•57• Ano (krátká)

2.5K 117 0
                                    

Z PŘEDCHOZÍ KAPITOLY

Klekl jsem si na koleno a začal.

''Barbaro Palvin, má nejmilejší přítelkyně, nejkrásnější společnice a nejlepší matko.. Vezmeš si mě?'' Řekl jsem a ona se usmála.

''Ano.'' Vydechla a po tvářích ji stekly slzy.

Nasadil jsem ji prstýnek, který u sebe nosím už dost dlouho, ale nikdy jsem nebyl připravený se ji na to zeptat. Věděl jsem, že dnes je ta pravá chvíle a dokázal jsem to.

Prohlédla si ten jednoduchý prstýnek s diamanty a bílého zlata, který jsem vybral v tom nejlepším zlatnictví, které tu v Beverly Hills máme.

O   P Á R   D N Í   P O Z D Ě J I
''Máš všechno zlato?'' Zeptal jsem se a Bar vše skontrolovala.

''Ano, vypadá to že mám.'' Usmála se a já vyšel z jejího pokoje.

Přidržel jsem jí dveře a ona vyšla, vzala mi tašku a propletla si se mnou prsty. Jen jsem se nad tím pousmál a ještě skontroloval Seba.

Spinkal jako zabitý už půl hodiny za což jsme s Bar moc vděční. Je to hodné miminko, za celé ty dva dny brečel jen když ho někdo probudil nebo když ho zvedla sestřička.

Pomalu jsme procházely chodbou a na našich tvářích zůstával ten šťastný výraz

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Pomalu jsme procházely chodbou a na našich tvářích zůstával ten šťastný výraz.

Ještě jsme se zastavily u doktora, který zrovna procházel chodbou.

''Oo.. Tak vy už jedete domů?'' Zeptal se a Bar přikývla.

''Ano, chtěly by jsme Vám poděkovat.'' Řekl jsem a podal mu ruku, abych si s ním mohl potřást.

''Nemáte za co, rád pomůžu.'' Usmál se a mojí ruku přijal.

''Koukám, že vypadá spokojeně.'' Řekl a podíval se na Seba.

''Ano to asi je. Je to hodné miminko.'' Uculila se Barbara.

''Ano to vidím.'' Usmál se. ''Omluvte mě ale já už musím jít. Tak nashledanou.'' Rozloučil se s námi a odešel.

S Bar jsme pak ruku v ruce prošly nemocnici a vyšly ven. Hned nás ozářily blesky novinářů a my rychle nastoupily do auta.

Přikurtoval jsem Seba dozadu a Barbara si k němu sedla. Pousmál jsem se a nastartoval.

Vyjely jsme k nám domů a já se už nemohl dočkat, až si lehnu do své měkké postele s Sebem v náručí.

********************************
Tato kapitola je dost krátká, moc se za to omlouvám, ale nevěděla jsem jak to dál dopsat. Snad to nevadí 😊

Další kapitola bude dlouhá to můžu slíbit 😇

🌞 Přeji krásný slunečný den! 🌞

Sweeaty_.

Bieber Dancer [CZ] ✔  Kde žijí příběhy. Začni objevovat