Bieber Dancer [CZ] ✔

•28• 12. 11.2016, Praha ❤V

Je za minutu osm a já se můžu zbláznit nervozitou. I přesto, že jsem vystupovala už tolikrát se toho stále obávám.

''Nádech, výdech je to lehké.'' Utěšovala mě Delaney, já se na ni vděčně podívala a nadechla se.

''Tak jo jdem na to přátelé.'' Oznámil nám Chuck a všichni jsme vyšly ze zákulisí s bouřlivým jásotem českých fanoušků.

Každý se postavil na své místo a vyčkával na signál. Podívala jsem se do davu, bylo tu tolik dívek, kterým možná nebylo ani 15 let.

Když se ozvala písnička a po chvíli se objevil i Justin, všichni začaly ječet a mě málem praskly bubínky. Škoda, že si nemůžu zacpat uši.

•••
Jako předposlední písnička byla Purpose. Když se ozvaly první tóny písničky, skoro všichni odložily mobil a do rukou vzaly papíry s natištěnými obrázky dvou propletených rukou. Jedna ruka patřila Justinovi a ta druhá všem českým Beliebers. No to nene! To je úžasný!

Bylo to tak krásné gesto, které rozjemnilo Justina ještě víc. Ten si sedl blíž k davu a zpíval na podlaze. My (tanečníci) jsme musely zůstat v zákulisí, jelikož tato písnička je jen Justinova.

Zpíval a u toho nenápadně brečel, to gesto ho rozjemnilo tak, že se rozbrečel úplně. Bože mě tak ničí ten pohled, na něho jak brečí..Justine přestaň!..

Musela jsem jít daleko od pódia a hloubš do zákulisí, nemohla jsem se na něho dívat. Musela bych běžet za nim, stáhnout do svého náručí a utěšit ho. Ale to nejde..

Šla jsem daleko, až na chodbu, kde nikdo nebyl. Nebyl tam slyšet ani Justinův hlas a tak jsem nevěděla kdy písnička skončila nebo jestli mě někdo hledá. Sedla jsem si na zem a opřela se o zeď. Dívala jsem se do blba, když se prudce otevřely dveře a v nich stál...

A v nich stál načervenalý Justin od toho pláče, zhrozeně jsem se na něj podívala, okamžitě si mě všiml.

Tak kdo by si nevšiml holky, která sedí na zemi v opuštěné chodbě. Úplně nenápadná Barbaro.

''Co ty tu?'' Zeptal se Justin a utřel si nos.

''Sedím a ty?'' Odpověděla jsem jednoduše.

''Šel jsem se uklidnit..'' Řekl skoro šeptem a nastavil mi ruku na znak, že mi pomůže nahoru.

Přijmula jsem ji a on mě vytáhl na nohy.

''Už půjdu.. Ať máš klid.'' Pronesla jsem.

''Prosím nechoď.. Obejmi mě, prosím..'' Poprosil a já svěsila ramena.

Natáhla jsem k němu ruce a on se ke mě hned přitiskl. Na krku jsem cítila jak se usmál.

''Jussi?'' Promluvila jsem najednou.

''Hmm?'' Zamručel.

''Proč se vlastně u každé Purpose rozbrečíš?'' Podívala jsem se mu do očí, ve kterých panovala panika.

Ale proč? Bojí se mi to říct? Nebo je to něco osbního?

''..V té písničce jsou moje slova. Moje duše.. Napsal jsem ji pro Selenu..'' Nadechl se a pokračoval. ''Jsou v tom vyjádřené mé pocity, zpívám vlastně pravdu, kterou cítím doteď.''

''A proto ji podvádíš? Miluješ jí, ale podvádíš jí? To je láska?'' Narazila jsem na něj.

''Bar, ty to nechápeš. Daly jsme si sbohem, řekly jsme si, že každý půjde svojí cestou.. Ale já to nedokážu, i když mě uspokojí jakákoliv dívka, já miluji stále jen ji. Možná je to absurdní, ale je to tak. Před pár měsíci tu však byla jiná.'' Promluvil a v jeho očích se třpytily jiskřičky naděje.