát. Kendall to přiznala Barbaře, kvůli tomu jsme teď všchni tady.'' Zamračila jsem se.

''To neni možný.'' Zamračil se a zamířil na pokoj Kendall.

Samozřejmě jsem ho následovala a mě i ostatní, protože se všichni chtěly dozvědět pravdu.

''Můžeš mi říct, co jsi si to vymyslela?!'' Vyjel Justin po nic netušící Kendall.

''Co. Co jsem si vymyslela?'' Nechápala.

''No to s tím, že jsem se s tebou vyspal!'' Zavrčel na ní.

''Ale.. Ale já si to nevymyslela. Možná si to nepamatuješ, protože jsi byl opilý.'' Začala brečet.

''Nedělej ze mě debila!'' Začal na ni řvát.

''Justine!'' Štěkla na něj Pattie.

''Laskavě se uklidni a mluv s ní normálně. Takhle se nic nedozvíme, koukni jak je rozrušená.'' Řekla už v klidu Pattie a všichni jen tiše přihlížely.

Justin se nadechl a zase vydechl. Podíval se na rozklepanou Kendall a začal.

''Myslel jsem, že jsme kamarádi. Miluju Barbaru a nikdy bych jí nepodvedl. Kendall řekni pravdu tak jak to bylo, jinak se kvůli tobě rozvedou lidi, kteří se milují.'' Řekl v klidu Justin a Kendall zavřela oči.

''Dobře. Možná jsem si to vymyslela.'' Vydechla a nikdo nevěřil svým uším.

''Cože.'' Vypadlo ze mě.

''Jak možná?'' Nechápala Pattie a vlastně ani nikdo v této místnosti.

''Justine já si to nepamatuju. Jen vím, že jsme se spolu na Zélandu opily a že ty jsi mě donesl do postele. Ráno jsem se probudila bez oblečení a ty jsi tam nebyl.'' Řekla.

''Panebože, Kendall. Ano opily jsme se, ale já byl schopný tě vzít a odnést do postele. Pak jsem odešel do svého pokoje, to co jsi tam dělala já už nevím.'' Založil si hlavu do rukou Justin.

''Víš vůbec co jsi udělala? A co jsi mohla způsobit?'' Promluvil Justin a všchni už pomalu odcházely.

''Justine.. Je mi to líto. Nic z toho jsem neplánovala. S barbarou jsme se usmířily a já vše chtěla říct, než bude pozdě.'' Posmutně Kendall.

''Kendall. Kvůli tobě Barbara potratila.'' Řekl dost smutně Justin a ona se zděsila.

''Já- Já se o-omlouvám.'' Začala brečet.

''To nám je teď k ničemu.'' Řekl dost ošklivě a odešel.

Nechtěla jsem tam jen tak stát a tak jsem vyšla na chodbu. Všichni seděly nebo stály s sklopenýma hlavama a nepochopeným výrazem. Jediný kdo tu nebyl byl Justin.

Asi nikdo nechápal co se stalo. Ale každý si přál, aby se to mezi nimi urovnalo.